Rok 1943 se stal pro hitlerovské Německo obdobím plným narůstajících těžkostí vyplývajících z velkých neúspěchů nejen na východní frontě, ale rovněž hroutící se podpory ze strany satelitních zemí. Fašistický režim osnující své světovládné plány z Berlína se navíc musel potýkat s čím dál viditelnějšími potížemi i na svém vlastním území, kromě dobytých a obsazených území, kde se aktivizoval odboj a zvyšoval se počet sabotážních akcí proti okupační moci. Ničivé nálety spojenců na německá města dávala poznat samotným Němcům to, co zažívali lidé v Sovětském svazu již dva roky ve výrazně rozsáhlejší podobě. Města plná sutin, zničený průmysl i komunikace a značné oběti civilního obyvatelstva. To vše se mělo v následujících měsících opakovat se zvýšenou intenzitou až do končené porážky Třetí říše.
Špatné zprávy pro fašistické Německo a jeho spojence od počátku roku 1943 postupně přibývaly. Dovršení katastrofální porážky u Stalingradu a krach operace Citadela, která se měla u Kurska stát odvetou za neúspěch v bitvě u města nesoucího jméno sovětského vůdce, dávaly již i řadovým vojákům poznat na vlastní kůži, jak chutná pocit hnát se do předem ztraceného boje.
Promo článek:
Promo článek
číst dál