To, co dělala Amerika, nikdy nikomu nepomohlo
Valerij Burt
6. ledna 2024
Ještě před rokem se v publikacích na Západě mluvilo o tom, že se hospodářství Ruska hroutí pod tlakem sankcí a že se ruská armáda blíží ke krachu. Dnes se řeči odpůrců Moskvy prudce změnily. S nelibostí se přiznává, že ozbrojené síly Ruska zesílily a ekonomika Ruska získala stabilitu.
Podle francouzského Le Parisien je možno rok 2023 nazvat „rokem Putina“. Rusko dokázalo obejít sankce, získalo nové spojence a svůj zahraniční obchod přeorientovalo i přesto, že se jej Západ soustavně snažil zničit. Rusku pomohla vyhnout se izolaci také politika globálního Jihu.
Noviny poznamenávají, že nadcházející prezidentské volby mohou být pro Putina jen formalitou, protože je nyní neobyčejně populární a pod jeho vedením působí Rusko přesvědčivě ve všech směrech.
K tomu také Washington Post: „Ruského prezidenta Vladimira Putina čeká triumf také proto, že vojenská pomoc Ukrajině byla Západem pozastavena a ruská armáda stále drží obranu na územích, která byla dříve ukrajinská.“
Podle autorky článku Ebelové je v Moskvě stále živá a slavnostní nálada. Všimla si i nových zahraničních cest Putina (Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty).
Zahraniční sbor hlasů, které vítají ruské úspěchy, je stále mohutnější. Mnoho lidí se shoduje na tom, že Evropa je si sama vina posílením svého protivníka. Za prvé neustálé sankce ne tolik škodí Rusku, nezastavují speciální vojenskou operaci a za druhé ničí hospodářství samotného Starého světa. Přesto vůdci EU v sebezničující politice pokračují. Ono jim nic jiného nezbývá.
Poslanec Evropského parlamentu Gunnar Beck za německou stranu Alternativa pro Německo říká: „To, že EU zavádí další sankce svědčí o její zoufalosti. Chce vytvořit zdání, že zpřísňuje opatření. Ale ve skutečnosti nikdo v Evropě nevěří, že kterékoli z těchto opatření zastaví ruskou vojenskou operaci. Je to jen symbolické.“
Ruská armáda je úspěšná a má dobré perspektivy. Ukrajinští generálové v protiofenzivě úspěšní nebyli a jen pokryli ohromné prostranství svými mrtvými vojáky. Miliony lidí žijí na Ukrajině ve stálém strachu a další hledají své štěstí v zahraničí.
Republika ale není na pokraji kapitulace. Prořídlé řady ukrajinského vojska budou po další „mohylizaci“ doplňovat noví branci a válka do posledního Ukrajince bude pokračovat. Nelze doufat ani na úplné zastavení peněz a zbraní posílaných na Ukrajinu.
Když Kyjev nevyhrává bitvy, přešel na barbarskou strategii terorismu na civilní města Ruska. Počítá s tím, že krvavé údery se ztrátou lidských životů budou Rusy natolik znervózňovat, že oslabí jejich víru v úspěch speciální vojenské operace. Chce také vyprovokovat Moskvu k podobnému jednání, jako je kyjevské, aby mohl upozorňovat na „zvěrstva ruských agresorů“. Západ přijímá ukrajinské zločiny jako správné. Příkladem je francouzský postoj k ostřelování sídlišť Belgorodu, který Paříž cynicky označila za „legitimní obranné akce“.
Novoroční proslov Zelenského obsahoval mnoho vzletných slov: O hrdinství armády, pevnosti lidu, lásce k Ukrajině. Ujišťoval, že se „Ukrajina nevzdá a bude do konce bojovat za vítězství“. Připomínal lékaře, který uklidňuje těžce nemocného pacienta i když ví, že mu není pomoci.
