Zapomenutá perspektiva izraelsko-palestinského konfliktu
RSS

Zapomenutá perspektiva izraelsko-palestinského konfliktu




NEPTUN


Po nechutném řádění komand Hamásu musel o tomto hnutí ztratit iluzi snad i ten poslední sluníčkář. Organizace jako tato jsou bezesporu společenskou obdobou rakoviny. Stejně jako v případě rakoviny se i zde neefektivní léčba vymstí  n á vratem onemocněn í  v ještě agresivnějš í  podobě, protože invazivn í  l é čbu přežij í  jen ty nejodolnějš í  klony.



Zat í mco Arafatův Fatah byl připraven ý  o existenci Izraele alespoň uvažovat, pro  Hamás  je tato myšlenka zcela nepřijateln á . Jak ale vykořenit hnut í , jako je Hamás, když ho po světě obdivuj í  miliony muslimů? Radik á ln í  řešen í  jsou jen bujn é  fantazie. V á lka na Bl í zk é m v ý chodě pro n á s nen í  dobrou zpr á vou přinejmenš í m proto, že po rusk é  invazi jsme na zdejš í  ropě daleko v í ce z á visl í , než tomu bylo v minulosti. Pozitivn í  však je, že modern í  medic í na našla na boj s rakovinou nov ý  postup, kter ý  by bylo možn é  aplikovat i na rakoviny společensk é . Prozrad í m v á m ho ale až na z á věr. Nyn í  v á s popros í m ještě o trpělivost. Pokus í m se v á m uk á zat, že věci nemus í  b ý t vždy tak černob í l é , jak se na prvn í  pohled může zd á t.
Alfou a omegou pro další úvahy je definovat, že zavraždit bezbranného a nevinného člověka je jeden z nejhorších možných zločinů . Řádění, kterého jsme byli 7. října svědky je zcela zvrácené a oprávněně vyvolává přesvědčení, že lidé, kteří jsou za takovýto čin zodpovědní nemohou být stejní, jako my.  Jejich chov á n í  připom í n á  š í lenstv í  psa, kter ý  ztrat í  z á brany a napadne člena rodiny. Jak ale tento druh agrese nejčastěji vznik á ?  V případě psa je  osvědčen ý  postup uzavřen í  do mal é  klece a přerušen í  komunikace. Převedeme-li tuto analogii na n á rody, představme si Japonsko po druh é  světov é  v á lce. Nam í sto benevolentn í ho př í stupu bychom tenkr á t zvolili pomstu. Jako trest za rozpout á n í  v á lky, mučen í  zajatců a vraždu milionů č í nsk ý ch civilistů by byl C í sař Hirohito odsouzen k smrti a japonsk ý  n á rod přestěhov á n na Kurilsk é  ostrovy. Zoufal í  a zhrzen í  Japonci by se po čase opět uch ý lili k radik á ln í m myšlenk á m. Stejně, jako Němci po prvn í  světov é  v á lce by i oni chystali odplatu. Protože by ale jejich v ý robn í  kapacity byly menš í , než v minulosti, logicky by opět prohr á li. Z á konitě by pak zkusili asymetri ck é  řešen í , jako jsou  ú nosy a terorismus. Zaveden í  blok á dy Kurilsk ý ch ostrovů by probl é m nevyřešilo, neboť př í čina by zůstala poř á d př í tomn á . A tak, kdykoliv by se etnick ý  Japonec žij í c í  jinde ve světě dostal k možnosti škodit, pravděpodobně by j í  využil. Mohli bychom pokračovat d á le a zav é st segregaci etnick ý ch menšin – už teď ale asi tuš í me, že tudy cesta nevede. Kromě amor á lnosti nen í  podobn ý  pl á n v našem př í padě možn ý . Muslimů žije v Evropě podstatn é  procento a cel ý  Izrael je obklopen muslimsk ý mi st á ty. Jak á  je tedy alternativa?
Pamatujete si na teroristick é ú toky v Beslanu a v moskevsk é m divadle na Dubrovce? Sebevražedn é  Čečence schopn é  zab í t dvě stovky dět í ? Dnes už se naštěst í  zd á , že jsou v Rusku podobn é ú toky minulost í  a snad j í  i zůstanou. Č í m to je? Srovnejme Grozn ý  v roce 2005 a dnes. Současn á  podoba města sice připom í n á  v ý chodn í  alternativu Las Vegas, přesto je to ale m í sto, ve kter é m je možn é  ž í t. A nyn í  toto město srovnejte s Gazou. Proč ale v př í padě Palestiny k podobn é  obnově  nikdy nedošlo?
