NEPTUN
Po nechutném řádění komand Hamásu musel o tomto hnutí ztratit iluzi snad i ten poslední sluníčkář. Organizace jako tato jsou bezesporu společenskou obdobou rakoviny. Stejně jako v případě rakoviny se i zde neefektivní léčba vymstí n á vratem onemocněn í v ještě agresivnějš í podobě, protože invazivn í l é čbu přežij í jen ty nejodolnějš í klony.
Zat í mco Arafatův Fatah byl připraven ý o existenci Izraele alespoň uvažovat, pro Hamás je tato myšlenka zcela nepřijateln á . Jak ale vykořenit hnut í , jako je Hamás, když ho po světě obdivuj í miliony muslimů? Radik á ln í řešen í jsou jen bujn é fantazie. V á lka na Bl í zk é m v ý chodě pro n á s nen í dobrou zpr á vou přinejmenš í m proto, že po rusk é invazi jsme na zdejš í ropě daleko v í ce z á visl í , než tomu bylo v minulosti. Pozitivn í však je, že modern í medic í na našla na boj s rakovinou nov ý postup, kter ý by bylo možn é aplikovat i na rakoviny společensk é . Prozrad í m v á m ho ale až na z á věr. Nyn í v á s popros í m ještě o trpělivost. Pokus í m se v á m uk á zat, že věci nemus í b ý t vždy tak černob í l é , jak se na prvn í pohled může zd á t.
Alfou a omegou pro další úvahy je definovat, že zavraždit bezbranného a nevinného člověka je jeden z nejhorších možných zločinů . Řádění, kterého jsme byli 7. října svědky je zcela zvrácené a oprávněně vyvolává přesvědčení, že lidé, kteří jsou za takovýto čin zodpovědní nemohou být stejní, jako my. Jejich chov á n í připom í n á š í lenstv í psa, kter ý ztrat í z á brany a napadne člena rodiny. Jak ale tento druh agrese nejčastěji vznik á ? V případě psa je osvědčen ý postup uzavřen í do mal é klece a přerušen í komunikace. Převedeme-li tuto analogii na n á rody, představme si Japonsko po druh é světov é v á lce. Nam í sto benevolentn í ho př í stupu bychom tenkr á t zvolili pomstu. Jako trest za rozpout á n í v á lky, mučen í zajatců a vraždu milionů č í nsk ý ch civilistů by byl C í sař Hirohito odsouzen k smrti a japonsk ý n á rod přestěhov á n na Kurilsk é ostrovy. Zoufal í a zhrzen í Japonci by se po čase opět uch ý lili k radik á ln í m myšlenk á m. Stejně, jako Němci po prvn í světov é v á lce by i oni chystali odplatu. Protože by ale jejich v ý robn í kapacity byly menš í , než v minulosti, logicky by opět prohr á li. Z á konitě by pak zkusili asymetri ck é řešen í , jako jsou ú nosy a terorismus. Zaveden í blok á dy Kurilsk ý ch ostrovů by probl é m nevyřešilo, neboť př í čina by zůstala poř á d př í tomn á . A tak, kdykoliv by se etnick ý Japonec žij í c í jinde ve světě dostal k možnosti škodit, pravděpodobně by j í využil. Mohli bychom pokračovat d á le a zav é st segregaci etnick ý ch menšin – už teď ale asi tuš í me, že tudy cesta nevede. Kromě amor á lnosti nen í podobn ý pl á n v našem př í padě možn ý . Muslimů žije v Evropě podstatn é procento a cel ý Izrael je obklopen muslimsk ý mi st á ty. Jak á je tedy alternativa?
Pamatujete si na teroristick é ú toky v Beslanu a v moskevsk é m divadle na Dubrovce? Sebevražedn é Čečence schopn é zab í t dvě stovky dět í ? Dnes už se naštěst í zd á , že jsou v Rusku podobn é ú toky minulost í a snad j í i zůstanou. Č í m to je? Srovnejme Grozn ý v roce 2005 a dnes. Současn á podoba města sice připom í n á v ý chodn í alternativu Las Vegas, přesto je to ale m í sto, ve kter é m je možn é ž í t. A nyn í toto město srovnejte s Gazou. Proč ale v př í padě Palestiny k podobn é obnově nikdy nedošlo?
