Našeho pana presidenta citovali v cizině!
RSS

Našeho pana presidenta citovali v cizině!



LUBOMÍR VYLÍČIL
Slova našeho presidenta, Petra Pavla, která před pár dny pronesl v bilančním rozhovoru pro iRozhlas, byla citována a rozebírána hned na několika místech Planety . A světe div se, v našich domácích médiích je ticho po pěšině. Žádná chvála, žádné ovace. Možná proto, že se pan president v dlouhém a nijak překvapivém rozhovoru dotkl mimoděk tématu, které je pro naše i evropské liberální elity velice citlivé a bolestivé. O co šlo?
Na otázku reportéra iRozhlasu, zdali by neměla být Evropa připravena na Trumpovo vítězství, prohlásil náš president  toto : „Určitě ano. Měli bychom počítat s tím, že Donald Trump zvítězí v prezidentských volbách, vstoupí v jednání s prezidentem Putinem a uzavře s ním nějakou dohodu. Taková dohoda ale nemusí být výhodná ani pro Ukrajinu, ani pro Evropu. A na to se musíme připravit.” To bylo vše. Dál už tohle téma raději nikdo nerozmazával. Nicméně, všimli si ho v cizině.
Ruský server Свободная пресса si dal práci s podrobnějším rozborem páně Pavlových slov a jejich zasazením do širších souvislostí.  Učinil  tak v článku s výstižným názvem „Prezident České republiky se obává, že poté, co Spojené státy ochladnou vůči Starému světu, půjde celá současná euroelita na skládku”. Argumentují tu vcelku logicky. Každý vidí, že Washington postupně přesouvá svou pozornost na Střední východ, jihovýchodní Asii, Tichý oceán a má také velké problémy uvnitř země. Donald Trump se pak nikdy netajil tím, že se s Vladimírem Putinem snadno domluví. Ukrajinská válka, jak už všem došlo, jaksi pro Západ „nedopadla” a stává se pro USA čím dál těžší koulí na noze.
Logickým a vcelku očekávatelným krokem nového presidenta by tak bylo rázné ukončení konfliktu, třeba i podle ruských podmínek. Že tím hodí Zelenského partu přes palubu? Inu, za prvé, on tam tu válku nerozfoukával a za druhé, pokud jde o již neužitečné spojence, patří tento přístup k jakési americké klasice. V Iráku, Afghánistánu a bůhvíkde ještě by mohli vyprávět.  A, co Evropa? Ať si poradí sama!
Vrcholní evropští politici se tak už dopředu obávají nadcházejícího oslabení vojenských a politických vazeb s Washingtonem. Vždyť na něm „vyrostli” ve svých funkcích. Vždyť celou dobu svého politického působení nedělali nic jiného, než oddaně sloužili zájmům zpoza oceánu. Stejný strach cítí také další „elity”, navázané na vojensko-průmyslový komplex, nebo na struktury NATO. Začínají tušit, že partnerství, ve kterém získali vliv, moc a peníze, může v blízké budoucnosti skončit. Ve zmatku hovoří o posilování evropské obrany a budoucí válce s Ruskem. Jak to slyšíme i u nás. Doufajíce, že by se snad v hysterii, že nás Rusko napadne, mohlo podařit korýtko, moc a příjem udržet…
Úplně stejné závěry  vyvozují  z Pavlových slov také na druhé straně. Na Západě. Přitakávají českému presidentovi, že Putin se v případě vítězství bude bavit pouze přímo s Trumpem, “bez ohledu na to, co si myslí Ukrajina nebo zbytek Evropy”. Některé západní zdroje to ještě doplňují o informaci, jaký je skutečný vztah Donalda Trumpa k NATO, na které Evropa tolik spoléhá. Silně proevropský Politico  cituje  francouzského eurokomisaře Thierryho Bretona, co že prý řekl Trump v roce 2020 předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové.  Podle tohoto zdroje USA nikdy nepomůžou Evropě, kdyby byla napadena. Koluje i jadrnější vyjádření, které prý  učinil  D. Trump, během svého prvního funkčního období, k poradci pro národní bezpečnost Johnu Boltonovi: „NATO je mi u prdele”.
Co tedy ohrožuje současné evropské elity, po případném nástupu Trumpa? Pěkně to na nedávném summitu WEF v Davosu, který se hrozbě Trumpova presidentství z dost velké zčásti věnoval,  shrnula  Christine Lagardeová: “Stačí se podívat na obchodní cla, závazky vůči NATO, boj proti klimatickým změnám. V těchto třech oblastech nebyly v minulosti americké zájmy v souladu se zájmy evropskými.” Pomiňme pro teď cla a pojďme hned k druhému bodu. K NATO. Trump už před časem  prohlásil , že NATO je mrtvé. Ovšem vystoupit z něj nemůže. Proti tomu se Bidenova parta na poslední chvíli pojistila. Kongres loni, před koncem roku,  schválil  návrh zákona, který brání jakémukoli prezidentovi USA jednostranně vystoupit z NATO bez dvoutřetinové většiny v Senátu nebo Kongresu. Ale proč vlastně vystupovat? Stačí na to hodit bobek, nepřispívat, stáhnout vojáky z Evropy, v rámci nějakého „dealu” mezi velkými kluky…
Dalším problémem pro evropské elity je Trumpův vztah k zelenému šílenství a „záchraně planety”. Jestli jim do toho hodí vidle, zůstanou sami. Už teď se většina zemí světa Evropě směje a jede si po svém. Na různých kongresech se sice před kamerami přitakává, že je třeba dekarbonizovat, ale v praxi? Nic. Vlastní hospodářství si přece rozvracet nedáme, to dá rozum, že. Je-li ovšem možnost pumpnou blbého Evropana o nějaké prachy na „záchranu klimatu” a „zelenou tranzici” v chudší zemi, spustí se příslušný nářek a hlasuje pro. Velké státy BRICS pak ignorují Green deal přímo ostentativně a kdyby se přidaly Trumpovy USA, bylo by pro elity EU čím dál těžší vysvětlovat lidu stále nepopulárnější opatření. Proč my musíme a ti ostatní ne.
V podobné náladě, jako náš pan president, jsou současné evropské, liberální elity, prakticky komplet. Německý ministr obrany  prohlásil  koncem loňského roku, že Trumpovo vítězství by bylo pro Evropu katastrofou. Čímž se dopustil obvyklé chyby téhle party. Klade rovnítko mezi sebe a Evropu. Ve skutečnosti by Trump v křesle presidenta Spojených států zosobňoval neštěstí pouze pro jeho „krevní skupinu”. Pro agenty cizí moc, pro lidi globalistů, Evropské komise, WEF, Bilderbergu, Trilaterální komise, Aspen institutu, Gatesových a Sorosových neziskovek a mnoha dalších pekelných, nadnárodních spolků.
Několik posledních desetiletí sloužily tyhle elity cizí moci. Protlačovaly globální a zámořské zájmy, na úkor Evropy, na účet svých občanů a velice často i proti jejich vůli. Neštítily se přitom žádných podrazů, fint a obezliček, aby jakýmkoli myslitelným způsobem obešly přání, názory, hodnoty a často i hlasování evropských občanů, aby se udržely při moci a mohly dál tlačit tu káru cizích zájmů. Až si zadělaly na dokonalou bouři. Na bouři, která právě propuká. A teď k tomu navíc cítí, že ten, kdo je po dlouhá léta podpíral a držel, je zjevně připraven, hodit je přes palubu.

The post Našeho pana presidenta citovali v cizině! first appeared on Pravý prostor .


Nejčtenější za týden