Murat Sadygzade: USA nedokázaly v Perském zálivu izolovat Rusko
3. června 2022
Lektor na katedře zahraničních studií fakulty světové ekonomiky Vysoké školy ekonomiky a politiky Sadygzade zhodnotil výsledky návštěvy ministra zahraničí RF Lavrova v Bahrajnu a Saúdské Arábii a potenciální zapojení zemí Perského zálivu v proti ruské alianci Bidena.
Proč je region Perského zálivu pro Rusy důležitý?
Polovina vytěžené ropy připadá na perský region. V arabském světě jsou nejbohatší státy. Mají velké investiční možnosti. Mezi lety 2016 až 2017 investovaly jejich země do ruského hospodářství. Království Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Katar si činí nárok být regionálními vůdci.
Může Rusko považovat Perský záliv za jednotný celek při budování vztahů?
Nikoliv. Ač je katarská krize vyřešena, přesto přetrvávají rozpory Kataru se SAE a Saúdskou Arábií, kvůli podpoře Muslimských bratří Katarem.
Je vidět jak západní média obviňují Rusko z vyvolávání světového hladomoru, který zasáhne i Perský záliv. mění se vztah Kataru, SAE a Saúdské Arábie k Rusku k horšímu?
Zprávy o Libyi a Sýrii v západních sdělovacích prostředcích neodrážejí objektivní realitu. Vztah regionu k Rusku je možno ilustrovat na příkladu: Před třemi týdny se setkal ománský ministr zahraničí se Sergejem Lavrovem a při setkání neodsoudil ruské akce na Ukrajině. Řekl k tomu, že se nechce „pouštět do hry neužitečných obvinění“, která nikam nevedou. „Arabská ulice“ se domnívá, že dnes není konflikt Ukrajiny s Ruskem, ale Západu s Ruskem.
Jak vedení těchto zemí reaguje na jednání Ruska?
Tyto země dobře vědí o co jde. Balancují mezi Ruskem a USA. V politice neexistují přátelé, ale zájmy. To co probíhá na Ukrajině, berou za snahu Ruska o přeměnu světa, což je pro ně výhodné. Tyto země nemají v mezinárodních organizacích, v nichž dominuje Západ, žádný hlas. Diktát USA a EU se jim nelíbí. Příkladem je Saúdská Arábie v záležitosti vraždy novináře Chášukdžího a opatření Bidenovy administrativy pozastavit dodávku zbraní této zemi a Emirátům dodávku stíhaček F-35. Čína a Rusko na rozdíl od USA budují vztahy s Radou pro spolupráci arabských států v Perském zálivu a do jejich politiky nezasahují.
Co si myslíte o nedávném rozhodnutí zemí OPEC+ zvýšit těžbu ropy přibližně o 600 tisíc barelů za den?
Myslím si, že dříve určené kvóty byly maximální. My jsme měli dlouho nedostatek výroby, kvóty OPEC+ jsme nečerpali. Dnes se země ve světě zbavují karantény a nastal hospodářský rozvoj. Trh ropu potřebuje a zvýšení kvót není směrováno proti Rusku. Sotva se stane, že Arabové, kteří vidí velký význam v symbolech, by takový krok přijali v době Lavrovovy návštěvy regionu.
Jaký je nejdůležitější výsledek Lavrovovy návštěvy v Bahrajnu a Rijádu?
Lavrovova návštěva byla velkým úspěchem, protože prokázala, že „Rusko není v izolaci“, jak tvrdí Západ. Další je otázka obilí. Rusko a Ukrajina představují 60 % vývozu obilí na Blízký východ. je dost důležité, aby země Perského zálivu i přes nátlak Západu nezavedly sankce proti Rusku. V Evropě byla zmrazena aktiva Ruska a země Perského zálivu mající stamiliardové investice v Británii, USA a EU mohou mít pochybnosti o solidnosti západního finančního systému a západních záruk na ochranu soukromého vlastnictví.
Zanedlouho se plánuje v Perském zálivu návštěva Bidena. Může to ohrozit výsledky Lavrovova turné po Blízkém východě?
Sotva je to ohrozí. Saúdská Arábie a její sousedi pocítili na vlastní kůži politiku cukru a biče ze strany USA. USA nemohou Saúdskou Arábii přesvědčit, aby vystoupila proti Rusku, zavedla sankce proti Rusku a zvýšila těžbu ropy, ani kdyby Biden přijel osobně do hlavního města Saúdské Arábie. Přecházíme do multipolárního světa, v němž jsou nezávislí vůdci států, jako jsou Erdogan, bin Salmán a Si Ťin-pching. Biden bude chtít zapojit země Rady pro spolupráci arabských států v Perském zálivu do koalice proti Rusku, ale je velkou otázkou, zda se to povede.