Př í čin bude bezesporu v í ce. V prvn í  řadě Izrael nikdy nevyhr á l natolik přesvědčivě, aby si oblast skutečně podmanil. To totiž mal ý  st á t zasazen ý  doprostřed stovek milionů muslimů dok á zat ani nikdy nemohl a benevolentn í  př í stup proto logicky vyhodnotil jako př í liš riskantn í . Druh ý m probl é mem je, že Izrael lež í  na m í stech, kter á  muslimov é , žid é  i křesťan é  považuj í  za posv á tn á  a naj í t kompromis je velmi složit é . Třet í  př í činou je pak krvav á  historie předch á zej í c í  samotn é mu vzniku st á tu. V minulosti totiž Britov é  tuto oblast sl í bili jak Palestincům, tak Židům. Když později vyšlo najevo, že svůj slib nepl á nuj í  ani v nejmenš í m dodržet, započalo krvav é  ř á děn í  teroristick ý ch skupin. Židovsk é  organizace Irgun, Hagana a Lechi sp á chaly celou řadu atent á tů a bombov ý ch  ú toků z nichž největš í  bylo odp á len é  hotelu Kr á le Davida v roce 1946. Třešničkou na dortu pak byl židovsk ý  atent á t na  vyjednavače OSN hraběte Bernadotta. Paradoxní bylo, že zmí něn ý  šlechtic v minulosti  zachránil z  koncentračn í ch  táborů tisíce Židů. Ačkoliv se Židé od tohoto atentátu distancovali, strůjci atentátu potrestá ni nebyli a naopak se několik členů zm í něn ý ch teroristick ý ch organizac í  stalo hlavn í mi  ú stavn í mi činiteli nově vznikl é ho st á tu. A to je čtvrt á  př í č ina – person á ln í . Lid é , kteř í  považuj í  teror za přijateln ý  prostředek nemaj í  pro vym ý šlen í  funkčn í ho m í rov é ho pl á nu vlohy.
Minulost už ale nezměníme, a tak pojďme k událostem současným. Izrael dnes čelí něčemu, co by se dalo přirovnat k jedená ct é mu z á ř í  a ze všech stran slyš í me, že odpověď mus í  b ý t tvrd á  a nekompromisn í .  Dvacet let války proti teroru nás  zřejmě  nic nenaučilo. Likvidovali jsme jednoho teroristu za cenu několika civilistů a utěšovali se myšlenkou, že efektivněji už operovat nedokážeme. Každá smrt nevinného člověka ale posilovala odhodlá n í  druh é  strany a přin á šela j í  nov é  a nov é  sympatizanty – bojovn í ky pln é  nen á visti, připraven é  udělat kdejakou zvrhlost, jenom, aby se pomstili za smrt matky nebo bratra, př í padně za svůj nuzn ý  a posran ý  život. Ačkoliv se n á š postoj od toho teroristick é ho liš í  v tom, že likvidace civiln í ho obyvatelstva je pro n á s nechtěn ý m důsledkem, nen í  to tak d á vno, kdy jsme uměli uvažovat jinak. Stač í  si vzpomenout na bombardov á n í  během druh é  světov é  v á lky vyvrcholen é  jadern ý mi  ú toky. Zat í mco bombardov á n í  Dr á žďan byla čist á  zvrhlost, Hirošima a Nagasaki měly alespoň svou logiku – pomohly ukončit v á lku a odvr á tily nutnost invaze, při n í ž by zemřelo nespočet americk ý ch voj á ků. Co když ale  Hamás použ í v á  podobnou logiku, byť v o něco perverznějš í  formě? Co když vyměnil smrt tis í covky civilistů za možnost postavit se Izraelsk é  arm á dě v hustě obydlen é m městě? T í m by bezesporu sn í žil poměr ztr á t a zv ý šil svoje šance na v í tězstv í . Je ale por á žka Izraele, st á tu, co m á  n á sobně silnějš í  arm á du, vůbec možn á ?
Přestaňme chv í li přem ý šlet jako Evropan é  a pod í vejme se na logiku Asie. Největš í  č í nsk ý  strat é g, mistr Sun-c ´  ve sv é m slavn é m  Uměn í  v á lky  rad í  v př í padě boje proti velk é  přesile n á sleduj í c í :  „Pošli muže na pozice, ze kterých není ústupová cesta a oni upřednostní smrt před útěkem. Pokud budou čelit jasné smrti, není nic, čeho by nemohli dosáhnout.“  Efekt t é to strategie je v př í padě Gazy pos í len o fakt,  že v obleženém městě nebudou smrti čelit teroristé  sami . Do pozic  mistra Suna  budou nahnáni i obyčejní obyvatelé města.  Ne každ ý  m á  to štěst í , že při explozi bomby zemře rychle a tak se bude nejedno d í tě s pol á man ý mi kostmi dlouh é  dny dusit v sutin á ch.  Jak se zachov aj í palestinská matka  nebo otec , až jim civilizovaná bomba  tohle provede s rodinou ?  Udělaj í ú plně cokoliv, aby se pomstili.
