V současnosti se jedním z největších problémů světa v důsledku umělého rozšíření Ukrajinské krize do globální studené tržní války stává nadcházející potravinová krize, která má podle odhadů analytiků vyspělý svět uvrhnout do potravinové drahoty a rozvojový svět do hladomoru. (Foto: Flickr)
Geopolitičtí stratégové USA však nějaký ten milion dětí, které umřou někde v Africe na podvýživu, vidí jako oběť, kterou stojí za to podstoupit, a stejně jako jsou ochotni hrdinně bojovat s Ruskem do posledního Ukrajince, i ty podvyživené děti jsou pro ně „ušlechtilou“ obětí.
Jenže jsou tu třeba země BRICS, které nechtějí globální trh zavlékat do konfliktu a učinit celý svět – a zejména ten rozvojový – obětí americké zástupné války. A jednou z hlavních zemí, která má ke značné roztrpčenosti Washingtonu dobře našlápnuto, aby v úzké součinnosti s Ruskem zachránila světový potravinový trh před nejhorším, je Brazílie. Ta je čtvrtým největším výrobcem potravin světa. Nejenže je ve většině potravin zcela soběstačná, ale je světovým producentem číslo jedna v banánech, kakau, manioku, kávě, kukuřici, pšenici, rýži, sóji a cukru. Vyváží i spoustu pomerančů, palmového oleje, česneku, burských oříšků, čaje aj.
K tomu všemu ale Brazílie potřebuje spolehlivé dodávky hnojiv a nedostatek hnojiv spojený s umělou energetickou krizí kvůli embargu na ruská paliva, přičemž podle USA by nikdo neměl odebírat ani ruské energie, ani od tohoto rozhodujícího světového producenta hnojiv brát tyto produkty. Jenže Brazílie 44 procent svých hnojiv dováží právě odsud.
Brazílie, jako ostatní země BRICS, od počátku Ukrajinské krize prohlašuje, že zůstane neutrální. Těsně před vypuknutím konfliktu 16. února se brazilský prezident Jair Bolsonaro v Moskvě s prezidentem Putinem dohodl na úzké spolupráci v obraně, ropě, plynu a zemědělství, čímž si vysloužil zuřivou kritiku americké vlády, která se během ukrajinských událostí jen stupňuje, ale Bolsonaro ze svých postojů a z úzké spolupráce s Ruskem ani trochu necouvá.
Kdyby tak nepostupoval, mělo by to hrozné dopady nejen na světové trhy, ale i na Brazílii a životní prostředí těchto plic světa a pokladnice planetární biodiverzity zejména v Amazonii, která má z celého světa nejvíce pitné vody, je i plná minerálních zdrojů včetně ropy, kterých by se globální hegemoni rádi přes nějakou loutkovou vládu přezíravou k národním zájmům zmocnili, takže značně zkouší podvracet brazilskou suverenitu a pravomoci nad těmito zdroji, což obvykle činí nátlakem přes různé neziskovky pod záminkou ochrany životního prostředí, takže všichni slýcháme o tamní ekologii stejně děsivé povídačky jako o lidských právech v Xinjiangu, kdy tamní pralesy už měly několikrát zmizet, ale stejně mají větší rozlohu než za časů indiánské pralesní civilizace.
Přitom která země má 25 procent svého území jako národní parky a 50 procent Amazonie. V Amazonii jsou na území domorodců ohromné zásoby draslíku, ale kvůli ochraně prostředí a domorodců se nesmí těžit a 10 milionů tun ročně se ho pro brazilské zemědělství každoročně dováží, zejména z Ruska, Běloruska a Kanady, jen aby země udržela nedotčená indiánská území.
