4. 7. 2015
Mezinárodní banksteři vedli Řecko přímo ke krachu. To umí bezvadně
Válka proti zestárlé, blahobytné staré dámě Evropě probíhá bez bílých rukaviček. Stačí zavřít banky, pak bankomaty, a je po demokracii. Čeká nás už jen otroctví?
Řekové musí zůstat v eurozóně a součástí EU. Nerozhoduje o tom řecká vláda, řecký parlament. Ale ani bruselské noční vrcholné schůzky evropských politiků s bankéři a s nikým nevolenými evropskými byrokraty. O Řecku se rozhoduje ve Washingtonu. Den před krachem Angela Merkelová mluvila dlouho s Barackem Obamou. Z rozhovoru jsme se dozvěděli, že jí vyjádřil soustrast s oběťmi teroristického útoku v Tunisku, kde zahynul i německý občan. Válka proti zestárlé, blahobytné staré dámě Evropě probíhá bez bílých rukaviček. Nejde o dluhy nebo ekonomické zájmy Evropy, to všichni víme. Jde o vojenské a mocenské zájmy USA. A Řecko je pro studenou válku s Ruskem opravdu důležité, a vždycky bylo. Henry Kissinger to říká ve výše uvedeném citátu jasně.
Henry Kissinger napsal: „Řecký národ je anarchický a velmi těžko ovládnutelný. Z tohoto důvodu musíme tnout hluboko do jeho kulturních kořenů. Tak ho možná přinutíme, aby se podřídil. Míním tím napadnout jejich řeč, jejich náboženství a historické a kulturní bohatství a vzít jim možnost dále se rozvíjet. Oni sami by neměli mít šanci poznat, že by mohli kdy zvítězit. Pouze tak by mohly být odstraněny překážky, které stojí v cestě k uskutečnění našich plánů pro Balkán, Středomoří a Blízký východ.“
Řekové by si měli každý den ráno opakovat slova Henryho jako ranní rozcvičku před tím, co přinese každý další den, a podle toho se chovat. Jenomže amerikanizace Evropy pronikla již hluboko do jejích kořenů. Upřímně nesnáším to „wow“ a „O.K.“, které se staly newspeakem v každodenním německém televizním vysílání. A co bude bližší Řekům – zda jejich platební karty a plné bankomaty papírků bez hodnoty, nebo svoboda, uvidíme v neděli. Výsledek není těžké odhadnout.
Dát psa na vodítko
Pořád ta stejná hra: Poskytování úvěrů za úrokové sazby dle nálady finančních trhů, jejich refinancování dalším úvěrem, splácení složeného úroku, a pořád tak dokolečka. Pěkně exponenciálně nahoru. Jinak to nejde, jinak než prostřednictvím dluhu se peníze do oběhu nedostávají. A proto, když padne nějaký diktátor, tím prvním opatřením je ustanovení „nezávislé centrální banky“. Nejde vůbec jenom o Řecko.
Největší loupež v dějinách lidstva může být realizována, poněvadž se spojily finanční elity světa, nikoliv proletáři všech zemí. Přitom zpacifikovaly přes svá média již tak dosti zblblé voliče. Ne jinak tomu asi bude i v Řecku. Referendum, které by mohlo něčím zahýbat? Těžko: Stačí zavřít banky a je po demokracii.
Bankéři spolu s politiky nemají o řízení ekonomiky ani páru. Proto se tento nástroj stal destruktivní zbraní. Ta je určena ovšem nám všem, nezapomeňme! Stále vyšší daně na bedra obyvatelstva, stále víc privatizace a odbourávání těžce vybojovaného sociálního státu, na druhé straně nízké daně pro vybranou skupinu, jako jsou korporace, banky, v Řecku nezdaněná privilegovaná vrstva rejdařů. O té se nikde nemluví, a bylo by o čem. Až přestanou jezdit řečtí rejdaři, dostane Evropa další ránu.
Bankéři vedli v Řecku hospodářství přímo ke krachu
Vraťme se k těm lodím. Celá politika Trojky vychází ze špatných dat, když propočítává skutečný výkon řecké námořní obchodní flotily. Ekonom Martin Armstrong na chyby tohoto sektoru poukazuje již delší dobu. Příspěvek obchodní flotily k HDP Řecka (kolem 48 tisíc lodí), je dle názoru mnoha nezávislých ekonomů nadhodnocen. Zmiňovali jsme již studii německého Ifo institutu profesora Wernera Sinna Řecká tragédie . V nákladech nejsou zahrnuty skutečné náklady na pohonné hmoty, a to je základní zkreslující faktor. Tak dělají ekonomiku bankéři.