Př í čin bude bezesporu v í ce. V prvn í řadě Izrael nikdy nevyhr á l natolik přesvědčivě, aby si oblast skutečně podmanil. To totiž mal ý st á t zasazen ý doprostřed stovek milionů muslimů dok á zat ani nikdy nemohl a benevolentn í př í stup proto logicky vyhodnotil jako př í liš riskantn í . Druh ý m probl é mem je, že Izrael lež í na m í stech, kter á muslimov é , žid é i křesťan é považuj í za posv á tn á a naj í t kompromis je velmi složit é . Třet í př í činou je pak krvav á historie předch á zej í c í samotn é mu vzniku st á tu. V minulosti totiž Britov é tuto oblast sl í bili jak Palestincům, tak Židům. Když později vyšlo najevo, že svůj slib nepl á nuj í ani v nejmenš í m dodržet, započalo krvav é ř á děn í teroristick ý ch skupin. Židovsk é organizace Irgun, Hagana a Lechi sp á chaly celou řadu atent á tů a bombov ý ch ú toků z nichž největš í bylo odp á len é hotelu Kr á le Davida v roce 1946. Třešničkou na dortu pak byl židovsk ý atent á t na vyjednavače OSN hraběte Bernadotta. Paradoxní bylo, že zmí něn ý šlechtic v minulosti zachránil z koncentračn í ch táborů tisíce Židů. Ačkoliv se Židé od tohoto atentátu distancovali, strůjci atentátu potrestá ni nebyli a naopak se několik členů zm í něn ý ch teroristick ý ch organizac í stalo hlavn í mi ú stavn í mi činiteli nově vznikl é ho st á tu. A to je čtvrt á př í č ina – person á ln í . Lid é , kteř í považuj í teror za přijateln ý prostředek nemaj í pro vym ý šlen í funkčn í ho m í rov é ho pl á nu vlohy.
Minulost už ale nezměníme, a tak pojďme k událostem současným. Izrael dnes čelí něčemu, co by se dalo přirovnat k jedená ct é mu z á ř í a ze všech stran slyš í me, že odpověď mus í b ý t tvrd á a nekompromisn í . Dvacet let války proti teroru nás zřejmě nic nenaučilo. Likvidovali jsme jednoho teroristu za cenu několika civilistů a utěšovali se myšlenkou, že efektivněji už operovat nedokážeme. Každá smrt nevinného člověka ale posilovala odhodlá n í druh é strany a přin á šela j í nov é a nov é sympatizanty – bojovn í ky pln é nen á visti, připraven é udělat kdejakou zvrhlost, jenom, aby se pomstili za smrt matky nebo bratra, př í padně za svůj nuzn ý a posran ý život. Ačkoliv se n á š postoj od toho teroristick é ho liš í v tom, že likvidace civiln í ho obyvatelstva je pro n á s nechtěn ý m důsledkem, nen í to tak d á vno, kdy jsme uměli uvažovat jinak. Stač í si vzpomenout na bombardov á n í během druh é světov é v á lky vyvrcholen é jadern ý mi ú toky. Zat í mco bombardov á n í Dr á žďan byla čist á zvrhlost, Hirošima a Nagasaki měly alespoň svou logiku – pomohly ukončit v á lku a odvr á tily nutnost invaze, při n í ž by zemřelo nespočet americk ý ch voj á ků. Co když ale Hamás použ í v á podobnou logiku, byť v o něco perverznějš í formě? Co když vyměnil smrt tis í covky civilistů za možnost postavit se Izraelsk é arm á dě v hustě obydlen é m městě? T í m by bezesporu sn í žil poměr ztr á t a zv ý šil svoje šance na v í tězstv í . Je ale por á žka Izraele, st á tu, co m á n á sobně silnějš í arm á du, vůbec možn á ?
Přestaňme chv í li přem ý šlet jako Evropan é a pod í vejme se na logiku Asie. Největš í č í nsk ý strat é g, mistr Sun-c ´ ve sv é m slavn é m Uměn í v á lky rad í v př í padě boje proti velk é přesile n á sleduj í c í : „Pošli muže na pozice, ze kterých není ústupová cesta a oni upřednostní smrt před útěkem. Pokud budou čelit jasné smrti, není nic, čeho by nemohli dosáhnout.“ Efekt t é to strategie je v př í padě Gazy pos í len o fakt, že v obleženém městě nebudou smrti čelit teroristé sami . Do pozic mistra Suna budou nahnáni i obyčejní obyvatelé města. Ne každ ý m á to štěst í , že při explozi bomby zemře rychle a tak se bude nejedno d í tě s pol á man ý mi kostmi dlouh é dny dusit v sutin á ch. Jak se zachov aj í palestinská matka nebo otec , až jim civilizovaná bomba tohle provede s rodinou ? Udělaj í ú plně cokoliv, aby se pomstili.