Převzato z Vestikavkaza.ru
***
Fatální krach: zastavení Slovnaftu způsobí deficit pohonných hmot ve Střední Evropě
4. června 2022
Tiskové oddělení společnosti rafinerie Slovnaft uvedlo, že sankce EU, které zakazují dovoz ruské ropy, znemožní vyvážení výrobků Slovnaftu. Výroba se bude muset snížit až pod technické minimum. Tak bude ohrožena bezpečnost dodávek ze Slovenska i na Slovensko.
Slovenská společnost ze skupiny MOL tvrdí, že sankce EU týkající se ruské ropy znemožní bratislavské rafinerii nadále vyvážet svoji produkci do ČR, Rakouska a Polska, kam Slovnaft většinou svoje výrobky vyváží. Pokud to dojde tak daleko, že podnik bude muset snížit výrobu pod technické minimum, nebude možno využít výrobní kapacitu.
Výrobní kapacita Slovnaftu je propočítána na uspokojení určitými výrobky nejen Slovensko, ale i další země regionu. Dodává 27 % své produkce do ČR, 20 % do Rakouska, 8 % do Polska a 7 % do Maďarska. Do ČR jde také 23 % benzinu, do Polska 19 % a do Maďarska a Polska po 8 %.
Mluvčí společnosti Molnár řekl: „Kvůli omezení dodávek výrobků schopných prodeje v regionu a omezení kapacity Slovnaftu nebudou možné dodávky pro slovenský trh.“ Dodal, že budou muset upozornit své partnery na exportním trhu, že po osmiměsíčním přechodném období budou ukončeny dodávky na zahraniční trhy. Střední Evropa se ocitne v deficitu pohonných hmot a dalších ropných výrobků.
V prohlášení slovensko-maďarské společnosti se praví, že nynější forma sankcí EU proti ruské ropě určuje jen osmiměsíční přechodné období a nestanovuje tříleté období, které pro technologické změny v zařízení rafinerie žádali. Proto podle sdělení Slovnaftu nemohou přijmout zodpovědnost za možné následky takového rozhodnutí pro slovenské hospodářství a zásobování.
Šéfredaktor slovenského ekonomického týdeníku Trend Ronald Isip okomentoval situaci, která Slovnaft čeká jako výsledek sankcí EU proti Rusku. Podle jeho slov to, co se stalo Slovnaftu, svědčí o fatálním selhání slovenské diplomacie a může znamenat, že rafinerie, která prodává dvě třetiny produkce do zahraničí, bude muset od února příštího roku uzavřít provoz. Tak by se muselo dovážet a ceny pohonných hmot by dál rostly.
Předseda rady ředitelů Slovnaftu Oskar Ley uvedl v maďarském týdeníku Magyar 7, že ropné embargo proti Rusku ze všeho nejvíc postihne šest zemí Střední Evropy, protože právě sem jde 80 % dovozu ruské ropy do Evropy. Řekl: „K potrestání Ruska bylo více možností, ale Západ vybral tu, kterou pocítíme v našem regionu a oni tak postiženi nebudou. My platíme 80 % důsledků sankcí, oni ten zbytek.“
Převzato z Eadaily.com
***
Spojené státy mají strach z vybudování vojenské základny RF v Nikaragui kvůli Ukrajině
Ljubov Stěpušova
9. června 2022
Rusko nepotřebuje utrácet zdroje a síly, aby organizovalo v Nikaragui vojenskou základnu. Ještě by USA uvalily na Managuu sankce.
Daniel Ortega povolil ruské armádě vstup do Nikaragui
Nikaragujský prezident Daniel Ortega toto úterý povolil vstup mužstva, lodí a letadel ruských ozbrojených sil v letošním roce „k výcviku a cvičení na výměnu v operacích ve věcech humanitární pomoci, pátracích a záchranných akcích a havarijních a záchranných operacích v mimořádných situacích nebo živelných katastrofách“ . Informoval o tom oficiální deník La Gaceta.
Nikaragua tvrdí, že výměna mezi ozbrojenými silami bude „navzájem výhodná, pokud mimořádná situace vznikne“. Podle La Gaceta také Rusko povolilo vstup nikaragujské armády na své území v rámci humanitární činnosti. V USA se obávají, že RF je nadosah zřízení vojenské základny v Nikaragui.
Rusko je zde přítomno již dávno a má veškeré vazby a technologické poznatky k tomu, aby tady mohlo s minimálními náklady umístit svoji vojenskou základnu. Caroline K.Cowan v The Hill píše o tom, že Moskva tím oplatí zasahování USA do Evropy a do záležitostí s Ukrajinou: „Mohlo by to Moskvě umožnit dostat pod kontrolu oblast Karibiku. USA budou muset jednat, nejen řečnit.“
Nikaragua působí jako politický a vojenský partner RF v regionu nejdéle. Spolupráce začala už v době studené války, kdy Sovětský svaz podporoval sandinisty v boji proti „contras“ tím, že dodával zbraně a zdroje. Moskva rovněž Nikaraguu zásobovala ropou, automobily a potravinami. Ortega se revanšoval politickou podporou Moskvy ve všech hlasováních v OSN v otázkách odsuzování „ruské agrese“.