Námořní doprava je kapitálově velmi náročným odvětvím, na rozdíl od druhého nejdůležitějšího sektoru, kterým je v Řecku turismus. Přičemž se právě z této rejdařské vrstvy rekrutují nemovitostní magnáti a stavební podnikatelé. Ceny nemovitostí prudce od roku 2008 stoupaly, přičemž ceny materiálu minimálně a ceny práce klesaly. To se týká všech zemí na periferii, nejenom Řecka. Levné peníze se staly lákadlem možných zisků, které měl přinést stavební boom.
Turismus a hotely jsou ovšem náročné z hlediska podílu lidské práce, tam už dosahovat velkých zisků možné není. Trojka hodila všechny aktiva do jednoho pytle a požadovala úsporná opatření v oblasti jednotkových mzdových nákladů, aby se prý zvýšila konkurenceschopnost ekonomiky. Zase platí ta pitomá mantra. Protože Řecko musí zůstat v EU, pak to nejde devalvací kurzu měny, ale musí to jít přes devalvaci ceny lidské práce. To je děsivá knížecí rada těch, kteří o řízení makroekonomiky nemají ani páru. A těch je za naše peníze v Bruselu požehnaně.
Teze, že je potřeba snížit mzdové náklady a tudíž i penze, vychází ze špatného ocenění nominálního a reálného HDP Řecka. Zvýšení DPH na 23 % u potravin a služeb cestovního ruchu, kterou nakonec navrhla Syriza pod tlakem, je sebevražda pro druhý nejsilnější hospodářský sektor – hotely a turismus. Proč jezdit do Řecka, když Turecko má 7% DPH a Itálie 9%. Vidíte, jak pitomě myslí bankéři, potažmo Trojka, která likviduje Řecko.
Otázka mezd a bankovních bublin v eurozóně
Příliš rychle rostoucí mzdy byly hnány v zemích jižní eurozóny díky boomu stavebního sektoru. Němci vykazovali velké nárůsty produktivity, přičemž snižovali jednotkové mzdové náklady, místo aby adekvátně zvyšovali mzdy v souladu s růstem produktivity práce. Jižní eurozóna neměla při této politice absolutně šanci být konkurenceschopná. Samozřejmě to vše ještě urychloval pokles úrokových sazeb až k nule, vedoucí k nafukování finančních bublin. Banky ochotně jak nemovitostní, tak akciový boom financovaly. To, že prodělaly, protože nebylo kupců, jelikož agregátní poptávka celkově klesla, by měl být jejich problém. Bohužel není. Jejich prodělky máme zaplatit my všichni. I na nás dopadne stín řecké tragédie. ECB se jistě brzy ozve.
Klíčový, zakopaný pes jak víme, spočívá v nefunkčním, neefektivním, podvodném finančním sektoru. Kdyby obchodní banky mohly poskytovat úvěry pouze do výše 100 procent krytých rezerv, nikdy by nemohlo k tak obrovskému předlužování dojít. Tvorba peněz a poskytování úvěrů musí být od sebe oddělené. Paradigma doby, že peníze lze tvořit z ničeho i obchodními bankami, musí být zrušeno, než dopadneme všichni jako Řekové.
Kapitálově podhodnocené a v síti vzájemně předlužené banky neměly žádnou vatu, která by ucpala díry z utržených ztrát. Má-li podnik 3 % vlastních zdrojů, nemůže generovat trvale se zvyšující miliardové zisky pro své akcionáře. Zkuste si přijít do banky jako podnikatel s žádostí o úvěr s rozvahou, strukturovanou jako mají banky! Vyhodí vás. Evropští politici selhali dříve a selhávají i nyní. První zbraň, která byla použita proti zájmům Evropanů, bylo zavedení eura za těchto ekonomických nesrovnalostí severu a jihu EU. Tím začala válka proti národům Evropy.
Podvodná měna, cílená na sjednocení evropských zemí do politické unie seshora nedemokratickou cestou a odstranění národních států umožnila rychlé vyvolání dluhové krize napříč celou Evropou. Bankrot postihne i Německo, po krachu Řecka zapláčou všichni dodnes spokojení němečtí penzisté brázdící se svými mercedesy Středomoří. Německo bude platit nejvíce. Pohled na zničenou Angelu Merkelovou v těchto dnech, není právě povzbuzující. Být dobrou učitelkou fyziky neznamená, že bude dobře řídit ekonomické procesy. Řecko se tak jeví jako Trojský kůň k vyvolání války v Evropě. Až budou i Němci zahnáni do kouta a budou přinuceni stát se vlajkovou lodí války proti Rusku.
