Není známo, kdo je autorem tohoto citátu, ale George Orwell jej potvrzuje. Na základě svých osobních zkušeností ze španělské občanské války napsal drtivou kritiku kvality zpráv v době války. Historické zkušenosti mu v mnoha případech dávají za pravdu.
George Orwell, autor světoznámých knih „Zvířecí farma“ a „1984″, zformoval svůj názor na kvalitu válečného zpravodajství během španělské občanské války, do které se zapojil v roce 1936 pravděpodobně z idealistických důvodů. Během bojů byl vážně zraněn a do Anglie se vrátil jako zarytý odpůrce totalitních režimů.
Horší než běžná lež
Ve své méně známé knize „Hold Katalánsku“ popisuje svoje zážitky z doby strávené ve Španělsku. V pasáži věnované tisku píše:
„Jako mladý jsem si všiml, že žádná událost není v novinách nikdy správně podána, ale ve Španělsku jsem poprvé viděl novinové zprávy, které se vůbec nepodobaly faktům ani tak vzdáleně, jak se předpokládá u běžné lži. Viděl jsem reportáže o velkých bitvách, ve kterých nedošlo k žádnému boji, a naprosté ticho, když byly zabity stovky mužů.“
„Viděl jsem hrdinně bojující muže, kteří byli označeni za zbabělce a zrádce, a jiné, kteří byli oslavováni jako hrdinové imaginárních vítězství, aniž by jednou vystřelili. Viděl jsem noviny v Londýně prodávající tyto lži a dychtivé intelektuály, jak staví emocinální superstruktury nad událostmi, které se nikdy nestaly. Tyhle věci mě děsí, protože ve mně často vyvolávají pocit, že se ze světa vytrácí samotný koncept objektivní pravdy.“
Tolik George Orwell na téma kvality válečného zpravodajství během španělské občanské války.
Pozn. autora: Buď se G. Orwell mýlil a zprávy publikované v novinách splňují nějaký koncept objektivní pravdy, nebo se nemýlil, ale od doby publikace jeho statě došlo k dramatickému zlepšení kvality. Nebo je to pořád stejné. Pak je ovšem na místě opatrnost při vytváření emocionálně silných názorů.
Nezapomeň na Maine
Snaha tisku vyvolávat emoce na základě polovičatých informací nebyla během španělské války nic nového. O třicet let dříve se této úlohy zhostili tehdejší mediální magnáti, pánové Hearst a Pullitzer, po výbuchu americké lodi v havanském přístavu.
V únoru roku 1898 vybuchla válečná loď Maine v havanském přístavu na Kubě, kterou tehdy kontrolovali Španělé. Výbuch si vyžádal 250 mrtvých námořníků.
Pánové Hearst a Pullitzer, kteří spolu tvrdě soupeřili o podíl na trhu, se chopili příležitosti. Podle stránek americké vlády věnované historii, „Office of the Historian“, začali „okamžitě publikovat zvěsti o spiknutí s cílem potopit loď“, přestože příčina výbuchu nebyla známa.
Teprve o měsíc později vydal americký námořní soud zprávu, podle které byla za výbuchem mina, aniž by oficiálně obvinil Španělsko. Tisk začal ihned volat po válce. Stránky Office of the Historian uvádějí, že pan Hearst měl údajně svému zaměstnanci říci, aby „sehnal obrázky a že on dodá válku“. Hlavním sloganem mediální kampaně se stala věta „Nezapomeň na Maine“.
USA vyhlásily válku Španělsku v květnu motivovány podle historiků důležitějšími geopolitickými faktory. Na jejím konci připadly vítězným USA ostrov Guam, Filipíny, Portoriko a Španělsko se vzdalo vlády nad Kubou.
Analýzy příčin výbuchu na bitevní lodi Maine v havanském přístavu, které byly provedeny mezi lety 1974 a 2002, dospěly k různým závěrům. Dvě tvrdí, že k výbuchu vedl požár uhlí vedle skladu střeliva, třetí analýza nevyloučila ani požár, ani výbuch miny.
Když se pravda nehodí
V roce 1940 postřílela ruská tajná policie NKVD na přímý rozkaz J. Stalina více než 22 tisíc Poláků, kteří patřili mezi vojenské a intelektuální elity polského národa. V roce 2012 odtajnila americká vláda dokumenty, které pomohly zjistit, co americká vláda věděla a kdy.
Ještě před odtajněním archívů se mnozí domnívali, že prezident Roosevelt nechtěl zpochybňovat Stalinovu verzi, že masakr provedla německá armáda, aby neohrozil spojenectví se Stalinovým Sovětským svazem. Odtajněné materiály tuto verzi potvrdily, byť ne s naprostou jistotou. V závěrečné zprávě konstatovala komise zkoumající archivy, že „americká politika vůči Sovětskému svazu mohla být jiná, kdyby byly informace záměrně utajené před veřejností zveřejněny dříve“.
Pozn. autora: Pravdu je možné zatajovat z pochopitelných důvodů. Nicméně mezi pochopitelnými a jinými důvody je tenká hranice.
S.Spurný
The post Pravda je první obětí války first appeared on .
