Svět je sužován rekordně vysokými cenami energií a paliv a zároveň jsou dodávky energie stále napjatější. To lze vidět v neposlední řadě na jižní polokouli, kde nyní vládne zima. Zároveň po celém světě dochází k povinným „zeleným“ změnám globalistů, což vytvořilo a pohání energetickou krizi a nyní nekontrolovatelnou inflaci.
Vlády po celém světě jsou napomínány globalisty, aby se vyhnuly údajné klimatické katastrofě ve formě globálního oteplování. A to navzdory skutečnosti, že průměrná teplota Země nyní klesá a sklizeň po celém světě je decimována stále chladnějším počasím.
Klimatičtí alarmisté varovali, že v Grónsku led roztaje. Místo toho ostrov opět zažívá rekordní objemy sněhu a ledu.
Australští lídři nyní naléhají na již tak těžce zkoušené obyvatelstvo, aby nenabíjelo své elektromobily. Důvodem je pokračující energetická krize, která zasáhla celý svět, ale zejména západní země. Úřady požadují prostřednictvím varování, která jsou rozesílána několikrát týdně, aby obyvatelstvo snížilo spotřebu elektřiny. Elektřina je již však již tak drahá, že většina lidí dělá vše, co je v jejich silách, aby omezila svou spotřebu.
Někteří lidé v Jižní Austrálii údajně mrznou ve svých domovech, protože si nemohou dovolit vytápění. Zima, která nyní převládá na jižní polokouli, je letos neobvykle chladná v Austrálii, Jižní Americe a jižní Africe . Rekordní množství časného sněhu v Austrálii umožnilo mnoha lyžařským střediskům otevřít o několik týdnů dříve než obvykle, zatímco jiná střediska byla překvapena během renovačních nebo přípravných prací. Nyní však nemohou mnohde otevřít kvůli obrovským masám sněhu.
Argentina v posledních týdnech pokořila více než půl století staré teplotní rekordy a mnoho dalších zemí zažívá totéž.
Australský majitel Tesly jezdí s generátorem Honda a benzínem v zavazadlovém prostoru, aby mohl nabíjet baterii elektroauta. Varování, které Australané dostávají, je, že špatné dodržování nařízení úřadů k úspoře elektřiny povede k výpadkům proudu. Výpadky mohou být plánovány na úsporu elektřiny nebo neplánovaně kvůli přetížení. Někteří Australané to vnímají jako téměř vydírání. Skutečnost, že Austrálie je největším vývozcem uhlí na světě, zatímco obyvatelstvo trpí nedostatkem energie, rozzuřila mnoho Australanů.
Hněv není zmírněn skutečností, že bez ohledu na rekordně vysoké ceny elektřiny a vážnou energetickou krizi, úřady nadále upřednostňují „zelenou politiku“, kdy do roku 2030 musí být nejméně 80 procent veškeré energie v Austrálii obnovitelné. Jde tak o jakousi obdobu green dealu EU.
Vládci západních mocností požadují, aby jejich obyvatelstvo šetřilo energií. EU nás naléhavě vyzývá, abychom méně vytápěli nebo ochlazovali své domovy, pracovali z domova, méně jezdili autem a v neděli vůbec ne. V Německu jsou lidé vyzýváni, aby se méně sprchovali, a systémová média zveřejnila články s titulky jako „Stačí umýt tyto čtyři části těla“. Ve Švédsku bylo lidem doporučeno, aby nevysávali, když je zima.
Západní vlády přitom tvrdí, že to nějakým způsobem potrestá Rusko a jeho prezidenta Vladimira Putina. Ve skutečnosti jsou to však pouze Evropané, kdo ničivými sankcemi a politikou zeleného údělu trpí. A to ještě můžeme být rádi, že v EU neprošel zákaz jádra a zemního plynu. Ovšem co není, to může být. Stačí, když se v EU najde dostatek idiotů, kteří budou volit Zelené a Piráty.
Nebo třeba podobné magory, jako je eurokomisařka EU Margrethe Vestagerová, která osobně vyzvala Evropany, aby „kontrolovali své vlastní sprchování a sprchování svých potomků, a když zastavíte vodu, máte říct: Tady to máte, Putine!“
To, že bychom měli zůstat doma, méně cestovat, spotřebovávat méně paliva a elektřiny, nejíst maso a tak dále – ať už je to kvůli údajné pandemii koronaviru, klimatické hrozbě nebo „potrestání Putina“ – není předmětem debaty. Diktát globalistických mocností nyní ovlivňuje ty, kteří „dělali, co měli“ a koupili si drahý elektromobil na naléhání klimatických alarmistů.
Výzva v Austrálii není jediná, která v poslední době zasáhla majitele elektromobilů. V květnu výrobce elektromobilů Tesla požádal své americké zákazníky ve státě Texas, kam se nedávno přestěhovalo sídlo společnosti, aby mezi 15:00 a 20:00 nenabíjeli své elektromobily při vysokém zatížení online. To je způsobeno obtížemi státu při uspokojování potřeb elektřiny. Stává se to pokaždé, když je horké počasí nebo – což se v posledních letech začalo stávat stále častěji – neobvykle chladno, protože domy a podniky musí ve větší míře ochlazovat nebo vytápět své nemovitosti.
