LUBOŠ ZÁLOM
„MÍSTO GENOCIDY ŘEŠÍME CENY POTRAVIN,“ kárá nás sociolog Jan Šír. Měli bychom prý přehodnotit priority.
S tím, jak se bude válka na Ukrajině prodlužovat a zároveň se budou prohlubovat ekonomické potíže, které naše vláda odmítá řešit, a lidé budou jejich důsledky stále vážněji pociťovat, budou na nás takovéto karatelsky vztyčené prsty ukazovat stále častěji: „Na Ukrajině se válčí, a vy řešíte svoje pohodlí a svoje plná břicha, vy přízemní sobci!“
Takovou rétoriku je nutné naprosto kategoricky odmítnout. Přes všechny sympatie, které můžeme vůči bojujícím ukrajincům pociťovat. Přes vědomí toho, že na určitém výsledku války závisí náš vlastní národní zájem. Jakákoliv účast a pomoc nesmí být sebeobětující. Musí být vyjádřením naší vlastní potřeby pomáhat. Jestliže si například vláda jako svůj hlavní cíl vytyčí pomoc Ukrajině, ať už vojenskou nebo materiální, nebo co největší pohodlí ukrajinských běženců a migrantů v naší zemi, a zároveň kvůli ztrojnásobení cen energií (o ztrojnásobení již ekonomové běžně mluví jako o něčem, s čím je nutné najisto počítat) nebudou občané této země schopni platit svoje účty, začnou přicházet o bydlení, začnou se jim rozpadat rodiny a začnou se odehrávat tisíce malých osobních tragédií, je potřeba se vždy zeptat: DALO SE TOMU PŘEDEJÍT? Dala se provést ekonomická opatření, aby se trh co nejrychleji zmátořil, a aby se hospodářství trvale ozdravilo? A pokusil se o to někdo? Jestliže je například principem inflace, že na příliš mnoho peněz se zde vyrábí příliš málo zboží, učinila vláda nějaké radikální protržní kroky, aby se začalo více produkovat?
Uvolnila regulace? Snížila daně? Zbořila bariéry pro podnikání a pro zaměstnávání lidí? Začala řešit energetickou krizí tím prvním, co musí být učiněno, tedy odmítnutím zelené politiky a lipské parodie na burzu? NE, NIC TAKOVÉHO SE NEDĚJE.
Ekonomická situace naší republiky musí být hlavním objektem zájmu. Musí to být priorita. Je naprosto nepřijatelné nadřazovat zájmy Ukrajiny nad zájmy občanů, kteří politiku této země platí ze svých daní. Jsem přesvědčen, že pokud by tuto zemi neřídili nenávistní antikapitalisté, pro něž je radost lidem ubližovat, krást jim peníze, zasahovat jim do životů, a ještě je mentorsky kárat, že si stěžují, když padají na dno, cestu ven z krize bychom nalezli velmi rychle. Ostatně, pokud naprosto zchudneme, těžko můžeme čelit jakýmkoliv agresorům z východu. Pokud vinou všech těch Fialů, Babišů, Hamáčků, Rakušanů, Okamurů, Sobotků, Nečasů, Topolánků, Paroubků či Špidlů a Zemanů necháme rozpadnout v prach vše, co se tady za poslední tři desetiletí, hlavně tedy v devadesátkách, vybudovalo a čemu se položily základy, těžko si budeme schopni dovolit kvalitní armádu.
Pan premiér si jezdí po světě, na úkor naší republiky si zvyšuje svoji mezinárodní prestiž . Jeho poradce mezitím radí lidem, aby si našli druhou práci – což může teoreticky jít ve směru vyšší produkce a vyrovnání propadu mezi objemem peněz a produkcí, ale bez masivní deregulace to nebude mít žádný smysl, protože více než půlku toho, co lidé vyprodukují, jim stát stejně sebere a rozhodí mezi neproduktivní lidi. Kola inflace se tak budou roztáčet stále rychleji, a bude je pohánět zoufalá snaha občanů této republiky udržet svůj životní standard. Stát nestydatě parazituje na občanech. Ať už to, co dělá Fiala a jeho kamarádi, nebo to, co by na jeho místě dělal Babiš, vše má obrovský potenciál ničit tuto republiku. Funkční řešení nikdo z nich nenabízí.
Tím jediným funkčním řešením je svoboda trhu. Kapitalismus bez přívlastků.
LIDÉ, UVĚDOMTE SI TO. KAPITALISMUS JE JEDINÁ CESTA Z TÉTO KRIZE. JE TO TO JEDINÉ, CO NÁS MŮŽE ZACHRÁNIT PŘED TOTÁLNÍM KOLAPSEM.
Luboš Zálom
The post Na Ukrajině se válčí, a vy řešíte svoje pohodlí a svoje plná břicha, vy přízemní sobci! first appeared on Pravý prostor .
