2. 10. 2011
Na to je těžká odpověď, už jen z toho důvodu, že se k romské národnosti hlásí jen malý zlomek populace a při výplatě dávek se etnicita příjemce nesleduje (tedy alespoň jsem o tom nikde nenašel žádný záznam). Přesto se alespoň pokusím o kvalifikovaný odhad výše dávek pro „nepřizpůsobivé“, či přesněji řečeno „vyloučené“ občany tohoto státu:
V roce 2010 bylo v ČR vyplaceno přibližně ve 14 milionech státních dávkách sociální podpory celkem 40,79 mld. Kč . Vezmeme-li v úvahu, že většina dávek byla měsíčních, znamená to, že českým občanům bylo vypláceno přibližně 1,2 mil. dávek měsíčně. Z toho by se, vzhledem k tomu, že část dávek se vyplácí kumulativně, dalo odhadnout, že pravidelnými příjemci dávek je 800 000 až 1 000 000 českých rodin . Sociální příplatek a příspěvek na bydlení, tedy typické „chudinské“ dávky, u nichž předpokládám, že se zpravidla vyplácejí společně, činily z celé částky 6,62 mld. Kč , počet příjemců se v jednotlivých měsících pohyboval u častěji vypláceného sociálního příplatku mezi 126 a 156 tisíci. Z toho by se dalo soudit, že do skupiny „vyloučených“ či „nepřizpůsobivých“ můžeme započítat maximálně 150 000 rodin . Kromě zanedbatelné částky na pohřebné (cca 16 mil. Kč) pak všechny ostatní sociální dávky šly na dávky nějak vázané k dětem.
V roce 2010 se vydalo na podporu v nezaměstnanosti 22,74 mld. Kč , z toho na dávkách podpory v nezaměstnanosti (pasivní politika zaměstnanosti) bylo vyplaceno 13,35 mld. Kč , zbytek činila tzv. aktivní politika zaměstnanosti, tedy rekvalifikace, dotace zaměstnavatelům na nově vytvořená místa a podpora nezaměstnaným, kteří se rozhodli podnikat. Vzhledem k tomu, že se počet nezaměstnaných pohyboval kolem 500 000, a podpory v nezaměstnanosti pro tuto skupinu budou spíše nižší nebo nulové (dlouhodobá nezaměstnanost), odhaduji maximální podíl „vyloučených“ či „nepřizpůsobivých“ na podpoře v nezaměstnanosti maximálně na čtvrtinu, tedy cca 3,3 mld. Kč .
Pokusíme-li se tedy vypreparovat z celkových státních sociálních dávek ty, které by teoreticky mohly být zneužívány „nepřizpůsobivými“, či spíše systémem „vyloučenými“ občany, dostaneme se na celkovou sumu necelých 10 mld. Kč . Připočteme-li k tomu i dávky určené dětem, které odhaduji na 6,7 mld. Kč (počítám šestinu z rozdílu mezi celkovými státními sociálními dávkami a „chudinskými“ sociálními dávkami), dostáváme se na celkovou sumu 16,7 mld. Kč. Činí to nehorázných 1,44 % z celkových výdajů státního rozpočtu.*)
//
Pro malé srovnání:
Sanace bank v 90. letech přišla na 370 mld. Kč ;
Národní ekonomická rada státu v červnu letošního roku odhadla rozsah korupce v ČR na 64 mld. Kč ročně;
církevní restituce nás přijdou na 59 mld. Kč ;
nejnižší nabídnutá cena za ekotendr je 56,8 mld. Kč ;
pronájem Gripenů na 10 let stál 20 mld. Kč ;
při prodeji Carbon Investu prodělala ČR údajně 19,9 mld. Kč ;
obrněné vozy Pandur nás vyšly na 14,4 mld. Kč ;
privatizace vodárenské infrastruktury do rukou zahraničních firem připravila ČR o miliardy korun ročně ;
obrněné vozy Iveco stály více než 4 mld. Kč ;
za letadla Casa vyplatila státní kasa 4 mld. Kč ;
ministra Drobila stálo jeho křeslo mj. i avizované předražení pražské čističky odpadních vod o 3 mld. Kč ;
Opencard byla zbytečná zakázka za 1 mld. Kč ;
v kauze Promopro bylo odhadnuto předražení o cca 500 mil. Kč .
*) Další prostředky plynou z rozpočtů měst a obcí, celkový objem, natož část vydanou pro sledovanou skupinu občanů se mi nepodařilo zjistit. Možná je to námět pro někoho z autorů či čtenářů na další článek.
//