Francie volila Národní shromáždění, volby mohly korigovat osudový omyl nedávných prezidentských voleb, které potvrdily Macronovi druhý mandát. Pokud by parlamentní většinu získala opozice, vládl by parlament a v této kohabitaci by byl prezident druhý. Nestalo se tak, tentokrát platí Brechtova nadsázka, lid zklamal (ústřední výbor) a musí být nahrazen, tenkrát výchovou, dnes doslovně masovou imigrací, které je Macron velkým apologetem. Lid ve Francii si podepsal ortel. Vítězem prvního kola parlamentních voleb je bezesporu levicový dogmatik Mélenchon, který zbastlil koalici Nupes, kam patří jeho levicové hnutí Insoumise, socialisté, komunisté, stalinští ecolo aj. Positivní na Mélenchových politických záměrech je vystoupení Francie z NATO a sblížení s Ruskem. Macronovo Ensemble sice dostalo v prvním kole stejné procento hlasů jako Mélanchonovo Nupes (kolem 25,6%), ale v systému tradiční nedemokratické manipulace mezi prvním a druhým kolem, kdy se všichni spojí proti kandidátům národní pravice RN, má Ensemble velkou šanci získat nejvíc poslanců, podle projekcí v 577členném Národním shromáždění 275-310 mandátů. Třetí skončilo RN Marine le Penové s 18,68%, dál republikáni 10,42%, Zemmourovo Reconquete 4,1% atd., ale úžasný „demokratický“ volební systém všichni proti Penové a Zemmourovi, dá podle odhadu v druhém kole republikánům 60-70 mandátů a RN s daleko vyšším procentem voličů pouze 5-20 mandátů.
Mélenchon skončil v prezidentských volbách s 21,95% za Marine le Penovou, před parlamentními volbami se mu podařilo sjednotit všechny levicové složky, Marine le Penové se nepodařilo něco podobného na pravici, nedokázala překonat uraženou ješitnost a spojit se s hnutím Erica Zemmoura. Mélanchonovým programem je důchod v 60 letech, minimální mzda 1500 eur, opuštění nukleární energie, ústavní zakotvení ekologických principů, strop na ceny základních potravin a limity nájemného, v evropských záležitostech Nupes nehodlá respektovat evropskounijní direktivy, pokud jsou v rozporu s programem hnutí. I přes některé extrémně levicové programové body, by Mélenchon v čele francouzské vlády znamenal velmi pozitivní krok oproti Macronově vládnutí, rýsovala by se perspektiva částečného prolomení evropskounijní diktatury.
Příkladem sklerotické demokracie, jak Marine le Penová nazývá vládnoucí systém, je deklarace mluvčí vlády Olivia Grégoire, která okamžitě po zveřejnění výsledků prvního kola v televizi prohlásila, že v obvodech, kde v druhém kole proti sobě stojí kandidát RN a Nupes a kandidát Ensemble není ve volitelné pozici, prezidentova koalice vyzve voliče, aby nevolili kandidáty RN, „ani jeden mandát pro RN“. Republikáni podobnou strategií dospěli do politické bezvýznamnosti a zablokovali potenciální postup pravice, která má v průzkumech většinu, vytvořit s RN pragmatický volební blok není pro ideology a vůdce této pravice představitelné. Republikáni po včerejšku bizarně mluví o regeneraci strany, po propadu Pecressové v prezidentských volbách včera docílili trochu lepší skóre. Od počátku tisíciletí, kdy dostávali kolem 40% a často i vládli, jdou republikáni konstantně dolů až k včerejšímu historickému minimu v parlamentních volbách.
LIBOR ČÍHAL
The post (Ne)šťastná Francie first appeared on .