Využívání minerálních zdrojů, kterých je na domorodé půdě spousta, probíhá jen s extrémní opatrností a ohleduplností k domorodcům i k živé přírodě. Takto to ovšem může fungovat díky skutečnosti, že Brazílie si spoustu zdrojů může volně nakoupit třeba od Ruska. Kdyby z Ruska nedovezla svá hnojiva, musela by se velmi intenzivně pustit do exploatace zdrojů v Amazonii a na indiánském území, jinak by se gigantické brazilské zemědělství zhroutilo s veškerými katastrofálními důsledky pro ekonomiku země a potravinovou situaci na planetě. Zřejmě by to muselo znamenat naprostý převrat v přístupu Brazílie k jejím deštným pralesům a jejímu domorodému obyvatelstvu. Nejspíš by zdejším Indiánům začal hrozit osud připomínající situaci domorodých Američanů v USA, takže by skončili v rezervacích a jejich půda v rukou korporací.
Takže díky smlouvě s Ruskem nemusí Brazílie spustit těžbu svých rozsáhlých zdrojů draslíku v chráněných džunglích na indiánském území a také doveze dostatek ostatních hnojiv, aby vypěstovala hojnost potravin a dobře uživila nejen celou svoji populaci, ale také alespoň částečně odvrátila světovou potravinovou krizi.
Řada analytiků se vyloženě děsí před možností, že by Brazílie nejednala jako suverénní země a kooperativní člen skupiny BRICS.
„Kdyby Brazílie kvůli nedostatku hnojiv v nadcházejícím roce omezila zemědělskou produkci, byla by to pro globální potravinovou krizi bezpochyby hrozná zpráva,“ říká Joseph Schmidhuber, ekonom, který studuje dopady současného konfliktu pro Potravinovou a zemědělskou organizaci OSN.
Problém s hnojivy v Brazílii je vysoce názornou ilustrací situace, před kterou svět stojí. Prozatím protlačované sankce na Rusko mají větší dopady na ceny komodit, které Rusko vyváží, než na objemy jeho exportu, takže Rusko na sankcích vlastně spíše vydělává, zatímco v celém světě vzniká energetická krize spolu s krizí hnojiv, což se promítne do potravinové krize. Země jako Brazílie, které se takovémuto vývoji snaží zabránit, jsou ale očerňovány, a ti, kdo se podrobují sankčním režimům, přispívají ke světovému hladu.
Brazílie ovšem nejenže se sama odmítá podrobit sankcím na Rusko a přestat spolupracovat v rámci BRICS, ale také se snaží zabránit hladomoru v chudé části světa, jaký by důsledné dodržování amerických sankcí muselo zákonitě přivodit. Proto brazilská vláda před nedávnem podala Organizaci Spojených národů pro potraviny a zemědělství návrh, aby byla hnojiva celosvětově vyloučena z jakýchkoliv sankcí uvalených na Rusko. Brazilská ministryně zemědělství Tereza Cristina Dias vyzvala země světa, aby našly mezinárodní řešení tohoto problému, kdy tvrdí, že nedostatek hnojiv by vyvolal „potravinovou inflaci a potenciálně podvrátil potravinovou bezpečnost,“ přičemž podvrácení potravinové bezpečnosti je diplomatický eufemismus pro hladomor a umírání nad podvýživu v chudých zemích.
Brazílie tedy nejenže usilovně plní své sklady ruskými hnojivy, ale také vyzývá ostatní země, aby s touto hrozící potravinovou katastrofou něco dělaly. Přitom ji lze těžko obviňovat, že má zlé úmysly. Pokud si Brazílie naplní své zásoby hnojiv, zatímco jiné země to neudělají, vydělá Brazílie na ohromných cenách potravin, ale stejně takovou hrůzu nechce. Doufejme tedy, že se USA v Brazílii nepodaří zosnovat barevnou revoluci a současný prezident bude v letošních říjnových volbách zase zvolen a země zůstane v BRICS.
Zdroj: cri.cn
Článek Člen BRICS Brazílie zachraňuje svět před potravinovou krizí se nejdříve objevil na AC24.cz .