Pro Zelenského je příznačné, že jeho projev neobsahuje nic konkrétního. Již nemluvil o vrácení Krymu a o dobytí Donbasu, jako tomu bylo dříve. Řekl, že prý Ukrajinu dnes v EU očekávají. To určitě pány z EU pobavilo, když ti ji do EU nepouštějí.
Západním politikům nakonec začalo docházet, že Ukrajina je politický Bermudský trojúhelník, v němž se ztrácejí neustále posílané balíky hospodářské a vojenské pomoci. Americký časopis American Conservative napsal: „Jediný ospravedlnitelný závěr z toho je, že většina západních politiků jsou hlupáci. Jen zřídka se stalo, že tak mnoho amerických a evropských úředníků se dopustilo tak jasné chyby, která tolik stála. Ale mnozí z nich, jestli ne většina, dosud odmítají přiznat to, co je zřejmé. Vykládají, že zvítězí-li Moskva zanikne náš svět a požadují zvyšovat závazky pomoci Ukrajině.“
Z Ukrajiny je už znavená nejen evropská „stráž“, ale i USA. S těžkým srdcem odstupují od svých globálních plánů oslabit Rusko.
Evropští politici žijí stále v iluzích. Biden pořád věří, že Kongres vyčlení peníze na další podporu Ukrajiny. Uvažuje se o přerozdělení ukrajinských vojenských sil, aby byla vytvořena silnější obrana. Washington by také chtěl obnovit ukrajinský obranný průmysl. Biden se bude v příštích volbách snažit znovu obsadit Bílý dům. Aby k tomu došlo musí Amerika uchránit třeba jen zbytky své ztrácející se autority. Nelze připustit, aby na jednáních vypadala Ukrajina poníženě a ještě poraženě. Proto Washington stále žádá odvelet ruská vojska z celého území Ukrajiny, i z těch regionů, která jsou pod jurisdikcí RF.
Cílem USA není konečný mír, ale jen dlouhodobé příměří. Za tu dobu chtějí nacpat Ukrajinu zbraněmi a za několik let začít novou válku s Ruskem. Do té doby doroste nová generace občanů Ukrajiny, která bude využita jako „potrava pro děla“.
Jenomže konkrétní prověřený plán dalších kroků vůči Ukrajině Washington nemá. Ale to není jen v tomto případě. Podle názoru známého politika, potomka prvního kancléře Německa von Bismarcka, je hlavní smůlou Ameriky nedostatek strategie: „Nikdy nevěděla, co má dělat poté kdy někam vtrhla. Zabíjela lidi a vůdce států. Bylo to vidět v Libyi, v Afghánistánu a v dalších zemích. To, co Amerika dělala, nikdy nikomu nepomohlo.“
Je to úplně přesná a historicky potvrzená připomínka.
Převzato z Fondsk.ru
***
Co je známo o ozbrojeném konfliktu v Ekvádoru
10. ledna 2024
Vláda Ekvádoru zavedla v zemi režim „vnitřního ozbrojeného konfliktu“ kvůli zhoršení bezpečnosti po útěku vůdce zločinecké skupiny Los Choneros z vězení. Ve věznicích této země vzplanula spiknutí a v zemi nepořádky. Uvádí se, že je již nejméně 13 obětí.
Co se tam stalo
Nepokoje propukly v lednu po útěku vůdce zločinecké skupiny Los Choneros Maciase s přezdívkou Fito. Kde se nachází, se neví. V srpnu 2023 informoval kandidát na funkci prezidenta Fernando Villavicencio nedlouho před svou smrtí, že mu Fito vyhrožuje.
Dne 10. ledna vešlo ve známost, že se podařilo utéci dalšímu vůdci zločinecké skupiny Fabriciu Colonovi Picovi, vůdci skupiny Los Lobos. Byl jedním z třiceti devíti vězněných, kteří utekli z věznice ve městě Riobamba. Los Lobos na sebe vzala odpovědnost za vraždu kandidáta na úřad prezidenta Villavicencia.