Vyřešit probl é m civilistů zatažen ý ch do boje je bohužel těžš í , než se zd á , protože Egypt o uprchl í ky z pochopiteln ý ch důvodů vůbec nestoj í . Dobře si totiž  pamatuje, jak palestinsk á  migračn í  vlna po šestidenn í  v á lce změnila demografii v Libanonu a vyvolala t í m občanskou v á lku, jej í ž plody skl í z í me v podobě Hizball áhu dodnes. Obyvatel é  Gazy tedy budou muset b ý t svědky cel é  t é  apokalypsy. Hamás utrp í  ztr á ty, možn á  bude i zničen, ale objev í  se nov é , ještě rezistentnějš í  a agresivnějš í  klony. Je to totiž metastazovan á  rakovina a Izrael s n í  pl á nuje bojovat tak, že použije sublet á ln í  množstv í  chemoterapie a vyř í zne největš í  n á dor. Za p á r měs í ců, nebo let bude řeši t ten sam ý  probl é m. A protože muslimů jsou na bl í zk é m v ý chodě stovky milionů a maj í  lepš í  demografii, tak může stejn ý  postup opakovat tak dlouho, až to nakonec jednou nevyjde a nesmrteln ý  mistr Sun-c ´  opět zv í těz í . My pak budeme m í t o z á bavu postar á no, protože muslimsk é  procento v naš í  populaci neust á le roste a po dlouh é  v á lce s Izraelem bude ještě radikalizovanějš í  a agresivnějš í , než je dnes.
Sl í bil jsem v á m modern í  př í stup k l é čbě  rakoviny a tady je: imunoterapie. Cel ý  proces spoč í v á  buď v l é kov é  stimulaci imunitn í ho syst é mu, nebo v nasazen í  CAR-T buněk, což jsou v laboratoři upraven é  b í l é  krvinky. C í lem je přimět imunitn í  syst é m těla, aby rakovinn é  buňky s á m vyhled á val a s á m je i ničil. A on to dovede. V př í padě CAR-T rychle, u l é kov é  stimulace pozvolna, což pak vyžaduje součinnost se starš í mi, invazivn í mi př í stupy. Převedeno na společenskou teorii: Organismus je v tomto př í padě muslimsk ý  svět a imunita jeho um í rněn í  členov é . Analogii s CAR-T buňkami je možn é  napasovat na Čečensko a jeho Kadyrovce, skupinu, kter á  byla rusk ý m veden í m vyhodnocena jako vhodn á  k potlačen í  rebelie a uměle dosazena k moci. O něco podobn é ho usilovali i Američan é  v Ir á ku a Afgh á nist á nu, ale nikdy se jim nepodařilo zasadit životaschopnou buňku. Americk ý  postup byl m á lo vynal é zav ý  a společnost byla př í liš nestabiln í  a chud á .
Proto by bylo vhodn é  zm í něnou l é čbu kombinovat s př í stupem druh ý m, pozvoln ý m, kter ý  by pracoval na vytvořen í  vrstvy spokojen ý ch obyvatel. To b ý vaj í  zpravidla lid é , kteř í  vedou život naplněn ý  prac í  a rodinou, a proto je prosperita Palestiny prvn í  premisou  ú spěchu. D á t Palestincům blahobyt je ovšem  ú kol asi tak složit ý , jako je uzdravit pades á t let kouř í c í ho alkoholika. I tak je ale potřeba někde zač í t a prvn í m krokem je zbavit se škodliv ý ch n á vyků. V př í padě Izraele to je nez á konn á  okupace Z á padn í ho břehu Jord á nu. Teprve pot é  bude moct vzniknout palestinsk ý  st á t, kter ý  bude m í t alespoň nějakou šanci fungovat. V něm se postupně vytvoř í  vlivn á  skupina obyvatel, kter á  nebude m í t na v á lce z á jem, což izraelsk ý m tajn ý m služb á m usnadn í  infiltraci a sběr informac í  o nebezpečn ý ch aktivit á ch protistrany. Aby se omezilo financov á n í  radik á ln í ch skupin, bude pro Izrael současně s t í m důležit é  napravit komunikaci se sv ý mi sousedy, a to bez mezin á rodn í  pomoci nezvl á dne. M á  ale karty, kter é  by on a jeho spojenci mohli zahr á t. Prvn í  je n á vrat Izraelem okupovan ý ch Golansk ý ch v ý šin, druhou je omezen í  sankc í  směřuj í c í ch proti  Í r á nu. Ten je jednou z hlavn í ch pokladniček protiizraelsk é ho odboje a může si to dovolit proto, že vzhledem k již zaveden é mu tot á ln í mu embargu nem á  co ztratit.
Otevřen í m trhu by  í r á nsk á  společnost naopak zbohatla, a to by bylo jenom dobře. Radik á ln í  isl á m se totiž neboj í  v á lky, ale vlivu z á padn í ho konzumu. Prosperita je mocn ý  živel, kter ý  bez probl é mu obrous í  ostr é  hrany každ é  společnosti. Z t é  naš í  už dok á zal udělat ploch ý  obl á zek. O tom ale zase někdy př í ště.




Autor



The post Zapomenutá perspektiva izraelsko-palestinského konfliktu first appeared on Pravý prostor .


Nejčtenější za týden