Přemýšlíme, jak těžké bylo si tohle spočítat předem. Politická rozhodnutí by přece měla být v prvé řadě strategická, nizozemští politici ale až nyní přichází na to, co mohli před léty zjistit po pár desítkách minut práce s Excelem.
Znám lidi, kteří mají radost, když s odstupem času dojde na jejich slova. Já to vidím opačně. Vždy mě nekonečně rmoutí, když někteří lidé nevnímají velmi konstruktivní varování a ženou se s klapkami na očích do nějakého problému, který nakonec opravdu přijde. Mám pak pocit zmaru, že to všechno, co se v mezičase odehrálo, bylo naprosto zbytečné trápení. Přesně tím si v posledních letech procházíme s elektrickými auty.
Před technickou a ekonomickou neschůdností jejich zamýšleného rozmachu nevarujeme jenom my, ale i mnozí experti – skuteční experti, ne ti, kterým to novináři napíší pod jmenovku na televizní obrazovce, i když v životě nic nedokázali. Před šesti léty to říkal jeden z nejvýznamnějších motorářů posledních dekád , před třemi roky to říkal člověk, který postavil na nohy Škodu Auto , před dvěma roky před tím varovalo hned 171 evropských vědců . Podobných vzpomínek bychom mohli vytáhnout nespočet, tvrdily v jádru to samé: „Nebude to také ľahké drahá,” máme-li citovat jednoho slovenského barda. A skutečně není.
V mezičase byly nacpány do snahy o ohnutí fyzikálních a ekonomických zákonitostí biliony korun, aniž by se cokoli podstatného změnilo. Byly více či méně zruinovány životy milionů Evropanů, kteří nápady EU přímo i nepřímo řadou způsobů platí a nemáme nejmenších pochyb o tom, že nová spalovací auta by byla podstatně levnější, kdyby se dál vývoj ubíral aspoň trochu přirozeným směrem. Byla zmařena spousta energie schopných lidí, kteří dostali za úkol rozbíjet vyvíjet něco jako elixír mládí. A výsledek? Plánovaný rozmach elektromobilů je pořád stejný problém a snahy popřít realitu pramenící v jejich relativně vysoké prodeje navzdory minimálnímu přirozenému zájmu pouze odhalují to, co všechno za problémy způsobuje a způsobí.
Začátek nového týdne je v tomto ohledu velmi výživný v Nizozemsku, mé druhé domovině, kde s tlaky na rozmach elektromobilů začali ve velkém dříve než jakákoli jiná země EU. Měli hezký sen – každý bude mít před domem nový elektromobil a bude s ním levně cestovat, protože elektřina je přece levnější. Obojí je pryč – elektromobily jsou tak drahé, že si je většina lidí nemůže dovolit ani v Nizozemsku, a elektřina je tak drahá, že se nevyplatí jedním slovem nikomu. A nic se na tom v dohledné době nemá šanci změnit. Už to nejsou jen výpočty kritiků, teď je to oficiální stanovisko samotné země.
Nizozemské ministerstvo infrastruktury a vodního hospodářství (řekněme, v originále je to Ministerie van Infrastructuur en Waterstaat) spočítalo a zveřejnilo celkové náklady na vlastnictví různých typů aut s různými pohony. Jeho výpočty zahrnuly vše od pořizovací ceny přes náklady na tankování nebo nabíjení až po daně, pojištění a ztrátu hodnoty za čtyři roky, to vše při nájezdu 15 tisíc km ročně. A hádejte, co zjistili? Elektromobil je nejdražší auto, které si můžete pořídit. A v „nejbližších letech” se to nemá šanci změnit.
I v případě nejlevnějších aut na trhu vychází elektrické alternativy o skoro 1 000 eur ročně dráž než spalovací vozy, navzdory všem dotacích, daňovým výhodám a dalším formám přerozdělování. Za 4 roky se tedy bavíme skoro o 100 tisících Kč, to už poznáte. A čím výše na trhu míříte, tím je rozdíl vyšší.
Nizozemská vláda tak už nepočítá s tím, že by byly splněny její dosavadní plány na rozmach elektrických aut, revidované cíle ale ohlásí až později. Má totiž ještě jeden problém – neví, zda na živení rostoucího počtu elektromobilů bude vůbec mít elektřinu. Magazín AD informuje, že s novými nabíjecími body to jde v zemi docela dobře. V první polovině roku 2023 vzrostl počet veřejných a poloveřejných dobíjecích bodů ze 123 na 138 tisíc a byť cíle přidat jich mezi roky 2020 až 2025 skoro 700 tisíc a další 1 milion do roku 2030 jsou ambiciózní, mohou být aspoň přibližně uskutečněny. Jenže i když vzniknou ony nabíječky, elektřina do nich proudit všude nebude.
Nizozemský Vattenfall konstatuje, že limitů energetické sítě bylo na některých místech dosaženy už dnes a řešení problémů trvá mnohem déle, než se očekávalo. „Musíme nejprve posílit síť, než budeme moci instalovat další dobíjecí stanice. Na některých místech se to nestane včas,” říká mluvčí firmy. Sdružení ElaadNL, které pro operátory sítě analyzuje její využívání právě dobíjením elektromobilů, pak uvádí, že k přetížením bude docházet při zamýšleném rozmachu elektrických aut nyní i po roce 2030, není prý možné zajistit dostatek elektřiny všude a pro všechny. Elektrická síť už nyní skřípe pod rostoucí poptávkou po tomto druhu energie a nemohou za to jen elektromobily, další mánií jsou tepelná čerpadla nahrazující klasické kotle. Projekty na řešení známých úzkých míst jsou pak „někdy zpožděny o měsíce, jinde až o roky“.
Proto také politikům nevadí, že elektromobily se nerozšiřují dostatečně rychle, v podstatě pracují na tom, aby šíření sami dále zpomalili. Dotace a daňové výhody mizí, a tak Nizozemci brzy budou muset i platit dosud odpouštěnou silniční daň podle hmotnosti auta. Elektromobily jsou těžké, a tak i za docela obyčejné elektroauto zaplatí lidé až 500 eur ročně navíc na daních, očekává znovu zmíněné ministerstvo.
Má k tomu vůbec smysl něco dodávat? Byl to od začátku sen, který se nemohl splnit. Můžete snít o tom, že když budete tvrdě pracovat, jednou vás povýší a vy se budete mít dobře. Proč ne, to se může stát. Tady ale někdo snil o tom, že ho povýší a bude se mít dobře, i když se celý den poflakuje v kantýně. I takové sny se někdy splní, sami ale tušíte, jak pravděpodobné to je.
Zdroj
