MARTIN SVOBODA
Veřejná výroční zpráva Vojenského zpravodajství velmi racionálně popisuje propagandu, dezinformace a hybridní působení v České republice. V souladu s provedenými výzkumy stanovuje jako jeden z hlavních důvodů přijímání prokremelských narativů a konspiračních teorií nedůvěru ve stát a jeho instituce. A také zmiňuje zneužívání těchto pojmů pro dehonestaci názorových protivníků.
Na konci září vydalo Vojenské zpravodajství svoji veřejnou výroční zprávu za rok 2022. Ve třech kapitolách popisuje témata, která vnímá jako nejdůležitější části své zpravodajské činnosti v uplynulém roce.
Všechny tři kapitoly se více či méně dotýkají ruské agrese na Ukrajinu. V první části Vojenské zpravodajství předkládá analytické závěry ze svého působení v kyberprostoru. Druhá část se dotýká čistě vojenské odbornosti – používání bezpilotních prostředků v ukrajinském konfliktu a obrany proti nim. A to včetně opatření, které musí udělat současná protivzdušná obrana, aby boj proti dronům byl efektivní.
I třetí část má kořeny v konfliktu na Ukrajině. Vojenské zpravodajství se v této kapitole zabývá možnostmi současných propagandistických kampaní s důrazem na bezpečnostní problematiku. V kontrastu s emocionálním nekonkrétním vystoupením ředitele BIS Koudelky na konferenci k dezinformacím a hybridnímu působení na konci září v Poslanecké sněmovně, analytici Vojenského zpravodajství korektně popisují posun a zneužívání těchto termínů ve společnosti. Naprosto jasně definují hybridní hrozby jako kombinaci vojenských a nevojenských aktivit, což bylo možné vidět při ruské anexi Krymu v roce 2014.
Stejně jako řada odborníků upozorňují, že „prohlubující se vágnost a významová neurčitost termínů (hybridní válka, dezinformace, propaganda) vedla k případům, kdy je někteří političtí a společenští aktéři začali používat i pro označení pravdivých informací, jenž však nebyly v souladu s jimi prosazovanými idejemi, a kdy dokonce docházelo ke spojování kritiky vládních politik s propagandistickým působením cizí moci, což mohlo vést k vyčlenění části do té doby legitimních hlasů z politické debaty “. Dodávají, že tyto pojmy „ ztratily pro popis a chápání uvedených fenoménů jakýkoliv význam a začaly se používat spíše pro dehonestaci názorových protivníků a radikálně zjednodušují vysvětlení komplexních jevů “.
Kybernetičtí specialisté Vojenského zpravodajství tvrdí, že návštěvnost takzvaných dezinformačních či prokremelských webů se pohybuje v řádu vyšších desítek tisíc, na rozdíl od ředitele BIS Koudelky, který hovořil o statisících či miliónech. Navíc, jak vyplývá z výzkumu zpravodajského webu Českého rozhlasu iRozhlas.cz a Národního institutu SYRI, se velikost tvrdého jádra příznivců konspiračních a dezinformačních příběhů nemění a stále ho tvoří méně jak deset procent české populace. V širší populaci převažuje vůči těmto prokremelským příběhům silný odpor a situace v České republice se tak nedá srovnávat se situací například na Slovensku. Ve svých závěrech se vojenští analytici shodují se závěry uvedeného průzkumu, že jedním ze zásadních důvodů pro rozšiřování propagandy a případně i dezinformací je krize důvěry ve stát a jeho instituce.
Mezinárodní vědecký tým z irské University College Cork ve výsledku svého zkoumání tvrdí, že většina metod na vyvracení konspiračních teorií je neúčinná. Vědci dodávají: „Jedním z nejdůležitějších zjištění našeho výzkumu je, že tradiční ověřování faktů a protiargumenty jsou nejméně účinnými prostředky boje proti konspiračním přesvědčením. Zjistili jsme, že nejúčinnějšími strategiemi jsou preventivní opatření, jako je vystavení účastníků protiargumentům dříve, než se setkají s dezinformacemi. Zjistili jsme také, že většinu intervencí by bylo obtížné prosadit .“ Zjištění plně koresponduje se závěry Vojenského zpravodajství, že: „ bez dostatečné prevence a zásadních změn v celé řadě státních politik bude stále obtížnější řešit, byť nejkřiklavější projevy těchto fenoménů “.
Dostatečně zobecněná (nikoliv nekonkrétní) výroční zpráva Vojenského zpravodajství bezpochyby nezpůsobí takovou novinářskou smršť, jako bylo ono velmi neurčité, ale o to silnější nařčení ředitele BIS Koudelky o šíření dezinformací veřejně známými osobnostmi, které ve skutečnosti jen pomohlo dále fragmentovat společnost, o zasívání podezřívání a nedůvěry nemluvě. Tato výroční zpráva je dobrým materiálem pro diskusi odborníků. A podpoří i rozhodování a další kroky bezpečnostního poradce pana Pojara, který neví (stejně jako třeba nyní i ve společnosti Semantic Vision, prezentované v minulosti panem Vrábelem), co jsou to dezinformace.
Zdroj: Vyroční zpráva VZ za rok 2022
Martin Svoboda, Security Magazín
The post Vojenští zpravodajci: Slovo dezinformace dnes slouží především k dehonestaci názorových protivníků first appeared on Pravý prostor .
