CHARLES
Jakkoli krutě toto zní, neexistuje alternativa k tomuto tvrzení. Neřeším příčiny konfliktu, jeho průběh, příčiny aktuálního stavu a jeho lokální a geopolitické důsledky. Eventuální odkazy na uvedené, případně citace vztahující se k uvedeným momentům jsou použity pouze v kontextu této úvahy.
Výsledek války je determinován především poměrem rozsahu zdrojů (lidských a materiálních) a mírou efektivity jejich využití (taktikou). U moderně vedeného válečného konfliktu význam courage upadá.
Hlavní cíl proamerické koalice po vstupu ruských vojsk v únoru 2022 byl jasně deklarován: Oslabit Rusko vojensky a ekonomicky natolik, aby přestalo fungovat jako velmoc. Postupně byl tento cíl rozšířen o další, a to 1. Změna režimu, 2. Odsouzení V. Putina a 3. Rozbití Ruska, jako státu 1 . Zdůrazňuji “po vstupu vojsk”. Oblíbenými frázemi, obhajujícími uvedené cíle, jsou: “V sázce je demokracie”; “Ukrajina bojuje za nás”; “Když padne Ukrajina, jsme na řadě my”; apod. Cíle a politika Západu před únorem 2022 jsou předmětem jiného blogu, stejně tak, jako cíle a politika Ruska před únorem 2022 a detailní příčiny vpádu Ruska na Ukrajinu.
V současné době je hlavním cílem Ruska obsazení nejvýznamnějších oblastí Ukrajiny a ze zbytku Ukrajiny vytvořit nefunkční stát. Jakkoli se současná propaganda svými narativy a mediálními výstupy snaží vykreslit jiný obraz, neexistuje věrohodný informační zdroj potvrzující cokoli jiného. Rusko opakovaně zdůraznilo svoje územní nároky na obsazená území a tyto považuje za svoje, se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Na základě probíhajících vojenských aktivit se lze domnívat, že v zájmu Ruska jsou ještě Odessa a Charkiv.
Současný stav a nejbližší vývoj je nutné hodnotit v kontextu výše uvedeného.
Válka vykazuje všechny znaky opotřebovací války. Pohyby fronty jsou minimální. O ukrajinské protiofenzivě se mluví již dlouhou dobu. Tudíž je zřejmé, že Ukrajina se na protiofenzivu nezmůže a zůstává pouze ve sféře zbožného přání. Západní koalici je současná situace o předpokládaném neúspěchu protiofenzivy dobře známa a nevyvíjí žádný tlak na Ukrajinu k jejímu zahájení. Ruská armáda prošla v průběhu roku výraznými změnami, kvitovanými i západní vojenskou elitou. V současné době je v podstatně lepší kondici, než ukrajinská.
V úvodu uvádím rozhodující podmínky válečného vítězství. Vztáhneme-li uvedené na současný stav Ruska a Ukrajiny, dospějeme k následujícímu poznání:
Jaké jsou lidské a materiální zdroje obou stran? Před válkou byl průměrný poměr obyvatel Rusko – Ukrajina 3,5:1. Oficiálně pesimisticky odhadovaný počet ukrajinských uprchlíků směrem na západ ke květnu 2023 – 8,1 mil. (oficiálně zveřejněné počty jsou ještě vyšší) 2 Počet uprchlíků směrem na východ, včetně nuceně odvlečených: cca. 3 mil. Počet obyvatel Ukrajiny před válkou 41 mil. počet obyvatel Ruska před válkou 144 mil. Poměr: 3,5:1. Po zahrnutí uvedených skutečností dospějeme k poměru cca. 4,8:1, v reálu po odečtení rusky mluvícího a Rusku nakloněnému obyvatelstvu na obsazených územích 5:1 až 5,5,:1. Toto není pozitivní zpráva pro současné šiřitele narativu.
Stav artilerie odhaduji podle propočtu v intervalu 5:1 až 10:1 ve prospěch Ruské armády. V rámci válečné propagandy západní média pravidelně informovala o poměru vojenských ztrát. Komunikovaný poměr se pohyboval v intervalu 1:5 až 1:7 v neprospěch Ruska. V kontextu charakteru války, materiálních zdrojů a stavu artilerie je dle mého názoru reálný poměr 1:1. Někteří vojenští experti dokonce odhadují poměr 2:1 až 4:1 v neprospěch Ukrajiny. 3 Zdůrazňuji způsob vedení války. V žádném případě nelze aplikovat pravidlo 3:1 v neprospěch agresora, jelikož se jedná o zákopovou opotřebovací válku. Dokonce v tomto případě je Ukrajina tou stranou, která „musí útočit“ pro získání kontroly nad okupovaným územím. Tato čísla společně s údaji o personálních zdrojích (počtu obyvatel) podávají jasný obraz o potenciálu obou stran konfliktu. Této realitě odpovídá i obrázek každodenního života v obou zemích a míra a způsob mobilizace. Na jedné straně pozoruji běžný život téměř beze změny, na druhé plně mobilizovanou společnost. Dalším příkladem může být Bachmut. Jaké ztráty utrpěla ruská armáda v Bachmutu si lze odvodit již z oficiálních zpráv po jeho dobytí, kdy soukromá vojenská jednotka „předala město armádě“. 4
Co říkají konkrétní čísla?
