MILENA DOUŠKOVÁ
Muslimský bojovník je daleko horší než si současné generace umí představit . Je čas, kdy povstanou a vezmou si vše, co budou chtít. Snad je tu někdo kdo jim v tom bude umět zabránit, ale EU a USA to nejsou.
Apokalyptická řeka a její kalné vody, které se brzo povalí EU a spojí se v jeden veletok s těmi, kteří se sem přivalili po roce 2015. Proto válka na UA, proto nekonečná válka v Gaze, aby byla odvrácena pozornost od války, která Evropany čeká. A nebude to opravdu nic hezkého, ale děsivá noční můra naplněná krutostí a nepředstavitelným krveproléváním.
Před pár lety nazpět jsem to viděla ve snu, nedávalo mi to smysl. Tmavé mužské postavy procházející bránou hřbitova a útočící a krutě vraždící všechny živé, kteří se tam marně skrývali za náhrobky a snažili se uprchnout a zachránit, nebylo kam utéct. Když jsem viděla ten obraz valících se temných lidí, okamžitě mi ten sen, který si kupodivu pamatuji do detailů, naskočil.
Už to smysl dává. Jízda autobusem po dálnici, zastavení, sestupujeme z dálnice, dole ještě svítí slunce, nad ní se stahují temná mračna, s přáteli se procházíme zámeckým parkem a obdivujeme tu krásu, ale přichází zatmění, temné mraky se roztály, až nad to čarokrásné místo, najednou jsme na ztemnělém hřbitově, na jeho konci je brána, kterou přichází nějací lidé, ještě nemáme strach, pomalu se mísí mezi nás, pak začnou zabíjet, kdo může ten se skrývá, ale je jich stále víc, zaplňují hřbitov, už není kam se skrýt, s dvěma kamarádkami se krčíme až nahoře pod tou dálnicí za pomníkem na půl ukrytým v keři a pozorujeme ta blížící se jatka.
Nevím jestli jsme to přežily, bohužel, člověk se vzbouzí v tu nejnevhodnější chvíli. Ta dálnice, to je náš poklidný život, jedeme si po ní a cítíme se bezpečně, blíží se bouře, vyhledáme zdánlivě poklidné místo, do něj začnou přicházet divní lidé, stále jsme v poklidu, kulisa se mění, už stojíme na rozsáhlém travnatém hřbitově, ale stále svítí slunce a je přece tak krásně a tohle jsou jen návštěvníci, nevnímáme nebezpečí, které udeří téměř vzápětí a nečekaně, pro nás je pozdě, nejsme na to připravení, nikdy jsme se nesetkali tváří v tvář s takovou brutalitou, někdo se snaží vyjednávat, ale ostří nože umlčuje každého kdo se o to pokusí, hřbitov se plní mrtvými mezi hroby pod nohama nepříčetných temných postav, scéna jak z laciného hororu. Kéž by nedošla nikdy naplnění. Autorka Iva.
Video přehrávač
Jsou to apokalyptické scény.
Kde jsou ženy a malé děti? Jen sami bojovníci, kteří chtějí obohacovat naši kulturu!
Peníze na válku z našich kapes
Nikdy jsme nedávali na armádu tolik peněz jako teď. Značí to jen jedno. Zbraně se kupují aby se použili. Chlapi půjdou bojovat a nemocnice zabere armáda. Protože nemáme vojsko půjdou civilové s rychlokurzem. Ta a už máte co jste chtěli chciválkové. Prosím, každý kdo volil tuto šílenou Koalici běžte mi z cesty, protože já už vás mám plné zuby. Z naší zemi bude přesuniště armád a jestli vám zbylo kapku rozumu, tak víte, že se tím vystavujeme jako hlavní cíl pro Rusko.
Světová politická scéna je neuvěřitelně zasmrádlá žumpa. Napřed se dozvíme od Merkelové, že Minské dohody nikdy nebyly brány vážně a měly jen poskytnout čas Ukrajincům nabrat sílu k boji s Ruskem. Člověk si říká, ta bába měla dostat v té době pořádně před hubu a nezahrávat si se světovým mírem. Němci se silou mocí brání všem bojechtivým státům a nechtějí poslat nic, ale oni jsou chudáčci zahnáni do kouta a prostě musí být na stejné lodi jako zabijácké Polsko a Finsko. Tyhle dva státy přímo hoří pro válku.
Normální člověk nemá šanci postihnout všechny novinky a hledat pravdu, protože pořád samé rozpory a pořád hledáte zrnko máku v hromadě toto polického bordelu. Je to těžké a nejlepší je hledat v tisku co je v nemilost a používat vlastní rozum, cit pro situace a hlavně si najít něco, čemu se dá rozumět a věřit. Při tomto hledání jsem bohužel našla jen volání po válce. Některé země více jiné méně, ale prostě se všem zalily oči do ruda jako býkovi před rudým praporem. Už tam není rozum a lidský cit, ale neutuchající chuť rozdrtit Rusko na molekuly.
Chápu, je těžké žít vedle země která má všechno to, co nemá Západ. Má zdroje a naučilo se vystačit si bez Ameriky a bez Evropy. Teď začnou uvalovat sankce oni a to teprve bude kolotoč. Proto je podle západu třeba porazit je a sebrat jim všechno a Rusko poslat celé na onen svět. Víte co si myslím. Že se v duchu stydí za to, že právě to Rusko podle nich tak hloupé a ubohé prokázalo tolik odvahy, že si svoji zemi vždy ubránilo. Nikdy jim neodpustí, že to byli oni, co naklepali Německo na placku. Tak se o to pokusí teď, na potřetí a myslí si, že to bude konečně jejich výhra a ruská prohra. Vzkazuju jim, netěšte se. Rus raději zboří vše co jim bude v cestě než by se vzdal.
politikarina.cz
The post Představa se nevyrovná skutečnosti a co čeká Evropany first appeared on Pravý prostor .