Syriza končí, to je nabíledni
Systém zkolaboval, protože si Alexis Tsipras dovolil udělat to, kvůli čemu kdysi měla vzniknout i EU. Víc demokracie, solidarity a spravedlnosti. Právo na referendum a na sebeurčení národa. Tsipras nebyl v předchozích vládách, které by také měly být volány k odpovědnosti. Suverén má rozhodovat. To je lid, a to je hlavní rozdíl proti diktaturám všeho druhu, které tak apologeti EU rádi kritizují.
Že referendum nedopadne dobře, tedy vystoupením z eura, je můj odhad, asi dost pesimistický. Vyvolat referendum chtěl již Papandreu a pár dní nato byl úřadu zbaven. Vzpomínáte? Jeho slavná partaj Pasok utrpěla historickou porážku a ve volbách získala 4 %. A kdo přišel na jeho místo? Hoch od Goldmanů, bankéř Nikos Papademos. Není důvod se domnívat, že nyní to bude jiné. V šedesátých letech mohli Řekové utíkat alespoň do socialistického Československa. Teď už nemají kam. Diktatura je připravena nejenom pro Řecko, ale pro celou Evropu. Hlas lidu Řecka ohrožuje prý „demokracii“ v Evropě.
Druhá zbraň proti Evropě je nájezd imigrantů spuštěný na základě plánu, jehož kořeny sahají někam do 20. let minulého století. Viz zajímavý text k tématu: Coudenhove-Kalergi, Praktischer Idealismus (1925, str. 21-22), který je fraškou na vpád barbarů do Říše římské. Imigranti z rozpadlých států (viz politika EU a činnost NATO) urychlí rozpad evropských národů, jejich identity. Evropa pod vlivem neoliberalismu navíc už udělala hodně i pro rozpad rodin. Nejsou žádoucí rozličné evropské národy se svými kulturami, zvyky a hodnotami, nýbrž „rozliční individualističtí jedinci“.
Individualismus Západu se podařilo završit přeměnou člověka z homo sapiens na homo consumens . Latiník by řekl, že se z něj stal homo consumatus , čili že na tento styl života také dojel. Koneckonců, nic jiného si takto pasivní a nepřemýšlející občané nezaslouží. Víc než duchovní hodnoty a demokracii mají starost o své platební karty a bankomaty. Primát toho „ekonomického“ se usadil v hlavách Evropanů. Stali jsme se pouze mašinami na peníze. Zvláště postiženi jsou muži. Na co ještě uřvané dětičky! Oběti, když život nabízí tolik možností! Jen mít peníze! Tak máme fungovat – být pokud možno levně za svou práci zaplaceni, vybrat z automatu, zaplatit a vyplivnout nakonec i svou duši.
Jediný strach, který mají Evropané? Že přijdou k bankomatu, který je „obecným dobrem“, stejně jako jejich platební karty. A tam nedostanou nic, jako dnes Řekové. Hezky je to popsáno zde . Proto jsem po zavření bankomatů skeptická ohledně výsledku referenda v Řecku. Řekové asi prohrají, a s nimi my všichni. Jsme fakt ubožáci, že akceptujeme bezpříkladnou lživou kampaň, která běží proti Řekům právě v Německu, ale i ve všech ostatních zemích. Že jsou prý líní, neschopní, zkorumpovaní, komunističtí. A mají si prý vzít příklad ze Slovenska a ze zdejších nízkých penzí. Když to jde na východě EU, musí to jít i v Řecku. To je vize nové Evropy pod vedením Goldíka a bankovní Trojky.
Další zdroje: propagandafront.de krisenfrei.de http://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2015/06/29/die-eu-auf-der-kippe-chronik-einer-angekuendigten-katastrophe/
Související články:
Tanec zlata, propad eura a švýcarský frank (část II)
Tanec zlata, propad eura a švýcarský frank (část I)
Jak velkobanky bez války ničí Evropu
Nihilistická politika Evropské centrální banky
Co Varoufakis svému lidu neřekl
***
Co Varoufakis svému lidu neřekl
Co by měl Yanis Varoufakis říci Řekům, než půjdou zítra volit, je-li vlastenec. Ale je jím?
