PAKO
Úplně nechtěně jsem při jedné rodinné návštěvě zhlédl jakýsi diskusní politický pořad, který sice zněl jako kulisa v pozadí našeho rozhovoru, a já ze slušnosti nedokázal požádat hostitele, ať ty zblitky vypne.
Sice jsem slyšel každé dvacáté slovo, ale smysl mi neunikl. Političtí zmrdi se bavili o korespondenční volbě a snášeli argumenty pro a proti. Bylo to velmi otravné, a tak jsem pod záminkou prohlídky sbírky kaktusů, které mě k smrti nudí, opustil s hostitelem k jeho lítosti místnost s televizí, zatímco dámy poté jen tak mimochodem tu velkou placku vypnuly. Nemám potřebu kazit si nedělní odpoledne sledováním politických debat.
Nicméně téma korespondenční volby , kterou zástupci takzvaně demokratických stran v poslední době tak mohutně prosazují, mě zavedlo zamyslet se nad volbami jako takovými: Podstatou demokracie bylo ve starověkém Řecku volební právo. To měli lidé svobodní, tedy majetní, kteří odváděli státu daně a za svoje prachy chtěli od státu odpovídající služby. A proč se z toho nepoučit i pro dnešek: Lidé, kteří do státu dávají, jsou pro společnost jistě více hodnotní než čistí příjemci, a měli by mít při rozhodování o státní správě větší slovo.
Neupírám nikomu právo volit od 18 let, ale jen v případě, že takový volič odvádí do systému daně. Že takových není mnoho? No a co? Do stejné kategorie pak spadají i lidé, kteří si své odpracovali a nyní jsou také jen čistí příjemci. A mezi které se jednoho dne nevyhnutelně zařadím i já, takže střílím i do vlastních řad.
Představte si, kdyby o vládě tohoto státu rozhodovali pouze ekonomicky aktivní lidé. Ti, kteří de facto zaměstnávají všechny ty politiky, úředníky, policajty a doktory. Tak proč by tedy tito čistí plátci neměli mít větší právo rozhodovat o podmínkách, za jakých budou žít, pracovat, vychovávat a vzdělávat své děti? Proč je tak důležité, aby se voleb účastnili paraziti, jejichž jedinou motivací je parazitovat na státu dále? Ještě jednou se vracím k důchodcům – ty nepovažuji za parazity, ale za lidi, kteří aktivně odváděli daně desítky let a nyní jsou oprávěnými příjemci peněz, které si de facto uschovali ve státní kase. Nicméně už by neměli kecat do rozhodování těm, kteří je dnes živí. Tedy pokud si svůj důchod neodloží a neodvádějí daně dále.
A jak takové ekonomicky aktivní lidi identifikovat? Na to stačí finanční úřad, který by vystavoval dle dat, které stejně má, voličský průkaz. Prostě pokud by byl občan za dané období vůči státu v plusu, byl by oprávněn volit. Motivace jít k volbám povinně by mohla být zaručena daňovou úlevou, na to nejspíš uslyší každý. Navíc takové právo volit by mohl být i jistý druh společenské prestiže. Ve finále by tedy byla volební účast možná i vyšší než dnes.
Vím, že je to naprostá scifi, a zcela v rozporu s vlhkými sny našeho agenta Pepy Stosedmičky a vládní pětidemolice, která by ráda nechala volit šestnáctileté děti, protože „ už mají dostatečný rozhled a vlastní vyvinutý názor na svět, ve kterém chtějí žít .“ Což je mimochodem v naprostém rozporu právě s tvrzením agenta Pepy, který svou přihlášku ke komunistům ve dvaadvaceti omlouval mladickou nerozvážností. Samozřejmě do celé problematiky spadá i libtardí volební podvod s názvem Korespondenční volba. Je-li někdo zaměstnán či studuje v cizině, ve velké většině neodvádí tomuto státu ani korunu na daních, sociálním či zdravotním pojištění. Pokud by přes svůj pobyt v cizině měl takovou odpovědnost a výše zmíněné státu odváděl, měly by mu být zajištěny takové podmínky, aby volil svobodně a tajně.
Pokud ale někdo neodvádí daně v této zemi, neměl by mít právo rozhodovat o tom, jakou veřejnou správu chceme v této zemi mít my, čistí plátci.
PAKO
The post Neupírám nikomu právo volit, ale jen v případě, že takový volič odvádí do systému daně first appeared on Pravý prostor .