Vyřešit probl é m civilistů zatažen ý ch do boje je bohužel těžš í , než se zd á , protože Egypt o uprchl í ky z pochopiteln ý ch důvodů vůbec nestoj í . Dobře si totiž pamatuje, jak palestinsk á migračn í vlna po šestidenn í v á lce změnila demografii v Libanonu a vyvolala t í m občanskou v á lku, jej í ž plody skl í z í me v podobě Hizball áhu dodnes. Obyvatel é Gazy tedy budou muset b ý t svědky cel é t é apokalypsy. Hamás utrp í ztr á ty, možn á bude i zničen, ale objev í se nov é , ještě rezistentnějš í a agresivnějš í klony. Je to totiž metastazovan á rakovina a Izrael s n í pl á nuje bojovat tak, že použije sublet á ln í množstv í chemoterapie a vyř í zne největš í n á dor. Za p á r měs í ců, nebo let bude řeši t ten sam ý probl é m. A protože muslimů jsou na bl í zk é m v ý chodě stovky milionů a maj í lepš í demografii, tak může stejn ý postup opakovat tak dlouho, až to nakonec jednou nevyjde a nesmrteln ý mistr Sun-c ´ opět zv í těz í . My pak budeme m í t o z á bavu postar á no, protože muslimsk é procento v naš í populaci neust á le roste a po dlouh é v á lce s Izraelem bude ještě radikalizovanějš í a agresivnějš í , než je dnes.
Sl í bil jsem v á m modern í př í stup k l é čbě rakoviny a tady je: imunoterapie. Cel ý proces spoč í v á buď v l é kov é stimulaci imunitn í ho syst é mu, nebo v nasazen í CAR-T buněk, což jsou v laboratoři upraven é b í l é krvinky. C í lem je přimět imunitn í syst é m těla, aby rakovinn é buňky s á m vyhled á val a s á m je i ničil. A on to dovede. V př í padě CAR-T rychle, u l é kov é stimulace pozvolna, což pak vyžaduje součinnost se starš í mi, invazivn í mi př í stupy. Převedeno na společenskou teorii: Organismus je v tomto př í padě muslimsk ý svět a imunita jeho um í rněn í členov é . Analogii s CAR-T buňkami je možn é napasovat na Čečensko a jeho Kadyrovce, skupinu, kter á byla rusk ý m veden í m vyhodnocena jako vhodn á k potlačen í rebelie a uměle dosazena k moci. O něco podobn é ho usilovali i Američan é v Ir á ku a Afgh á nist á nu, ale nikdy se jim nepodařilo zasadit životaschopnou buňku. Americk ý postup byl m á lo vynal é zav ý a společnost byla př í liš nestabiln í a chud á .
Proto by bylo vhodn é zm í něnou l é čbu kombinovat s př í stupem druh ý m, pozvoln ý m, kter ý by pracoval na vytvořen í vrstvy spokojen ý ch obyvatel. To b ý vaj í zpravidla lid é , kteř í vedou život naplněn ý prac í a rodinou, a proto je prosperita Palestiny prvn í premisou ú spěchu. D á t Palestincům blahobyt je ovšem ú kol asi tak složit ý , jako je uzdravit pades á t let kouř í c í ho alkoholika. I tak je ale potřeba někde zač í t a prvn í m krokem je zbavit se škodliv ý ch n á vyků. V př í padě Izraele to je nez á konn á okupace Z á padn í ho břehu Jord á nu. Teprve pot é bude moct vzniknout palestinsk ý st á t, kter ý bude m í t alespoň nějakou šanci fungovat. V něm se postupně vytvoř í vlivn á skupina obyvatel, kter á nebude m í t na v á lce z á jem, což izraelsk ý m tajn ý m služb á m usnadn í infiltraci a sběr informac í o nebezpečn ý ch aktivit á ch protistrany. Aby se omezilo financov á n í radik á ln í ch skupin, bude pro Izrael současně s t í m důležit é napravit komunikaci se sv ý mi sousedy, a to bez mezin á rodn í pomoci nezvl á dne. M á ale karty, kter é by on a jeho spojenci mohli zahr á t. Prvn í je n á vrat Izraelem okupovan ý ch Golansk ý ch v ý šin, druhou je omezen í sankc í směřuj í c í ch proti Í r á nu. Ten je jednou z hlavn í ch pokladniček protiizraelsk é ho odboje a může si to dovolit proto, že vzhledem k již zaveden é mu tot á ln í mu embargu nem á co ztratit.
Otevřen í m trhu by í r á nsk á společnost naopak zbohatla, a to by bylo jenom dobře. Radik á ln í isl á m se totiž neboj í v á lky, ale vlivu z á padn í ho konzumu. Prosperita je mocn ý živel, kter ý bez probl é mu obrous í ostr é hrany každ é společnosti. Z t é naš í už dok á zal udělat ploch ý obl á zek. O tom ale zase někdy př í ště.
Autor
The post Zapomenutá perspektiva izraelsko-palestinského konfliktu first appeared on Pravý prostor .