Ukrajinská armáda čítala před únorem 2022 cca. 200 – 250 tis. aktivních vojáků a cca. 200 tis. aktivních záloh. Tato čísla zveřejňovala sama ukrajinská strana. Po mobilizaci byl zveřejněný počet aktivních záloh 900 tis. Proti tomu stál rozpočet cca. 9,- mld. USD. (opět se jedná o údaj zveřejněný ukrajinskou stranou) Po zohlednění korupčního indexu odhaduji reálné investice ve výši cca. 5,- mld. USD netto. V současné době lze na základě informačních výstupů odborným odhadem dospět k číslu 150 + 350 tis. bojeschopných vojáků. Celková vojenská pomoc zemí NATO Ukrajině již přesáhla částku 80,- mld. USD, což je i při zohlednění případné chyby 10x více, než její vlastní roční rozpočet. Po přepočtu při zohlednění konkrétních typů techniky Ukrajina potřebuje minimálně trojnásobek lidských zdrojů, než kolik má aktuálně k dispozici. Reálná potřeba pro změnu průběhu války byla vyjádřena ukrajinskou stranou na konci roku 2022. Objem již dodané techniky v součtu s objemem ještě plánovaných dodávek představuje ca. 1% požadavků ukrajinské strany. 5
Studiem a analýzou zveřejňovaných údajů jsem dospěl k následujícím poměrům 6 (Oficiálně zveřejněné údaje jsem korigoval na základě odborného odhadu)
Tanky 10:1
Obrněná vozidla 5:1
Artilerie 6:1
Letadla 15:1
Nukleární hlavice 6225:0
F-16 jako game changer?
Posadit pilota do letadla po 4 měsíčním tréninku se rovná jeho posláním na smrt. Rusko k tomu disponuje nejlepší protiletadlovou ochranou S400 a S300, pro které F16 neznamenají signifikantní problém. Když k tomu připočítáme bojové zkušenosti ruské airforce proti nezkušené ukrajinské straně, vidíme obraz odlišný od přání mainstream narativu. Velkou neznámou, a případným rizikem je zneužití F16 k útokům na ruské území i přes výslovný zákaz USA.
Úvaha nemá za cíl predikovat geopolitické důsledky a bezpečnostní rizika pro Evropu. To je předmětem jiného blogu. Má pouze podat reálný obraz o potenciálu obou stran. Nicméně jednu myšlenku z jiného článku zde použiji. „Vládní elity si neuvědomují hrozbu pro Evropu v případě, že se nenaplní první věta této úvahy“.
Pro zamyšlení a pro čtenáře, kteří umí číst i mezi řádky, vybrané citáty vysokých vojenských představitelů zemí NATO:
Afganistan 80 léta : „Za ty mrtvé Rusy pár Arabů rádi obětujeme.“
2023 Ukrajina: „A Rusové umírají. Naše nejlepší investice všech dob.“ (And the Russians are dying. The best money, we ever spent)
2023 Ukrajina: „Rusové se zlepšují, ale stále je můžeme porazit.“ 7
V kontextu těchto citátů naskakuje z vyjádření našich nejvyšších představitelů husí kůže.
Update ze dne 16.6.2023: Ke stavu a průběhu ukrajinské ofenzivy z taktického hlediska doporučuji: https://www.thedefensepost.com/2023/06/15/ukraine-offensive-suicide-mission/
Zdroje:
V případě, že není uvedeno jinak, používám vlastní zdroje shromážděné vlastním výzkumem.
1. Politico 4.12.2022; Press release ICC Haag 17.3.2022;
2. Statista Research Department 26.5.2023
3 John Mearsheimer, Ukraine salon, Květen 2023
4 Deutsche Welle 25.5.2023
5 Die Welt 17.2.2023; Statista 22.5.2023; Ukrainian military pages; Aljazeera 15.2.2023;
6 Statista 5.5.2023
7 Voně interpretováno: Richard Barrons, Wesley Clark, Cristian Freuding, Lindsey Graham, Zbigniev Brzezinski;
blogosvet.cz
The post Ukrajina … přání vs. realita, aneb opakovaná přání realitu nezmění first appeared on Pravý prostor .
