V globálním ekonomickém prostředí zahlcovaly centrální banky finanční trhy obrovskou masou levných a ničím nekrytých peněz, se kterými si však investoři uměli poradit a proto i vydělali. Nakupovali levně aktiva, jakými jsou akcie, dluhopisy, ETF fondy, nemovitosti či kryptoměny, které dokázaly zhodnotit, aniž by odrážely skutečný stav globální ekonomiky, což už dnes neplatí. Stěžovat si nemohou ani domácnosti, protože v rámci vládních pandemických fiskálních pobídek v období opakovaných lockdownů také dostaly peníze i když nepracovaly a ty nebyly kryty zbožím a službami. Když se provozu uvolnily, nastala po nich zvýšená poptávka po všem, čehož důkazem je zvýšená spotřeba domácnosti, která nejvíce přispěla ik růstu HDP, samozřejmě k inflaci a také k příjmové stránce státního rozpočtu.
Vysušení zahlceného finančního trhu aktiva pocítí
K levným penězům se dostaly i komerční banky, které byly motivovány je co nejlevnější půjčit, což byla jedna z příčin, proč ceny nemovitosti tak výrazně zdražily. Po posledních opatřeních ze strany Národní banky Slovenska týkající se zpřísněných podmínek čerpat hypoteční úvěry, se tyto staly méně dostupné pro většinu mladých domácností. Z důvodu, že inflace nabírá na své síle, se ale ECB rozhodla nejprve pozastavit levné vykupování státních dluhopisů a poté zvýšit své úrokové sazby, čímž má být dosaženo aby na finančním trhu bylo méně levných a dostupných likviditních peněz. Co to bude znamenat pro všechny účastníky trhu? Při vyšších úrocích dojde ke zdražení všech, především spotřebních úvěrů a výrazným způsobem se prodraží i financování vládního dluhu. Politici musí počítat, že skončila doba „rozhazování“ levných peněz, kterými se snažili splnit předvolební sliby a tak pokračovat v politické kariéře v dalších volebních obdobích. O tom, že na finančním trhu máme dost peněz, svědčí, že úroky se zvyšují jen na úvěry, ale zatím na vklady ne. Komerční banky mají podle všeho peněz dost, něco mají však uloženo na svých účtech u centrální banky.
Pro stabilitu finančního trhu však bude důležité udržet sociální smír mezi sociálními partnery, protože tlak na zvyšování mezd z důvodu inflace, nepřinese její pokles ale opačně. A tak současný nepříznivý stav ekonomiky nemůžeme charakterizovat jinak než důsledek bezbřehého tlačení peněz a jejich rozhazování i politiky, což spolu s negativními důsledky pandemie, jakož i předčasné představy evropských politiků o budování zelené ekonomiky v Evropě,
RÓBERT HÖLCZ
The post Bezbřehé tištění a rozhazování peněz bez reforem first appeared on .