Před začátkem ruské vojenské operace na Ukrajině navštívil 17. února Nikaraguu místopředseda ruské vlády Jurij Borisov a slíbil, že Rusko bude nadále podporovat nikaragujskou armádu.
V roce 2013 podepsaly obě země dohodu o modernizaci ozbrojených sil Nikaragui silami RF a o výcviku nikaragujských vojáků. Země nakupuje v Rusku tanky, obrněnou techniku a hlídkové čluny. V roce 2018 byla zakoupena dvě vojenská dopravní letadla pro pátrací a záchranné akce a v listopadu 2017 bylo otevřeno společné centrum pro boj s drogami. Nikaragua souhlasila s rozmístěním stanic GLONASS na svém území, což Američané považují za špionáž na území USA.
USA drží Nikaraguu „na uzdě“
Poradce ředitele Institutu Latinské Ameriky Ruské akademie věd Nikolaj Kalašnikov sdělil, že Nikaragua již dříve povolila ruským válečným lodím vplouvat do nikaragujských přístavů a ruským válečným letounům přelétávat nad nikaragujským územím. Poradce pochybuje, že se vojenská spolupráce převtělí ve vojenskou základnu, protože Nikaragua je nyní pod sankcemi USA (zákon RENACER) a Organizace amerických států (OAS) neuznala za legitimní loňské prezidentské volby.
USA také nanesly otázku o vyloučení Nikaragui z Asociace zemí Střední Ameriky. Z toho by země měla problém, protože USA jsou jejím hlavním obchodním partnerem.
Nikolaj Kalašnikov uvedl, že RENACER dosud fakticky není spuštěn a Spojené státy zdánlivě Ortegu držely na uzdě. Říká, že obchodní obrat Nikaragui s USA je 6 miliard USD, z toho jsou 2 miliardy nikaragujský vývoz do USA a 4 miliardy dovoz z USA do Nikaragui. Rychle jej vyměnit v rozpočtu na spolupráci s Čínou se nepovede. Expert říká: „Proto Nikaragua jedná tak, že na jedné straně kritizuje politiku USA a na druhé straně se snaží, aby po volbách nevyvolávala nějaké další podráždění USA.“
Podle údajů Jižního velitelství mají USA v Jižní Americe 76 vojenských základen a Rusko žádnou.
Převzato z Pravda.ru
***
Sky News: Západní zbrojaři mají z prodeje zbraní na Ukrajinu báječné zisky
Ilja Polonskij
10. černa 2022
I konflikt na Ukrajině je pro západní zbrojařské společnosti ohromnou možností přijít k penězům. Píší o tom Sky News.
V této době přichází na Ukrajinu většina zbraní a vojenské techniky ze západních zemí. Vojensko-průmyslové společnosti USA a Evropy se napakovaly především na střetu ukrajinských vojsk se speciální vojenskou operací Ruska. Hlavní část dodaných zbraní jsou staré zásoby, které by byly dříve nebo později odepsány. I z těch mají dobré zisky.
Podle výpočtu odborníka ze Stockholmského institutu pro výzkum míru odeslaly země NATO na Ukrajinu zbraně a techniku za více než 8 miliard dolarů. Hlavně staré zásoby. Západ po uvolnění doplňuje své sklady starých zásob novinkami vlastního průmyslu. Tak se zabezpečí pracovní vytížení výrobních prostředků a výdělek společnostem z vojensko-průmyslového komplexu. Podle informací Sky NEWS těží z konfliktu na Ukrajině nejvíce americké vojenské giganty Raytheon, Lockheed Martin a Northrop Grumman. Nyní uzavírají mnohamilionové kontrakty na doplnění arzenálu americké armády i evropských států, členů NATO.
Ukrajina například dostává Stingery z USA, Itálie, Dánska, Nizozemska, Lotyšska a Litvy. Společnost Raytheon už dostala kontrakt na 625 milionů k doplnění zásob Stingerů. Z událostí na Ukrajině mají prospěch i evropské vojensko-průmyslové společnosti. Tady vede francouzská společnost Thales a britská společnost BAE Systems.
Přirozeně, že takové báječné zisky nutí západní společnosti starat se o prodlužování konfliktu. Jak zásobují Ukrajinu zbraněmi, zvyšují svoje bohatství a pomáhají agresívní politice západních států. Tím spíše, že se západní země dosud nepotýkají s rozsáhlými lidskými ztrátami (několik žoldáků a dobrodruhů se nedá počítat). Dokud budou západní státy těžit z obchodu se zbraněmi, dotud budou střet na Ukrajině přiživovat.
Převzato z Topwar.ru