V několika dřívějších textech, například ZDE , jsem vyjádřila své pochybnosti o úloze Syrizy, zejména jejích lídrů, ve scénáři zachování statu quo současného modelu finančního systému. Yanis Varoufakis nikdy nezpochybnil vytváření peněz z ničeho, které umožňují přerozdělování hodnot prostřednictvím úroku a složeného úroku od těch, co mají málo, k těm, co mají moc, přičemž nemusí mít ani vlastní kapitál, jako je tomu v případě bank. Nikdy se nevyjádřil kriticky k modelu eura, které mělo přerozdělování z bohatší části Evropy k elitám urychlit a hlavně pomoci udržet nadvládu angloamerického podvodného finančního systému.
Ať to dopadne tak, nebo tak, ano nebo ne, po zítřejším referendu dojde k vysátí zbytků vkladů, které mají ještě někteří naivkové na účtech bank, ale i na účtech podnikatelů. A kyperský odzkoušený bail-out, pokrácení všech peněz lidí a podnikatelů o 30 % (přesně dle toho, co doporučoval americký Boston Consulting Group přede dvěma lety, jak jsme uváděli ZDE ).
Jenomže na rozdíl od Kypru, kdy nakonec byly okradeni ti, kteří měli v bankách více jak 100 000 eur zkrácením 40 % svých peněz, a kdy byla postižena zejména bohatá ruská klientela, zde půjde o krácení o 30 % již u vkladů nad 8000 eur. Více si o tom přečtete v dnešních Financial Times, eventuelně ZDE .
Spojené státy volají Evropu po odpovědnosti. Soudný den nastal. Angelu Merkelovou musí bolet hodně hlava. Řekové tak budou volit mezi dvěma zly: Buď prý přijdou úplně o všechno, nebo „pouze“ o 30 %.
Proč nesmí být dluhová krize vyřešena
Dluhový finanční systém funguje pouze do té doby, dokud se státy, jednotlivci, banky a podniky zadlužují. Banky ovšem mají výlučné postavení, a jak říká profesor Keller, pro jejich blaho se neštítí jejich majitelé ani vraždit. Nezadlužují-li se subjekty, chybí peníze na financování ekonomiky. A stát nemůže vybrat tolik daní, aby zajistil chod společnosti, a tak si rovněž musí půjčovat. A to je ten nejlepší byznys. Tím netvrdím, že stát je dobrý hospodář. Zejména ti „demokraticky zvolení politici“ dneška nám předvádějí, jak se přisát úspěšně na cecík daňového poplatníka. Čím chudšího, tím hůř pro něj. Trojka požaduje privatizaci prakticky všeho, co zbylo ještě v rukou státu. Pro Řeky, ale i ostatní Evropany, to znamená pád do otroctví korporací. Stačí se podívat do Česka nebo na Slovensko.
Co znamená, když je do výkonu- HDP „vyspělé ekonomiky“ USA a Velké Británie zahrnuto 30 % jako přínos finančního sektoru
Velmi trefně to popisuje pro hloupé Němce, kterým nedochází, jaká past je na ně ušita, na svém blogu Peter Haisenko ZDE .
Jak Velká Británie, tak USA vykazují ve svém HDP 30% podíl finančního sektoru. To je velmi diskutabilní. Má být finanční sektor součástí HDP? A jak vznikají jeho příjmy? Produkt je produkt a jeho výroba je spojená s prací. Výkon finančního sektoru má ovšem s prací málo společného. Je jasné a prokazatelné, že příjmy tohoto sektoru plynou z práce jiných zemí. 30 procent toho, co vydávají tyto dva státy za vlastní HDP, nemá s výkonem obyvatelstva těchto zemí nic společného. Ale plody práce lidí v jiných zemích si užívají.
Jak to? Dvojím způsobem, a obojí je podvod.
První podvod:
První způsob jsou příjmy z akciového majetku v zahraničí. (My Češi bychom mohli vyprávět.) Proti tomuto by se nedalo nic namítat, kdyby šlo o příjmy získané poctivě. To ale bohužel není pravda. Jak Velká Británie, tak Spojené státy americké mají po dlouhá desetiletí obrovský deficit obchodní bilance. Dováží víc, než exportují. A zamlčují, že si to mohou dovolit jen díky tomu, že mohou tisknout ničím nekryté peníze, které by vlastně neměly vůbec existovat. Dostatečně zlé je již, že jim to svět od roku 1971 akceptuje. Mohou být dlužníci účastníky nákupních zájezdů? Dle normálního zdravého rozumu ne, a přesto nakupují ostošest: akciové společnosti, nemovitosti, pozemky, ba i celé části národních ekonomik jsou v anglosaském vlastnictví. Výsledky práce „těch druhých“ odtékají od USA, Velké Británie (pozn. a od nás do Německa a odtud opět k velkému vlastníkovi – to nyní přijde). A tam se přičtou k HDP.
