Minulý týden jsem zde upozornila na to že se v europarlamentu hlasovalo hned k několika velmi zásadním otázkám. V tomto článku , kde jsem o zatím snad nejdůležitějším hlasování letošního roku psala, jsem upozornila nejen na konkrétní hlasování našich europoslanců, z nichž většina předání kompetencí EU podpořila (ať už tím, že hlasovali pro nebo se zdrželi), ale také jsem slíbila, že se průběžně budu věnovat detailněji tomu, co toto hlasování znamená.
Připomínám, že mimo ukončení jednomyslnosti hlasování, které předává větší kompetence velkým zemím, byly předány do EU kompetence v oblasti obrany, klimatu a zdravotnictví, ale i v sociální oblasti.
Co vlastně znamená zrušení jednomyslnosti?
V několika oblastech se dnes musí dohodnout všech 27 členských států EU, aby mohla být přijata navrhovaná rozhodnutí. Patří mezi ně rozpočet Unie, schvalování nových členských států, zastřešující zahraničněpolitická rozhodnutí, nepřímé daně a bezpečnostní a obranná politika.
Ale podle představ nové smlouvy musí být požadavek na konsensuální rozhodnutí v několika oblastech zrušen , údajně aby se „posílila akceschopnost Unie“.
To platí v neposlední řadě pro zavádění sankcí vůči dalším zemím mimo EU.
Evropský parlament například chce, aby kvalifikovaná většina v budoucnu stačila k rozhodnutí zcela nebo částečně pozastavit nebo omezit hospodářské a finanční vztahy s jednou nebo více třetími zeměmi .
To by znamenalo, že k rozhodnutí o sankcích stačí pouhých 15 z 27 členských států EU za předpokladu, že těchto patnáct států má dohromady alespoň 65 % obyvatel Unie. Logicky tak mají navrch velké země. Pokud se dohodne Německo s Francií, pak mohou přibrat jakýchkoli 13 zemí a všechny ostatní pohodlně přehlasují. A naopak – 15 malých zemí nikdy nepřehlasuje Německo, Francii a Itálii.
Stejně tak by se to nyní týkalo třeba migračních kvót, které dříve vyžadovaly souhlas všech zemí. Za současných podmínek by byly kvóty pohodlně přijaty.
Jednou z oblastí, kde již svým hlasováním předali europoslanci kompetence EU, je například oblast klimatu.
Usnesení mimo jiné v tomto směru hovoří o vytvoření energetické unie založené na energetické účinnosti a obnovitelných zdrojích energie s tím, že EU by měla podporovat investice orientované na budoucnost zaměřené na spravedlivou, zelenou a digitální transformaci.
EU však v podporovaných druzích energií nikde nezmiňuje jádro, což je na pováženou. Jako podporované zelené energie schválili europoslanci solární, větrné a vodní elektrárny nebo jiné alternativní zdroje.
EU má však nyní možnost vyhlásit klimatickou nouzi a na základě jejího vyhlášení nařídit například zákaz využívání aut na fosilní paliva v neděli nebo povinné klimatické lockdowny či práci doma tam, kde je to možné. Může však nařídit v celé EU třeba speciální daň na benzín a naftu tak, aby byly PHM co nejdražší a méně se používala auta se spalovacím motorem. To vše může udělat plošně a národní státy nemají žádné kompetence toto rozhodnutí napadnout a už vůbec jej nesmí ignorovat.
Digitalizací, která je součástí klimatického balíčku (EU tvrdí, že digitalizace snižuje uhlíkovou stopu) se pak rozumí také povinné přidělování ID (digitální identity) všem občanům EU. Letos se s tím již začíná a do roku 2030 by měl mít své ID každý občan EU, včetně kojenců.
V oblasti zdravotnictví nyní již nepotřebujeme direktivy WHO, vše spolehlivě zařídí EU. Ostatně, EU i WHO mají stejné „šéfy“. EU tak může kdykoli vyhlásit nejen epidemii v jakýchkoli zemích EU, ale vlády budou povinny poslouchat pokyny EU ke „zvládání zdravotní krize.“
Tedy pokud EU nařídí lockdowny, budou lockdowny na takovém území, které Brusel vymezí. Nařídí-li povinné roušky, budou povinné roušky tam, kde to bude EU požadovat. Vyhlásí-li povinné očkování jakoukoli experimentální látkou třeba v celé EU, bude očkování provedeno povinně všem, koho bude nařízení zmiňovat (např. dospělým, zdravotníkům, apod….).
Vlády mají nyní skvělou výmluvu, neboť mohou tvrdit, že musí EU poslouchat, neboť jsou veškeré kompetence v tomto ohledu výhradně v rukou Bruselu. Pandemické zákony, přijaté již v celé EU, pak poslouží například k tomu, aby mohly být neposlušným udělovány příslušné pokuty. To již bude v kompetencích národních států.
V rámci tohoto rozhodování pak může EU například určit kam nesmíte bez covid pasů, jejichž platnost již byla v EP ( hlasování zde ) prodloužena zatím do 30.6.2023 , tedy ještě nejméně rok se budou využívat k ovládání mas. Je však více než jisté, že je později opět prodlouží, časem budou nahrazeny ID. Neočkovaní tak mohou být kdekoli v EU opět vyloučeni z běžného života a může jim být zakázáno cestování. K témuž může dojít i u očkovaných, kteří již budou mít poslední dávku prošlou.
Tolik tedy detaily k tomu, co se minulý týden odhlasovalo v EU. Podle dalších informací se předání kompetencí má týkat také školství, jakmile se mi k tomu podaří zjistit detaily, budu vás samozřejmě informovat.
Hlasování poslouží k novelizaci Smlouvy o Evropské unii tak, aby více pravomocí (viz výše uvedené plus některé další pravomoci, detailněji zmíněné v minulém článku) bylo přeneseno na Brusel. Záhy poté, kdy bude smlouva patřičně upravena, budou tyto kompetence již na EU plně přeneseny.
Počítám, že k tomu dojde již letos na podzim tak, aby EU stihla vyhlásit jakoukoli epidemii (podzim je období respiračních onemocnění, takže vždy se něco najde, případně to jistí opičí neštovice) a také patřičné restrikce a povinné očkování. To víte, von Lejno si nenechá ujít lukrativní byznys….
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 3 Průměrně: 5 ]
