Dlouhodobě tvrdíme, že nahánět řidiče za plného provozu z banálních důvodů je do očí bijícím hazardováním s lidskými životy, které ve vyspělé společnosti nemá co dělat . Přesně k tomuto závěru došli ve Washingtonu a výsledky jsou pozoruhodné. Stejně jako odpor policie.
Chtělo by to prsty spousty rukou, abychom se zvládli dopočítat případů, kdy při policejních honičkách za plného provozu naprosto zbytečně umírali lidé, i u nás jsme takových případů byli svědky . Policisté jako by nebyli schopni udržet emoce na uzdě, chovat se profesionálně a inteligentně využívat své technické převahy a vyráží za ujíždějícími řidiči jako na divokém západě.
Nezřídka to odnesou nevinní, ať už jde o zbytečné nehody, střelbu v ulicích, zpackané blokády, cokoli podobného. Přitom je to obvykle naprosto, ale naprosto zbytečné. Nikdy jsme neřekli, že má policie rezignovat, jen volit ony rozumné prostředky. I průměrně inteligentní člověk ví, že „nejrychlejší auto je policejní vysílačka”, tak jaký problém má policie se svými lidskými i technickými prostředky problém předávat si informaci o výskytu podezřelé osoby, potichu ji sledovat do cíle její cesty (nějaký vždy přijde) a dotyčného „sebrat” v momentě, kdy nikomu nehrozí bezprostřední nebezpečí? Žádný, je to snad jen touha po dobrodružství, co dotyčné nutí postupovat jinak.
U nás policie stále může „osedlat koně”, bodnout jej do slabin a za plného provozu vyprovokovat honičku, která může skončit naprosto libovolným způsobem – je to zkrátka něco, co se v provozu nemá dít, pokud to není nezbytně nutné. Leckde jinde už ale zákonodárcům došla s policií trpělivost a stanovili pro honičky taková omezení, aby se pokud možno odehrávaly jen v nutných případech.
Rozumný člověk by si sám domyslel, že honička není na místě vždy a všude, je to přece vždy o poměru rizik. Či volbě menšího zla, chcete-li. Může se zdát nesprávné nechat jet někoho, kdo nechce policii opakovaně zastavit, ale pokud má honička s potenciálně smrtícími dopady probíhat jen proto, že někdo jel 110 km/h na devadesátce, nestojí to za to. Pro ty, kteří to domyslet neumí, vznikl ve státě Washington zákon, který vstoupil v platnost loni v červnu poté, co při policejních honičkách mezi 1. červnem 2020 a 31. květnem 2021 zemřelo 11 lidí, obvykle zcela nevinných.
Zákon tak nově stanovil podmínky, že honičku je možné uspořádat pouze v případech, kdy:
• „Existuje pravděpodobný důvod se domnívat, že osoba ve vozidle spáchala nebo páchá trestný čin násilné nebo sexuální povahy,”
• „Existuje důvodné podezření, že osoba ve vozidle spáchala nebo se dopouští trestného činu řízení pod vlivem omamných a psychotropních látek.”
V jiných případech honičku v provozu zahájit nelze. Neznamená to, že policie nemůže konat, může třeba nasadit vrtulník, použít elektronické sledování, cokoli. Jen nesmí fyzicky nahánět jiné auto mezi ostatními, protože to moc nebezpečné, zvláště pak ve městech. U nás by takové omezení nefungovalo, protože policisté by podle sebe výše zmíněné podmínky splnili vždy a nikdo by jim nevyčítal, i kdyby je ukázal opak. V USA v tomto směru právo funguje jinak, institut „důvodného podezření” je velmi silný a nebylo-li by v pozdějším vyšetřování jasně prokázáno jeho naplnění, nesli by policisté všechny důsledky svévolného rozhodnutí. To si každý rozmyslí, a tak honiček ubylo.
Výsledek? Místo 11 lidí zemřel za stejné období od 1. června 2021 do 31. května 2022 při honičkách „pouze” 1 člověk. To je fascinující pokles o 91 procent a ukázka toho, že policii je třeba v tomto ohledu krotit. Neexistuje přitom statistika, která by podobně jasně dokazovala nárůst trestné činnosti či nebezpečnosti v jiné oblasti, prostě to vypadá jako posun správným směrem bez hmatatelných negativ.
Policie by mohla být ráda – sami policisté nemusí riskovat při řešení banálních prohřešků a má-li efektivně „pomáhat a chránit”, takto to dělá jednoznačně lépe. Jenže ráda není, divoký západ jí asi chybí a chce zákon změnit, aby znovu mohla honičky pořádat, kdy sama uzná za vhodné. To je fascinující, veřejné mínění pak (i podle amerických médií) záměrně manipuluje sestříhanými videy, kdy musela honičky vzdát a argumentuje tím, že „masivně vzrostl” počet řidičů, kteří nezastavili. To je znovu manipulativní, neboť (na rozdíl od smrtelných nehod) neexistuje statistika, která by sledovala stejnou věc v předchozím období, takové tvrzení si lze jen vycucat z prstu.
Vše nasvědčuje tomu, že i policie zkrátka potřebuje korigovat, kdo nakonec ne? A když se k tomu přistoupí rozumně, má to pozitivně výsledky. Že tomu sama odporuje s nulou argumentů v ruce, nakonec jen ukazuje, jak moc ono krocení potřebuje.
Petr Miler
The post Nový zákon policii téměř zcela zakázal honičky v provozu, smrtelných nehod hned dramaticky ubylo first appeared on .