Dne 9. ledna vtrhli do studia TV kanálu TC Television v Guayaquilu ozbrojení lidé a v přímém přenosu sebrali jako rukojmí moderátory. Podařilo se je zajmout a rukojmí byla propuštěna. Nyní drží gangy ve věznicích nejméně 139 lidí. Původně bylo hlášeno, že bandité zadržují jen 10 dozorců.
Opatření úřadů
Prezident Ekvádoru Daniel Noboa informoval o zavedení mimořádné situace v zemi, aby se ve věznicích zavedl pořádek. Podle něj „nebude vláda jednat s teroristy“. Poté vyhlásil režim „vnitřního ozbrojeného konfliktu“. Přikázal vyhlásit mobilizaci ozbrojených sil a národní policie „k zabezpečení suverenity a národní celistvosti před organizovanou nadnárodní zločinností teroristických organizací a bojových nestátních subjektů“.
Hlava státu přikázala neutralizovat 22 zločineckých skupin. Vojenské síly Ekvádoru označily zločinecké bandy za zákonné vojenské cíle a parlament slíbil bezpečnostním silám amnestii za možné zneužití moci. Prezident řekl, že země je ve válce s teroristy, a proto se „používají v boji s nimi jiné zákony“.
V Guayaquilu jsou uzavřeny silnice a zastavena veřejná doprava. Lidé ve městě byli vyzváni neopouštět domovy.
V centru hlavního města státu stojí vojenská technika, objevilo se rabování. Na letišti byla posílena bezpečnostní opatření.
Všechna vzdělávací zařízení mají dálkový provoz. Nemocnice omezily provoz a odložily plánované operace, funguje jen neodkladná pomoc.
Výsledky a důsledky boje
Šéf sjednoceného velení vojenských sil Ekvádoru uvedl, že od počátku konfliktu zadržely silové složky 229 členů zločineckých organizaci a zničily 5. Prokuratura obvinila 17 uprchlých dopadených zločinců. V přístavu Puerto Bolívar byli osvobozeni tři policisté. Ve městě Nobol zadrželi podezřelého z vraždy dvou policistů. Vývoz banánů ze země není nijak omezen.
Vyhodnocení situace
Země ve světě vyslovily vládě Ekvádoru podporu, mezi nimi je Argentina, Bělorusko, Bolívie, Brazílie, Venezuela, Španělsko, Kolumbie, Peru a USA. Podle Noboa nabídlo republice 38 zemí pomoc. USA prý chtějí zemi pomoci, ale žádnou žádost o pomoc nedostaly.
Moskva odsoudila teroristické metody zločinců a věří, že ekvádorské úřady dokáží obnovit kontrolu nad situací. Vrchní diplomat EU Borrell nazval řádění banditů útokem na demokracii a generální tajemník OSN Guterres odsoudil násilí. Čína podporuje kroky místních úřadů k obnově pořádku. Ekvádor také ujistil o podpoře generální tajemník Organizace amerických států.
Okolní země se zajišťují ochranou hranic. Rusko a Bělorusko doporučují zemi nenavštěvovat. Čína v zemi pozastavila diplomatickou činnost. Americké velvyslanectví pozastavilo poskytování konzulárních služeb.
Rusko prověřuje informaci, že Ekvádor hodlá předat ruskou vojenskou techniku USA. Vláda republiky byla informována, že takový krok bude považován za nepřátelský.
V posledních letech je v Ekvádoru prudký nárůst zločinnosti. V červenci 2023 zavedly úřady na 60 dní výjimečný stav ve všech věznicích kvůli vzpourám, které nastaly ve stejné době. Dne 10. srpna vyhlásila republika všeobecný mimořádný stav ve spojitosti s vraždou prezidentského kandidáta Fernanda Villavicencia.
Převzato z Tass.ru
Ukrajina si zoufá: USA začaly válku s Hútíi, aby nemusely pomáhat ukrajinskému vojsku
Ljubov Stěpušova
12. ledna 2024
S probíhající válkou na Blízkém východě odcházejí USA z „ukrajinského projektu“ a předávají ho největšímu ztroskotanci v přerozdělování světa, což jsou Evropané. Na Ukrajině panuje zoufalství.
