Jak se dělá justiční zločin…
Šlo sice o NPD, ale to, co je ve skutečnosti míněno, je AfD. Nález Ústavního soudu Německa je návrhem na podobný postup proti straně Alice Weidelové & Tino Chrupally.
Společná akce dosáhla svého vrcholu. Týdny protestů proti AfD byly jen předehrou k rozhodnutí Spolkového ústavního soudu. Na papíře se soudilo NPD, která si dnes říká „Heimat“ , ale ve skutečnosti se to samozřejmě týkalo AfD. Finanční prostředky by se skoro neexistující straně neměly stahovat – což je politicky nesmyslné –, ale uměle vyhrocená atmosféra by měla posloužit k tomu, aby se zdálo na denním pořádku vypnout přísun peněz AfD. Nasvědčují tomu již četné hlasy, které současný rozsudek považují za plán postupu proti AfD.
Možnost zakázat stranu je v liberální demokracii paradoxem: rozhodnout většinou, že současná menšina se nesmí stát budoucí většinou. Autoři základního zákona si byli samozřejmě vědomi rizika zneužití, proto zákaz stran výrazně omezili. O takový zákaz může požádat pouze spolková vláda, Bundestag a Bundesrat, pouze Spolkový ústavní soud jej může odsouhlasit dvoutřetinovou většinou.
Karlsruhe mává vstříc budoucnosti AfD
To je samozřejmě nepříjemné pro všechny, kteří si chtějí dlouhodobě zajistit svou moc. Ministerstva vnitra sice mají možnost vyhrožovat svým politickým odpůrcům domácí tajnou službou pod jejich velením a pranýřovat strany všemožnými ohavnými nálepkami – ale nesmí je jen tak zakázat. To se po náznaku z Karlsruhe v roce 2017 může změnit. V té době se jen vyjednávalo o zákazu NPD.
Podle soudců nemůžete stranu jednoduše zakázat, překážky jsou vysoké. Ale straně s „protiústavními cíli“ by mohlo být odepřeno veřejné financování strany. Od té doby to šlo velmi rychle. Ve stejném roce – koneckonců se AfD chystala poprvé vstoupit do Bundestagu – došlo ke změně základního zákona. Jak, proč – standardy nového procesu jsou stále nejasné. Ale v této vyhrocené atmosféře se zdá možné všechno.
Jaký výklad bude platit v budoucnu?
Při striktním výkladu postupu by to znamenalo, že platí stejná kritéria jako pro zákaz strany. Ústavní soud totiž ve svém nálezu hovoří o „velkém souběhu materiálních náležitostí zákazu strany“ . Velký rozdíl: Zde stačí pouhá vůle strany „narušit nebo odstranit“ ústavní pořádek, přičemž je třeba přidat i faktickou možnost zákazu. Ale proč to tedy nenechat na zákazu?
Zde se zavádí zjednodušený postup, který dá výkonné moci pravomoci, ve které doufá. Zajímavý je například důvod, proč chce žalovaná strana zrušit ústavní pořádek: „Lpí na etnickém pojetí lidu a představě německé‚ národní pospolitosti‘ jako společenství původu. Na tomto základě neguje požadavek elementární právní rovnosti a vyzývá k oddělení kultur a etnik.“
Tato úvaha vytváří více otázek než odpovědí. Koneckonců, mnoho republikánských ústav v historii dělá přesně toto oddělení. V jakém okamžiku je strana protiústavní? Stačí odmítnout zákon o občanství zavedený v roce 2000 a chtít se vrátit ke stavu quo ante? Kdo to má u soudu dokazovat? Ministr vnitra nebo strana, které odřízl peníze?
Vyjednávání o budoucnosti demokracie
Ve skutečnosti existují určité náznaky, že základní zákon je oslabován. „Zákaz malých stran“ , který pak již nemusí překonávat vysoké překážky skutečného zákazu stran. Tím se vysvětluje horlivost, s jakou byl proces prosazován, přestože NPD již nemá stranickou strukturu a nemá nárok na veřejné prostředky, přesto byla tažena k soudu. Evidentně sloužila jen jako figurína pro svého skutečného politického protivníka AfD.
To samozřejmě vyžaduje veřejné „ vyprávění“ , velké vyprávění o tom, proč nyní můžeme jednat tak, a ne jinak. „Konference ve Wahnsee 2.0“ , „vyhoštění“, „deportace“ – pronikavé tóny, které nedovolují žádnou jinou myšlenku, než zákaz strany. Jak úzce je tento rozsudek integrován do celkového konceptu, lze vidět na přesném načasování protestů. V listopadu údajné „tajné setkání“ lidí kolem AfD, ale i CDU, WerteUnion, FPÖ, Generace Identity atd… , přesné „odhalení“ vládního mediálního portálu „Corretiv“ a od té doby zvýšené útoky mainstreamu na AfD a požadování jejich zákazu.
Na konci února bude muset Vyšší správní soud v Severním Porýní-Vestfálsku v několika odvolacích řízeních rozhodnout o tom, jak může Spolkový úřad pro ochranu ústavy nakládat s AfD. Zatímco dříve šlo spíše o meze hanobení strany, po rozsudku Ústavních soudců v Karlsruhe se to rázem změnilo. Teď jde najednou o to, v jakém státě chceme žít. Zda svobodně-demokratický nebo omezeně, v zemi kde se zakazují úspěšné opoziční strany.
Autor: Redakce, 27.1.2024
Zdroj:
https://jungefreiheit.de/debatte/kommentar/2024/urteil-aus-karlsruhe-gemeint-ist-die-afd/
The post Rozsudek z Karlsruhe aneb jak zničit AfD first appeared on Raptor TV .
