PETR PROKOPEC
Jak už to u podobných organizací bývá, jde o značně pokřivený pohled na realitu nezkoumající skutečný dopad aktivit automobilek na životní prostředí, ale spíše míru dogmatické posedlosti řešeními, která jsou za ohleduplná označovaná. I díky tomu je to ale nakonec dobrý „antinávod”.
Jsme přesvědčeni, že současný stav nejen automobilového světa je do značné míry dán tím, že někteří lidé prostě přestali přemýšlet. Už nezkoumají vazbu mezi tím, co dělají, a jaké to má faktické dopady, prostě něčemu slepě věří a řídí se tím stůj co stůj. Za řešení jsou pak jen díky tomu označovány věci, které ve výsledku vůbec nic neřeší, třeba elektromobily.
Ty jistě mohou někde, při používání někým a za nějakých okolností být prospěšné, místo zkoumání právě těchto okolností a míry adekvátnosti jejich používání ale bylo řečeno, že jsou spásou pro všechny a všechno. Že jejich výroba je velmi energeticky náročná? Nevadí. Že mohou být živeny uhelnou energií, která sama vzniká s podobnou efektivitou, jako když spalujete benzin nebo naftu přímo v autě a vše ostatní mezi tím je minus? Nevadí. Že jejich baterie mají relativně krátkou životnost, takže jejich provoz dokola vyžaduje opakované vstupy v podobě další energie nebo vzácných kovů? To také nevadí. Nic nevadí. Myslet je hřích, jak to nemá výfuk, je to skvělé.
To ale není vše, na základě těchto naprosto nepřesných a zkratkovitých závěrů jsou dělány druhotné závěry. Když jsou elektromobily tak skvělé, pak kdo na ně slepě sází je také skvělý, ne? Tak nějak o věci uvažuje organizace Greenpeace, která přišla se studií, která v podstatě porovnává zelenost automobilek dle míry jejich elektrifikace. Jak absurdní to je, si po výše zmíněném domyslíte sami, ve výsledku ale její návod není špatný. Dává totiž slušné vodítko k tomu, jaký značkám se raději vyhnout – těm vítězným, pochopitelně.
S ohledem na metodiku nepřekvapí, že Toyota je na spodních místech, neboť jen zhruba jeden ze 400 jejích prodaných vozů má právě bateriový pohon. Že přitom většina produkce disponuje hybridním ústrojím, že automobilka prodává i vodíkové auto a že její spalovací jednotky se chlubí jednou z nejvyšších termálních účinnosti v branži, bohužel nikoho v Greenpeace nezajímá.
Toyota má navíc ještě štěstí, že alespoň vyrukovala s modelem bZ4X. Takové Suzuki ovšem v nabídce nemá jediný elektromobil, volit lze jen z různých forem hybridizace. To značce přineslo pouhých 3,2 bodu ze sta možných a tedy vůbec nejhorší umístění v tabulce. I když vesměs dělá malá, lehká, a tedy z podstaty efektivní auta. U Greenpeace znovu nezájem.
Do čela tabulky se naopak dostaly Mercedes-Benz a BMW, které sice prodávají hlavně mnohasetkoňová těžká SUV, ale kdo by to řešil, když elektromobily mají na celkových registracích Mercedesu 7,25procentní a BMW 10,32procentní podíl. Pozitivem prý také je, že výroba těchto firem má být ekologická.
Kdo ovšem těmto značkám dodává baterie? Jde o čínské společnosti CATL a EVE. Akumulátory tedy vznikají za stejných podmínek jako ty, které používá automobilka SAIC. V jejím případě elektromobily mají na celkových registracích dokonce 30,93procentní podíl, ovšem v tabulce ji najdeme až na třetím místě.
Zajímavý je také pohled na Ford a General Motors. Ty sice o elektromobilitě mluví od rána do večera, reálně se však taková auta v podstatě neprodávají. U první zmíněné značky mají 2,74procentní podíl, u druhé jen 1,9procentní. Přesto tu ovšem máme čtvrtou a pátou příčku, protože o tom aspoň hlasitě mluví. Což nakonec nejvíce platí o doslova posedlém Mercedesu, asi proto „vyhrál”.
Je to další ukázka nemyšlení a dogmatického ražení jediné „pravdy”. Pokud si ale z této tabulky vezmete to, že když si koupíte Suzuki Jimny místo Mercedesu G, planetě prospějete víc než následováním rad Greenpeacu, nebude to od věci.
Petr Prokopec
The post Greenpeace jmenoval nejvíc a nejmíň „zelené” značky aut, je to dobrý návod co nekupovat first appeared on .
