Retro: Rozjedeme vaše podnikání!

Retro: Rozjedeme vaše podnikání!


Většina z nás má obavy, že svět se brzy změní a náš dosavadní životní styl zůstane jen minulostí… K této obavě vzniká oprávněná otázka, co je vlastně možné a kam až události případně mohou dojít. Malá ukázka těchto možností nám teď běží on-line a měli bychom jí ve vlastním zájmu věnovat dostatečnou pozornost. Je obrovským indikátorem stavu společnosti, školou a poučením do budoucna. Pokud budeme muset jednou vyjít do ulic a bránit svoji zemi, budoucnost a životy (což se prostě stane, otázkou je pouze kdy), máme k dispozici studijní materiál, který nám může hodně pomoci. Pro úplnost upozorňuji, že až tento den přijde, budeme ti „zlí“. Tedy žádní rebelové, ale radikálové a teroristé. Správně, řeč bude zase o Libyi.
Libyjské záležitosti“ by se dalo napsat stovky stran. Když tak přemýšlím, ani bych nevěděl, kde začít. Rychlost běhu událostí je téměř neuvěřitelná a asi každého zaskočila. Jenže ono to vlastně ani jinak nešlo. Honem, honem, než skončí ramadán a mandát OSN, nebo než se lidé ve Francii a Británii vrátí z dovolených a začnou se ptát, co se tam vlastně děje, kolik to stojí a k čemu je to dobré. Události prostě běží, během několika dnů je možné totálně zničit zemi, ustavit tam nové vhodné zřízení, zadlužit ji do budoucna a naporcovat medvěda mezi patřičné korporace, které budou obnovovat a „pomáhat“ s těžbou ropy. To vše za apokalyptického zahlcování světové veřejnosti nepřetržitým tokem mediálního průjmu.
//
Je nám opět „prodávána válka“. A to válka čistá a fajnová, plná rozmesmátých dětí s vlaječkami a pohledných, mladých, nadějných a radujících se „rebelů“. Válka za svobodu, demokracii a světlé zítřky doposud utlačovaných lidí. Válka mediálně personalizovaná do jednoho všemocného zlořáda galaktického významu, kterého je nutné za každou cenu zabít, i kdyby se v Libyi mělo vše srovnat se zemí. Válka, postavená na jakési „ochraně civilistů“. Válka, kde má právo na svobodné vyjádření demonstrující civilista, ale jeho spolužák, toho času voják základní služby v Libyjské armádě pozbyl práva na život a stal se „stoupencem zlořáda“, určeným k likvidaci. Válka, kde občas spadne bomba do školy, nebo nemocnice, ale to vše za svobodu prostě stojí. Válka, kde v médiích opět nevidíme mrtvoly, bídu, hlad a utrpení.
Nikdy jsem nebyl v Libyi, nerad bych se pouštěl do diskusí, jak se tam „žilo“ a jak byl běžný obyvatel utiskován a v jaké hmotné a morální bídě musel existovat. Pouze ten by nám na podobné otázky uměl odpovědět. Umím hodnotit pouze to, co vidím. Viděl jsem Zelenou knihu, viděl jsem ještě nedávno plukovníka v objetí politiků, kteří ho teď likvidují, viděl jsem zprávu OSN o dodržování lidských práv v Libyi z loňského listopadu. Nevím, čím a jak se provinil plukovník na svých lidech a zemi. Zda lidi mučil hůř, než to provádějí američané na Guantanámu, chtěl jim sebrat důchody a naložit vysokou DPH, všem šmíroval maily a telefony, nebo vydával nějaké libyjské „Patriot acts“.
Co vím o plukovníkovi, je pouze to, že chodil ve veselém oblečení, vytáhl Libyi z feudalismu a negramotnosti, dokázal ji 40 let neprodat žádné ideologii či korporaci a udržel ji i v dnešní době bez nějakého státního dluhu, či jiné formy závislosti na ostatních. Tak nějak nám prostě vybočoval z řady a na začátku roku už nejspíš zlobil hodně. Přestal se mu líbit dolar, nákupy francouzských stíhaček, obnovení nových smluv se západními těžaři plánovné na letošek a také se začal podezřele paktovat s Čínou. K tomu měl drze nainvestováno cca 150 mld. USD různě po světě, „drobné pohledávky“ u nynějších ochránců civilistů, jakousi problematickou záležitost zmizelých libyjských peněz v Goldman Sachs a také 150 tun zlata ve sklepě. Je zbytečné hodnotit jednotlivosti, zabývat se třeba tím, že na fotografiích z Libye bývala vidět udržovaná města, dobře oblečení lidé a nová auta. Nebo na televizních záběrech raněných zkoumat kvalitní vybavení jejich nemocnic. Nicméně jako „témata k řešení demokracie a ochraně civilistů“ bychom asi našli akutnější případy o něco jižněji v Africe.
//
