Je paradoxní, že k celkem opodstatněně adorativnímu jednání, přesněji k hlasování europoslance J. Štětiny (TOP 09) pro možnost, aby Evropská komise zahájila řízení pro podezření z jednání maďarské vlády proti duchu evropských hodnot se zvedá vlna nesouhlasu a odporu a celkem logicky se k tomu také emotivně silnými slovy vyjadřují někteří politici (hlas lidu je v tomto případě pořád ještě to poslední, na co vůbec může někdo z poslanců, tím méně z europoslanců, reagují), europoslanec J. Štětina se cítí být ohrožen z verbálního vyhrožování, zatímco pejorativní útoky, včetně výhrůžek na osobu prezidenta republiky by měly být velkoryse přehlíženy, ne-li také dokonce chápány či považovány za nedělitelnou součást demokracie v Česku.
Jak říká pan Štětina, může za to prý komentář poslance za ODS Václava Klause ml., v němž jej a další europoslance za toto jednání odsoudil a označil za „kolaboranty“. Chápu, že se panu Štětinovi toto pejorativní označení nelíbí zvláště, je-li doprovázeno, jak říká, slovy „kandelábr!“ Pan Štětina se cítí být dotčen, ohrožen, ale nedochází mu, kolik jedovatých, pomlouvačných nebo verbálních útoků sám vypustil z prominutím „nevymáchaných“ úst k hlavě státu, případně jiných osob a společnosti. Činil tak proto, že se cítil tzv.
jiri bata
Promo článek:
Promo článek
číst dál