Aristotelův návod, jak se udržet u moci proti vůli občanů
RSS

Aristotelův návod, jak se udržet u moci proti vůli občanů


D. TOLAR
Aristotelés popisuje ve své knize Politika, jakou taktiku používají diktátoři a extrémní demokracie, aby se udrželi u moci. Je to staré dobré „rozděl a panuj” , zbav se nezávislých lidí a vystraš je válkou.



Aristotelés je spolu se svými předchůdci Socratem a Platónem považován za nejvýznamnější osobnost vrcholného období řecké filozofie. Jako mnemotechnická pomůcka jejich vztahu může posloužit zkratka SPA, lázně.
Socratés byl učitelem Platónovým, Platón následně učitelem Aristotelovým. Složitější pomůcka by zněla SPAA, podle které je možné si zase zapamatovat, že Aristotelés byl učitelem Alexandra Velikého, který ve 4. století před naším letopočtem dobyl půlku tehdy známého světa.
Politika
Aristotelova dvě nejvýznamnější díla se jmenují Politika a Etika Nikomachova. Kniha Politika je jednou z klíčových knih západní politické filozofie. Aristotelés v knize nediskutuje pouze to, jak by měla vypadat ideální společnost, ale věnuje se i různým metodám, které chrání před svržením tyranii a systém, který Aristotelés nazývá extrémní demokracií.
Pro snadnou orientaci v dílech Aristotelových se používá číslování stránek z pruského vydání kompletního díla v 19. století. Nese název Bekkerovo číslování podle jména editora tehdejšího vydání. Zde uvedené texty jsou ze sekce 1313 až 1314.
V knize Politika Aristotelés píše:
Výběr, překlad, zkrácení, mezititulky autor.
Jedním z tradičních způsobů, jak se tyran drží u moci, jsou represe, které se podobají metodám extrémních demokracií.
Pozn. autora: Aristotelés ve své knize rozlišuje tyranii a pět forem demokracie sestupné kvality. Ústavní demokracie je nejhodnotnější formou vlády, na spodním konci jeho žebříčku je extrémní demokracie. Je analogická tyranii, neboť zákony přestaly být svrchovanými a pojem ústavy prakticky vymizel.
Cíle represí jsou tři: zlomit ducha a charakter občanů, zasít mezi ně sémě nedůvěry a učinit je neschopnými akce.
Zlomte charakter občanů
Prvním cílem při obraně tyranie nebo extrémní demokracie je zlomit charakter občanů. Tyrané vědí, že člověk slabého charakteru a ducha nebude nikdy plánovat žádné spiknutí proti nikomu. Druhým cílem je zasít vzájemnou nedůvěru, podporovat nesoulad mezi přáteli, mezi lidmi a hodnostáři, mezi různými skupinami majetných občanů. Tyran využije všech metod, aby se občané odcizili jeden druhému.
Tyranie není nikdy svržena, dokud lidé nezačnou věřit jeden druhému, a to je důvod, proč nemají tyrané rádi dobré lidi. Je jejich znakem, že nemají rádi muže s duchem důstojnosti a nezávislosti. Tyran se domnívá, že každý, kdo jedná nezávisle, ohrožuje jeho nadřazenost.
Jednou z jejich metod jsou snahy získávat pravidelně informace o tom, co každý člověk dělá a říká. K tomu slouží tajná policie, něco jako ženské agentky, které využívali v Syrakusách, nebo odposlouchávači, které posílal tyran Hiero na všechna veřejná shromáždění.
Svobodný duch nepřítelem
Tyranie je tak systém, který si vybírá špatné lidi jako své přátele. Tyrané chtějí, aby jim lidé pochlebovali, ale nikdo se svobodným duchem se k tomu nesníží. Dobrý člověk může být přítelem, ale nikdy se nestane pochlebovačem.
Pozn. autora: Aristotelés v jiné části knihy vypráví příběh posla, který měl u tyrana Periandrose zjistit pro svého krále, jak se udržet u vlády. Periandros na otázku nijak neodpověděl. Místo odpovědi usekl všechny klasy u obilí v poli, na kterém stáli, dokud nebylo obilí stejně vysoké. Posel tomu nerozuměl a historku svému králi pouze převyprávěl. Ten to pochopil tak, že má eliminovat všechny význačné muže ve státě.
Je také zvykem tyranů dávat u stolu a ve společnosti přednost cizincům před vlastními občany; domnívají se, že vlastní občané jsou nepřátelé, ale cizinci nepředstavují žádnou hrozbu.
Třetím a posledním cílem je učinit je neschopným akce. Nikdo se nebude pokoušet svrhnout tyranii, když nikdo nebude schopen se vzepřít.
Daně a válka
Nakonec zavádějí tyrané politiku ožebračování svých občanů, částečně proto, aby neměli dostatek prostředků k udržování občanské bdělosti, a částečně proto, aby neměli čas na přemýšlení, když jsou zaneprázdněni prací na svoji denní almužnu. Jedním z příkladů mohou být egyptské pyramidy nebo výstavba Diova chrámu v Olympii.
Zavedení daní přinese stejný výsledek. Můžeme uvést příklad Syrakus, kde za tyranie Dionýsa museli lidé po dobu pěti let platit daň ve výši svého majetku. Ve stejném duchu je také politika, která dělá z tyranů válečné štváče s cílem neustále udržovat své občany zaneprázdněné a s potřebou, aby je někdo vedl.
To je umění tyrana a takové jsou způsoby, které používá, aby si udržel autoritu. Ale bez ohledu na to, jak lstivý je, ukazuje hloubku své špatnosti.
Opovržení
Existují dva způsoby, které jsou nejčastěji odpovědné za útok na tyranie: je to nenávist a opovržení. Z těchto dvou je nenávist něco, co vyvolá každý tyran, ale opovržení je často důvodem, který stojí za pádem tyranií.
Napsal Aristotelés ve 4. století před naším letopočtem.




D. Tolar

The post Aristotelův návod, jak se udržet u moci proti vůli občanů first appeared on .


Nejčtenější za týden