Možná bychom měli na chvilku zapomenout na mainstream a zeptat se, co si asi tak přeje a jak věci prožívá imaginární, obyčejný státní úředník Ahmed z Tripolisu, otec tří dětí. O něho by vlastně mělo jít. Ještě v únoru spokojeně vydával řidičáky na obecním úřadě a po práci si občas u vodní dýmky (pivo v Libyi opravdu ne) s kamarádama zanadával na plukovníka. Od března najednou bylo všechno jinak. V noci nemohl spát kvůli strachu ze stíhaček, jeho starosti se rozšířily o prvky, zda zítra poteče voda, nebo bude v obchodě něco k jídlu. V dubnu přišel o nejstaršího, Omara, který měl tu smůlu, že byl na vojně a sloužil u radaru. V červenci o Zaríu, té bylo teprve 5, dostala zápal plic a umřela v nemocnici, kde došly léky. Ale nějak to prostě zvládli, i když věci šli stále k horšímu. Před několika dny vykoukl z okna a uviděl výrostky se samopaly, kteří pokřikují Alláh Akbar a zapalují mu auto. Protože má byt v domě státních úředníků, museli to u něj prohledat, zda tam náhodou neskrýva plukovníka. Když už tam byli, tak mu jako Kadáfího pohůnkovi minimálně pořádně naložili, znásilnili manželku a 14letou Aišu. Navíc sebrali všechno, na co přišli. Proč? Protože je revoluce, protože můžou a protože mají samopal. Vždy to tak bylo, je a bude. Pokud mne bude někdo přesvědčovat, že dnes v noci se v Tripolisu nerabuje, nevraždí, neznásilňuje a nepopravuje, budu si myslet svoje. Může mi v TV ukazovat libovolné množství usměvavých a hodných „rebelů“. Nedávno jsme tu měli Londýn. Myslím, že k představě vývoje situace, kdyby každý z londýnských „rebelů“ měl samopal a status hodného revolucionáře není třeba mnoho fantazie.
Náš Ahmed má tedy svobodu a demokracii. Zatím to není nic moc. Přišel o dvě děti, užil si s domovní prohlídkou, má spálené auto, ztratil práci, ve městě je všechno roztřílené, nic nefunguje, není co jíst, peníze, co měl v bance, už těžko uvidí, policie už neexistuje a po ulici stále běhají lidé se samopaly. Snad se to za půl roku zlepší, až dorazí humanitární ochranitelé, pořádkové jednotky, vojenští poradci, vezmou to tu do rukou a udělají si základny. A také, až Francouzi zbudují banku, kde mu půjčí do začátku a nějakou montovnu, kde bude moci skládat lampičky za 5 EUR na den. Navíc, v obchodě bude už i Guinness, uvidí prvně McDonald a bude moci jet na dovolenou do Itálie, kdyby na to tedy náhodou měl. Ovšem, pokud to dobře dopadne. Ti lidé se samopaly tu mohou běhat a působit ještě hodně dlouho. No, za pár let se za Ahmedem podíváme a zeptáme se, jak se má. Třeba bude zrovna rozesílat do světa děkovné dopisy za pomoc na cestě k demokracii.
Co nám to všechno vlastně ukázalo? Především byla nastavena nová hranice, co si aktuálně mohou politici, korporace, média dovolit a projde jim to. A ta hranice je už hodně, hodně daleko. Už víme, k čemu slouží OSN a jeho legislativa, že NATO už není obranný pakt, co to znamená bezletová zóna, že válka už se nejmenuje válka, a že pod hlavičkou ochrany práv civilistů je možné přivést dotyčné civilisty do chaosu, bídy a utrpení. Další je vnímání a morálka lidí. Pokud se v médiích podívám na diskuse pod články, jímá mne hrůza. Navíc jsme v zemi, kde máme s problematikou různých okupací, „vstupů spřátelených vojsk“ a exportování státního majetku letité zkušenosti. Děsivý je také počet lidí, kteří se na této věci podílí, počínaje piloty bombardérů, přes voliče ve Francii a Británii, kteří akceptují kolonizační projekty korporací za jejich daně, až po nedospělé a nevzdělané rádoby novináře, kteří za mrzký peníz v českých médiích tupě překládají články z Reuters a CNN, doplňují do nich působivá adjektiva, sní svoje sny o tom, že jsou novináři a je jim úplně fuk, že se jde o snůšky blábolů válečné propagandy a jedna zpráva popírá druhou, nebo nedává smysl pro selský rozum.
Snažil jsem si vybavit, kdy v historii z podobné revoluce nevzešel ještě větší průšvih a nic mne nenapadlo. Třeba ta libyjská bude první, kdo ví. Prozatím si musíme jen připomenout oblíbenou poučku – aby mohl přijít nový řád, musí nejdříve nastat chaos. A je vidět, že chaos už umíme levně, rychle, spolehlivě a se souhlasem veřejnosti.
//
Jak poznat nevěru?

Máte podezření, že vás váš protějšek podvádí?

Rychlá půjčka ihned

Není nic jednoduššího než si vybrat rychlou půjčku na www.finmoney.cz.

Špionážní technika

Jak zjistit pravdu? Pomocí profesionálních pomocníků.

Jirkovo rychlé půjčky

Srovnejte si online půjčky z pohodlí vašeho domova. 100% přes Internet

Slevové kupóny

Ušetřete nemalé peníze na online nákupech. Slevové kupóny do e-shopů.

Účetní program AdmWin

Nabídky, zakázky, objednávky, sklady, faktury, dod.listy, účtenky EET

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!



Dnes nejprohlíženější