Ta zpráva mě zděsila. Scházela jen fotografie českých plačících děti, které mají hlad. Neprožíváme žádná válečná léta, ani doby předválečné krize a ani dobu Protektorátu. Nejsou to děti z nějakého afrického státu či sirotci ze Sýrie. Tyto hladové děti, jsou naše české děti. Z našich měst a obcí. Jejich rodiny nemají na školní obědy. Zatím ještě nestojí u popelnic…
Otvírám noviny z počátku školního roku, tedy ze září 2018. Dovídám se, že sto tisíc dětí je u nás ohroženo chudobou. Školní jídlo je pro ně luxusem. Děti, které mají hlad, mají i horší školní výsledky. Ale co je hrůzné, že narůstá diskriminace dětí již od první třídy základní školy. Děti se rozdělují na ty tzv. „socky“ a na druhé - lepší, vyvolené… Před touto diskriminací zavíráme oči. U metra vybíráme na pejsky, kočičky … jen na domácí problém s chudobou zapomínáme.
přemek votava
Promo článek:
Promo článek
číst dál