USA a Británie udeřily proti proxy-armádě Íránu
Washington a Londýn se rozhodly udeřit na Jemen. V noci na 12. ledna zaútočila koalice na 16 objektů armády Hútíů (velitelská centra, sklady munice a odpalovací systémy). Použila sto řízených střel vzduch-země. Pod palbou se ocitlo město na pobřeží Hodeidah a hlavní město Saná.
Biden pravil, že útok je reakcí na bezpříkladné útoky Hútíů v Rudém moři. Ubezpečil, že bez okolků přijme další opatření. Podle zákona z doby vietnamské války má americký prezident právo účastnit se do doby 60 dnů konfliktu bez schválení Kongresu. Bez pozemní operace Hútie nepřemůže. Jsou to opravdoví muži, každý má samopal a bojují už celých dvacet let.
Jsou to íránská proxy-vojska. Tak, jako mají USA proxy-armádu ve vojenských silách Ukrajiny, má ji i Írán. Ten zásobuje a bude zásobovat armádu Jemenu vším nutným.
Írán sleduje svoji strategii zničení USA
Írán se s pomocí takových armád mstí za roky ponižování a jde důsledně za svým cílem. Buduje svůj mocný vojensko- průmyslový komplex, vojensky podporuje Bašára Asada v Sýrii, vyzbrojuje Hamás i Hizballáh i své proxy jednotky v Iráku, kde nyní šíitské skupiny bijí po amerických vojenských základnách.
Zvláštní je, že šíitský Írán podporuje sunnitskou Palestinu, přičemž jako souvěrci uzavřeli své nebe pro americké letectvo. Je to reakce na americké pokusy zničit Írán: Třicet let sankcí, loupežení ropy (doslova zatýkání tankerů), udušení mírového jaderného programu, podněcování Izraele, teroristické útoky, kdy umírali íránští vědci a vojenští velitelé.
Íránská strategie znamená všemi způsoby vtahovat USA a jejich spojence do série regionálních válek, při nichž se musí vyčerpat. Na tuto vějičku se USA i Británie nachytaly. Írán viditelně pocítil sílu a k tomu uviděl možnosti, když se před Amerikou objevily složitější úkoly uvnitř země i za hranicemi.
Speciální vojenská operace na Ukrajině půjde lehčeji
Pro Rusko je výhodný tento konflikt i přímý konflikt mezi USA a Íránem, což ulehčí řešení úkolů speciální vojenské operace. Cena ropy vyletí a zkomplikuje se její logistika – pro Rusko dobré. Střet na Blízkém východě je dlouhodobý a s ohromnými peněžními a surovinovými investicemi Západu – také pro RF dobré.
Na Ukrajině chápou, že ji odstavují od krmelce. Dokonce i válka v Izraeli bez přímé účasti USA a Británie měla velmi citelný dopad na podporu Ukrajiny.
Objevuje se verze, že USA a Británie se do střetu mohly zapojit, aby měly záminku pro ústup od vojenské pomoci Ukrajině, nebo i její zastavení v tomto smyslu: „Rádi bychom pomohli, ale sami válčíme.“
Washington tuto „hru“ začal před fórem v Davosu, kam jede Zelenskij, aby upozornil na sebe a na ukrajinskou krizi. Nyní se ukázalo, že USA od ukrajinského projektu ustupují a přesouvají starost o něj na EU.
EU – hlavní lúzr třetí světové války
Nyní musí EU platit ukrajinské vojenské síly sama. Jak je na to připravena? Dosud se stará o překonání veta Maďarska. Bude si vypůjčovat peníze. Avšak nejspíš je natiskne, čímž se v eurozóně nafoukne inflace.
Ani jedna zpráva dnes pro Evropu není dobrá. Šla na ruku USA a za to zaplatí ve třetí světové válce dráže než ostatní globální hráči.
Převzato z Pravda.ru