“Penzijní fondy bohatých zemí čerpají své příjmy právě částečně z tohoto zdroje a bohatší si tak mohou dovolit krásný život. Ovšem na úkor těch druhých. Pilné včeličky pěkně pracují a velkou část plodů své práce odevzdávají „investorům“. A ti většinou nemají nic, než peníze, které vlastně neexistují. A to je možné jen proto, že v roce 1971, kdy už byl stav v USA neudržitelný, zrušily Bretton-woodský systém dohodnutý v roce 1944 a opustily dolar, krytý zlatem, směnitelný za zlato, ale pouze pro zahraničními rezidenty. A rozhodly si o své vůli, bez souhlasu mezinárodního společenství, přivlastnit licenci na tisk peněz z ničeho.
To není nic jiného, než obyčejná zlodějna a padělání měny. Pokud by dluhy generující úrok – protože právě o něj jde – byly splaceny, nebo nedejbože odpuštěny, jak by to měli křesťané požadovat, znamenalo by to katastrofu pro USA a Velkou Británii. I z tohoto pohledu je možné dívat se na návštěvu britské královny nedávno v Německu.“
Druhý podvod:
Příjmy z úroků ze státních dluhopisů. Státy vydávají dluhopisy a půjčují si nikoliv u své státní banky, nýbrž u soukromých bank, a ty s nimi dále obchodují. Přitom si banky mohou půjčit velmi levně mezi sebou nebo u centrální banky. Tak levně si stát půjčit nemůže. Také hedgeové fondy na tom kasínu se státními dluhopisy pěkně vydělávají. Aktuální stav eurozóny je, že se musí počítat s částkou vyšší než 10 bilionů eur, což při průměrném úroku 5 % hodí do kas bank, hedgových fondů a privátních investorů 500 miliard ročně. Jenom v Evropě a z evropské práce. Protože státy tyto peníze musí stáhnout z lidí v podobě daní. A ty neustále zvyšují.
V tomto bodě doplním Haisenka: A to už vůbec není řeč o úrocích, obsažených v cenách zboží a služeb – zhruba 35 % úroku, jímž probíhá přerozdělování od nás všech, kteří platíme z peněz získaných naší prací a již zdaněných státem těm, kteří mohou tisknout peníze z ničeho a půjčovat je za úrok podnikatelům, vytvářejícím skutečné reálné hodnoty. V Německu činí toto přerozdělení 600 mil. eur denně, jak se dočtete v knize Prof. Margrit Kennedyové Occupy Money , kterou jsem právě přeložila, a kterou si budete moci objednat brzy i u nás na E-republice.
Bez příjmů z úroků by byly USA a Velká Británie na huntě. Tady by mělo být jasné, proč Velká Británie nikdy nepřistoupí na euro. Toto londýnská City nikdy nepřipustí. Z pádu eura bude profitovat Wall Street a hlavně londýnská City.
Yanis Varoufakis tohle velmi dobře ví. Působil jako profesor v USA, v Londýně má spoustu přátel. Pokud je vlastenec, neměl mlčet. Dle mého názoru hrál poker, protože neustále protlačoval zespolečenštění dluhů celé eurozóny a vytvoření systému eurobondů, což by pomohlo Řecku krátkodobě, ale aby euro fungovalo, musel by být nastolen systém plánovaného hospodářství z jednoho centra. Což je při kvalitě dnešních politiků – pokud bychom to vůbec připustili – ještě víc riskantní krok než tato evropská unijní katastrofa. Goldman Sachs radil Řekům, jak se dostat do eurozóny a vydělal na tom. ECB prováděla zátěžové testy bank a přestože má každou banku proklepnutou, nejednala, když jako finanční dozor nad bankovním sektorem jednat měla.
Goldmanovci řídí procesy v Evropě a o své investice nepřijdou. Ať Řekové řeknou ono OXI nebo NEI.
A prosím diskutéry, aby nás jenom proto, že říkáme o zlodějích, že jsou zloději, hned nenálepkovali jako komunisty.
Související články:
Mezinárodní banksteři vedli Řecko přímo ke krachu. To umí bezvadně
Tanec zlata, propad eura a švýcarský frank (část II)
Privatizace eura běží v samotné ECB
Tanec zlata, propad eura a švýcarský frank (část I)
Hysterie kolem bankrotu Řecka
Převzato z e-republika.ch