V únoru 2021 byl Texas (známý svými pouštěmi) zasažen sněhovou bouří, při níž teplota klesla na -19 stupňů Celsia. Vánice zabila v Texasu nejméně 246 lidí, z nichž mnozí umrzli.
Obyvatelé Texasu jsou stejně naštvaní jako Australané, protože stát je zdaleka největším producentem ropy ve Spojených státech s podílem 42,7 procenta. Je to však „špinavá a nebezpečná“ energie.
Nedávná data z Dánského meteorologického institutu (DMI) odhalila, že tání grónského ledu se v posledním desetiletí výrazně zpomalilo, a že trend se nyní jasně obrátil a led se rozšířil.
Grónský ledový příkrov se v posledních letech stabilizoval. Od roku 2016 byl naměřen nárůst tzv. kladné hmotnostní bilance povrchu (Surface Mass Balance, SMB). V úterý 14. června byl zveřejněn rekordní pozitivní SMB za červen, více než 4 gigatuny, což překonalo průměr SMB za roky 1981-2010.
Termín SMB se používá k označení zisku (kladného) a ztrátového (záporného) hmotnosti na povrchu ledového příkrovu. To zahrnuje tání ledu, sněžení, zamrznutí vody při tání a odpařování sněhu (sublimace). Od roku 2016 jsou stanoveny denní a měsíční rekordy pro toto století.
Nicméně systémová média mlčí, když je klimatický narativ v rozporu se samotnou přírodou.
I přesto, že všechny ukazatele jasně potvrzují, že k žádnému globálnímu oteplování nedochází, média i politici i nadále šíří šílené klimaalarmistické vize a využívají je k zajištění razantního poklesu životní úrovně obyvatel mimo jiné i cestou záměrně spuštěné energetické krize. Jak jinak zařídit, aby lidé nic nevlastnili? Všichni vidíme, k čemu dochází v Holandsku, kde jsou vyvlastňováni zemědělci. A tím to teprve začíná. I to se děje ve jménu zvráceného „uhlíkového klimatického náboženství.“
Tato masivní dezinformační kampaň klame nejen veřejnost, ale i politickou reprezentaci. To může mít vážné důsledky, zejména proto, že zemědělství bylo v posledních čtyřech letech tvrdě zasaženo chladnějším a vlhčím počasím s kratším vegetačním obdobím nebo v důsledku toho zničenými plodinami.
Timothy Ball, kanadský profesor klimatologie a geografie, komentoval převládající narativ na Klimatické konferenci OSN (COP14) v prosinci 2008 v polské Poznani: „Pokud vůbec čelíme krizi, pak si myslím, že se připravujeme na globální oteplování, i když to vypadá spíše jako ochlazení. Připravujeme se na špatnou věc.“
Příkladem toho je Argentina, největší vývozce pšenice v Jižní Americe a osmý největší (šestý, pokud jsou vyloučeny Rusko a Ukrajina) na světě. Místo toho, aby připravovali zemi a zemědělce na chladnější počasí, upřednostňují globalistické agendy, jako je Agenda 2030. Nyní jsou politici překvapeni, když se diví, proč se jejich sklizeň v posledních letech snížila.
To je obzvláště vážné, protože mezi zeměmi dovážejícími pšenici, zejména mezi těmi, které dříve nakupovaly pšenici z Ukrajiny a Ruska, panovaly velké naděje, že zejména Argentina by mohla tuto ztrátu dohnat. Tyto naděje však byly zmařeny, když výsev ozimé pšenice, stejně jako letní pšenice na severní polokouli, byl zpožděn mrazem a neobvyklým chladem. Do 8. června bylo osázeno pouze 30 procent půdy využívané pro ozimou pšenici a předchozí sucho v kombinaci s neobvyklým chladem znepokojilo zemědělce v zemi.
To znamená nejen mnohem menší sklizeň pšenice, ale také to, že mnoho zemědělců si vybírá jiné plodiny, jako je ječmen. Pro produkci pšenice je to stejně špatné, jako když tisíce zemědělců nepěstují vůbec nic. Knihy objednávek jsou však již naplněny zeměmi hladovými po pšenici, jako by se měla očekávat normální sklizeň později v tomto roce.
„Asi 90 procent exportovatelné kvóty již bylo naplněno, ale pouze 30 procent plodin bylo vysazeno… takže tam je riziko,“ varoval analytik.
Nejen, že to znamená, že Argentina nebude schopna kompenzovat globální nedostatek pšenice, v který mnozí doufali, ale velký výrobce potravin nebude schopen pokrýt ani stávající objednávky. Když Argentina nedokáže naplnit svou vývozní kvótu tak, jak bylo zamýšleno, nejenže zvyšuje globální deficit, ale vytváří dominový efekt; se zvýšeným tlakem na ostatní vyvážející země, dalšími omezeními nebo zastaveními vývozu, rostoucím nedostatkem a raketově rostoucími cenami.
Svět je nyní v ničivé negativní spirále zhoršujícího se nedostatku hnojiv a potravin a nekontrolovatelné inflace. Letos na podzim, kdy sklizně po celém světě nesplní očekávání, vstoupíme do další fáze… s nedostatkem potravin, s nadále rostoucími cenami, sociálními nepokoji, násilím a počínajícím hladověním.
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 1 Průměrně: 5 ] Článek V rámci šetření energií nabádá australská vláda občany, aby nenabíjeli své elektromobily se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda - nepřikrášlená realita islamizovaného světa .
