Zavádění cenzury ze strany EU brzdí dohady stran války, hádky mezi Jourovou a Bretonem i soudní spory
RSS

Zavádění cenzury ze strany EU brzdí dohady stran války, hádky mezi Jourovou a Bretonem i soudní spory


Jistě víte, že včerejšek byl dnem, kdy měl vstoupit v platnost nejtvrdší cenzurní zákon z pera Jourové a Bretona. Tento zákon již měl cenzurovat úplně všechny platformy, včetně těch necenzurovaných.
Hned první den to postihlo v nemalé části EU Telegram, kde byla zablokována spousta účtů, které nelze sledovat, pokud máte telefonní číslo registrované na území EU. VPN vám v tomto případě nepomůže.
Nicméně nyní mezi bruselskými totalitáři panují spory o to, jak cenzurovat, navíc se na ně samozřejmě sesypaly žaloby, neboť cenzura je ve většině zemí EU neústavní.
Žaloby pak podávají i samotné platformy, z nichž některé mají zákaz cenzury ve svých zásadách. Nicméně svobodu slova nenávidějící bruselští totalitáři na jejich intervence příliš nedbají a za cenzurou si pevně stojí.





Série  korporátních žalob ,  mocenské boje  v Evropské komisi a ošemetná otázka,  jak regulovat obsah související s válkou mezi Izraelem a Gazou, hrozí, že tento víkend potopí plné zavedení Aktu o digitálních službách (DSA) EU, který je právem považován za hlavní cenzurní nástroj Bruselu před červnovými volbami do Evropského parlamentu.
Cenzura je uzpůsobena tak , aby EU i národní vlády měly od soboty možnost regulovat velké technologické společnosti prostřednictvím systému pravidel a pokut, což bude vyžadovat, aby členské státy monitorovaly obsah sociálních médií prostřednictvím určených agentur.
Ty budou zase připraveny spolupracovat s platformami sociálních médií na odstranění obsahu na požádání.
Zatímco DSA byl zastánci svobody projevu kritizován jako omezování svobody projevu, Brusel jej považuje za regulační nástroj, který má řídit převážně americké velké technologické firmy a v podstatě se stát globálním regulátorem obsahu.
Ambice EU stát se světovým lídrem v cenzuře online projevů se však zdají být přitažené za vlasy, vzhledem k tomu, že sledovací techniky DSA dosud nebyly příliš úspěšné.
Během listopadových nepokojů v Dublinu nebyla tato nařízení aktivována, protože úředníci  byli na večeři . Eurokraté  se také neúspěšně pokusili využít  tento zákon k zastavení šíření nedávného rozhovoru Tuckera Carlsona s Vladimirem Putinem.
Podobně teroristické útoky Hamásu ze 7. října zcela zaskočily regulátory EU, když byla Komise nucena outsourcovat svou regulaci třetím stranám kvůli nedostatečnému pochopení konfliktu.
Zdá se, že nejnovější výzvou pro plnou implementaci aktu o digitálních službách je samotná EU, přičemž  Politico  – neoficiální bruselský bulvární sloupek – popisuje zjevnou rivalitu mezi Thierrym Bretonem, Macronovcem, komisařem pro vnitřní trh, a komisařkou pro transparentnost Věrou Jourovou.
Dvojice se neshodne na vhodných sankcích pro technologické společnosti za to, jak se vypořádaly s online následky útoků ze 7. října.
Podle anonymních zasvěcenců Jourová a její oddělení jsou naštvaní na to, že Breton nadužívá X, dříve Twitter, k pokárání platforem sociálních médií před implementací.
Mezi představiteli EU byla zaznamenána další rivalita ohledně toho, kteří byrokraté by měli po nadcházejících evropských volbách řídit bruselskou cenzuru.
Zde připomínám, že Jourová už znovu do EU nemůže, protože eurokomisaře vysílají vlády, v případě Jourové to bylo hnutí ANO, které ji tam vyslalo celkem 2x, jenže to už není ve vládě.
Pětikolka má aktuálně jiné kandidáty, kteří mají podle všeho zájem o odlišnou gesci. Jourová tak může v EU zůstat jedině jako další nikým nevolený dobře placený úředník, třeba právě v oblasti cenzury, kde aktuálně chybí personál.
Problémem aktu o digitálních službách je totiž počet zaměstnanců, protože Komise v současné době zaměstnává pouze 75 cenzorů, kteří dohlížejí na online obsah.
K tomu jsou samozřejmě k dispozici i další v rámci jednotlivých národních států (u nás například nechvalně známá cenzorská elfí úderka). Nicméně ne všechny země mají dlouhodobě k dispozici tak velkou cenzorskou základnu jako my a  EU chce pokrýt cenzorským dohledem všechny členské země.
V době psaní tohoto článku se EU asi nejvíce obává, že existuje pouze asi třetina národních agentur určených k prosazování aktu o digitálních službách, přičemž se obává, zda bude irský regulátor schopen zvládnout enormní pracovní zátěž způsobenou tím, že většina amerických technologických firem sídlí v Dublinu.
Zatímco EU se již střetla s X Elona Muska, zdá se, že další zákony jsou na cestě. Meta i Tik Tok  zahájily soudní řízení  kvůli ročním poplatkům uvaleným platformám odpovídajícím jejich podílu na trhu.
Evropská komise ve svém prohlášení uvedla, že není v pozici, kdy by mohla komentovat údajnou vnitřní rivalitu, ale potvrdila, že Breton napsal generálním ředitelům platforem, aby upozornil na určitá rizika a incidenty, které byly zjištěny v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě, a požádal je, aby přijali naléhavá a důsledná opatření v souladu se svými závazky, protože EU se snaží udržet soudržný postoj k válce mezi Izraelem a Hamásem.


















Ohodnoťte tento příspěvek!



[Celkem: 1 Průměrně: 5 ]







Článek Zavádění cenzury ze strany EU brzdí dohady stran války, hádky mezi Jourovou a Bretonem i soudní spory se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda .


Nejčtenější za týden