Prakticky již století žili na Špicberkách příslušníci různých národů pospolu – a to bez ohledu na politiku, která právě vládla světu, jejich vztahy nenarušila dokonce ani studená válka. Ostatně, mezi vědeckou komunitou by se nikdy politika řešit neměla. Ovšem časy, kdy mohli žít na Špicberkách vedle sebe Norové a Rusové ve zcela přátelských vztazích, jsou náhle pryč. Rusové, kteří zde žijí často mnoho generací, jsou náhle odříznuti od všech zdrojů, včetně potravin.
V roce 1920 byla uzavřena Smlouva o Špicberkách, která formálně upravovala územní nároky v regionu. V roce 1925 získalo Norsko na základě smlouvy svrchovanost nad Špicberkami, ale musí poskytnout stejná práva všem občanům signatářských zemí, kteří se chtějí usadit na Špicberkách. Výsledkem je, že Rusové a Norové žijí společně v míru na Špicberkách už sto let. Platí norské právo, ale od sovětských časů ruské společnosti těží uhlí a provádějí zde vědecký výzkum.
Norská vláda uvalila blokádu na Rusy žijící na Špicberkách. Souostroví je oficiálně kontrolováno Norskem, ale má zvláštní status. Jeho území a pobřežní vody jsou demilitarizovanou zónou. Rusko má na Špicberkách tři osady: aktivní Barentsburg a dvě nepoužívané osady Pyramida a Grumant, kde se během sovětské éry těžilo uhlí.
V Barentsburgu je důl, tepelná elektrárna a přístav. K dispozici je nemocnice, mateřská škola, škola a muzeum. Žije zde 500 lidí: horníci, učitelé, mnoho vědců, jako jsou geofyzici, geologové, archeologové, biologové, glaciologové, geografové.
Sedm tun jídla pro obyvatele Špicberk uvízlo na rusko-norské hranici na kontrolním stanovišti Stur Skoog. Celkem se zde nahromadilo celkem 20 tun zboží. To zahrnuje i náhradní díly pro automobily a lodě. Norsko nepropouští kamiony a blokuje pozemní koridory. Oficiálním ospravedlněním blokády v Oslu jsou protiruské sankce.
„Norsko a my jsme byli po staletí sousedy. Tato obec bude existovat i nadále. Proč je Norsko ochotno tyto dobré vztahy obětovat pro některé krátkodobé rozmary washingtonského vrchního velení? A co pak? Co když se Rusko bude chovat jako Norsko?“ ptá se politolog Jurij Světloow.
Dodávky z Ruska na Špicberky probíhají již desítky let. Po souši z Murmansku do Tromsø v Norsku, odtud po moři na souostroví. Blokáda by byla hrubým porušením Úmluvy OSN o mořském právu. Je však nerentabilní posílat lodě přímo z Murmansku na Špicberky. Ruská strana proto žádá Norsko, aby učinilo výjimky ze sankcí a umožnilo tranzit nákladu do Barentsburgu.
„Stále čekáme na odpověď norského ministerstva zahraničí, ruské velvyslanectví v Oslu situaci monitoruje. Pokud jde o guvernéra Špicberk, ten přikyvuje tomu, co Oslo rozhodne: pokud bude z Osla pozitivní odezva, bude nám udělena výjimka pro toto zboží, guvernér sám může málo co rozhodnout,“ řekl Sergej Guščin, ruský generální konzul na Špicberkách.
Blokáda je jednoznačně politickým rozhodnutím Norska. Je to také jasné porušení mezinárodního práva, koneckonců ani dovoz potravin a léků není povolen. Sankce jsou dobrou záminkou, jak zabránit Rusku v rozvoji souostroví. Ale i bez sankcí se o to Norové pokoušeli už dříve. Jakmile Rusko začalo aktivně rozšiřovat svou přítomnost na Špicberkách, Oslo začalo ukládat různá omezení. Přestože jsou ostrovy sdílené, všechny činnosti na nich podléhají norskému právu.
„Z hlediska ochrany životního prostředí začalo Norsko zavádět stále více předpisů a norem, které neumožňují výstavbu nových domů, včetně využití letadel, která z norského pohledu nemají palivo šetrné k životnímu prostředí, a proto poškozují životní prostředí, a mnoho dalšího. To vše vedlo k tomu, že ruské vědecké organizace omezily používání vrtulníků, což jim prakticky zabránilo provádět mobilní terénní práci,“ říká Konstantin Saikov, prorektor pro mezinárodní spolupráci na Federální univerzitě severní Arktidy.
„Geologové, archeologové a glaciologové z Moskvy, z Petrohradu, z Geografického ústavu Ruské akademie věd, botanici, biologové – věda byla velmi aktivní. V současné době mají problémy s vízy, stěhováním a povoleními. Norové prohlašují mnoho míst za chráněná a už neumožňují lidem pracovat všude,“ říká Sinaida Popova.
Vedoucí společnosti „Arktikugol“, která působí na souostroví, apeloval na orgány Špicberk: Zpoždění v tranzitu zboží by mohlo vést k výjimečnému stavu. Zdá se však, že právě to je účelem blokády.
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 5 Průměrně: 5 ]
