Již v minulosti jste si zde mohli přečíst o válkách, které byly jen v posledních desetiletích iniciovány právě USA ve jménu falešného „dovozu demokracie“ či jednoduše pod zcela vylhanou záminkou, tedy na základě tzv. „false flagu,“ který měl získat přízeň Američanů pro danou agresi. Tyto války, ale i nesmyslné a pro obyčejný lid zcela ničivé sankce, měly na svědomí desítky milionů životů .
Jistě jste si i vy všimli, jak zcela manipulativně hovoří v různých amerických filmech o tom, jak vojáci při těchto agresích „bojují za vlast.“ Ostatně, to známe i od našich politiků, jejich povídačky o tom, jak jsme „bojovali v Kábulu za Prahu“ snad mohl „baštit“ jen úplný idiot. Totéž nám nyní tvrdí ve vztahu k účasti našich vojáků v Mali, kde působí opět nikým nezvaní – samozřejmě v rámci podlézání francouzskému hegemonovi. Příliš je nezajímají ani neustálé protesty Malijců proti přítomnosti nezvaných Francouzů a jejich poskoků.
Ovšem USA a jejich poskoci z NATO mohou cokoli. Je jim povolena jakákoli anexe cizího území, jakkoli dlouhá okupace a agrese vůči obyvatelstvu. To vše je akceptováno. Však to znáte: když dva dělají totéž, není to totéž…
Pokud se podíváte jen na období mezi lety 2017 a 2020, USA rozpoutaly nejméně 23 zástupných válek po celém světě, z toho 14 na Středním východě a v asijsko-pacifické oblasti. Informuje o tom také americký zpravodajský časopis The Intercept s odkazem na interní dokumenty americké vlády .
Podle oficiálních dokumentů a rozhovorů s více než tuctem sloužících a bývalých vládních úředníků USA jsou malá komanda speciálních amerických jednotek zapojena do tajného programu Pentagonu.
Totéž je opravňuje vést nenápadné zástupné války po celém světě.
V rámci těchto takzvaných „127 Echo Projects“ rozpoutaly USA jen za posledních pět let po celém světě nejméně 23 zástupných válek , z toho 14 na Středním východě a v asijsko-pacifické oblasti. Americký generál ve výslužbě, který vedl Velitelství speciálních operací americké armády, také potvrdil existenci dříve nezveřejněných plánů na „boj proti terorismu“ v rámci programu „127-Echo“ v Egyptě, Sýrii, Libanonu a Jemenu.
Podle jiného vysokého vojenského představitele byla dřívější verze programu implementována také v Iráku, uvádí zpráva.
Dokumenty také ukazují, že v Tunisku měl působit i americký Pentagon.
Ukazuje, že americké síly bojovaly po boku místních zástupců v roce 2017 v rámci „127 Echo Project“ s kódovým označením „Obsidian Tower“.
Jak uvádí The Intercept , dokumenty také odhalují přísnou taktiku amerického ministerstva obrany při prosazování cílů USA, včetně zneužívání moci k získání přístupu do oblastí, které jsou jinak nepřístupné i těm nejlepším elitním americkým silám.
Podle memoranda poskytl „Projekt 127-Echo“ vojákům „jediný lidsky možný fyzický přístup do oblastí“, přičemž místní partneři se zaměřovali na „snímání, uzamčení a eliminaci nepřátelských sil“.
USA je dovoleno vše
Například v rámci „127 Echo Projects“ mohou americká komanda mimo jiné provádět protiteroristické operace s pomocí zahraničních a nepravidelných partnerských jednotek po celém světě .
Dá se předpokládat, že USA prostě samy zavelí a zbytek světa bude „stát v pozoru“ a tleskat schopným, zcela altruistickým vojákům USA.
Podle zprávy Intercept jsou i většině členů příslušných výborů Kongresu USA odepřeny základní informace o těchto operacích, tedy kde se provádějí, jejich četnost a cíle, stejně jako informace o zahraničních ozbrojených silách, na které se USA spoléhají.
Dokumenty odhalují, že zahraniční ozbrojené síly jsou nejen vybaveny zpravodajskými informacemi v rámci „127 Echo Projects“ , ale jsou také vyzbrojeny a vycvičeny . Ukrajina je nepochybně hlavním evropským příkladem a nyní máme tu pochybnou „čest“ vystupovat jako svědci.
Pod rouškou „boje proti terorismu“ jsou pak zahraniční partneři „Projektů 127-Echo“ nasazeni v misích pod vedením USA proti deklarovaným „nepřátelům USA“. To vše jednoznačně pro dosažení geopolitických cílů prosazovaných Spojenými státy.
„Zahraniční účastníci programu ‚127-echo‘ vyplňují mezery, na jejichž vyplnění nemáme dostatek Američanů ,“ řekl bývalý představitel Pentagonu.
„Pokud by někdo popsal program 127-Echo jako proxy operaci, bylo by těžké nesouhlasit.“
Program je „mimořádně účinný“ v boji proti militantním skupinám. Zároveň také snižuje riziko pro americké ozbrojené síly, jak ve zprávě citují vysloužilí američtí generálové.
„Myslím, že tato autorita je neocenitelná,“ řekl bývalý americký generál. „Nabízí příležitost prosazovat cíle USA v oblasti boje proti terorismu s místními silami, které lze přizpůsobit jedinečným okolnostem každého místa operace.“
Program však vzbuzuje u různých odborníků vážné obavy. Zejména s ohledem na odpovědnost, která existuje v USA vůči Kongresu USA. Podle expertů by navíc tento tajný program mohl dokonce porušovat americkou ústavu.
Program poprvé vzbudil pozornost v roce 2017, kdy byli čtyři američtí vojáci zabiti v záloze IS v Nigeru. Tato zpráva však právem vzbudila údiv členů amerického Senátu.
Podle několika amerických senátorů v té době americký Kongres o těchto amerických operacích v Nigeru nic nevěděl.
Předchozí zprávy The Intercept a dalších médií navíc ukázaly, že USA vytvořily řadu pochybných aliancí v různých operacích po Programu 127, včetně partnerství s pochybnou jednotkou kamerunské armády , které pokračovalo dlouho poté, co její členové již byli spojováni s masovými zvěrstvy.
Kvůli takovým incidentům se kritici „programů 127-Echo“ někdy obávají, že kvůli „nedostatečnému dohledu“ by se USA mohly zapojit do porušování lidských práv, stejně jako do zahraničních konfliktů bez vědomí Kongresu USA.
Kromě rizika neočekávané vojenské eskalace Katherine Ebrightová, právní poradkyně nevládní organizace Brennan Center for Justice, uvedla, že existuje také riziko, že některé operace mohou představovat nezákonné použití síly. Ebrightová vysvětlila The Intercept :
„Tento typ neoprávněného použití síly, a to i ze strany partnerů a nikoli samotných amerických vojáků, by porušil ústavní principy .“
Vzhledem k tomu, že většina členů Kongresu, včetně těch, kteří jsou přímo zodpovědní za dohled nad zahraničními záležitostmi, má malý přehled o obou místech a o tom, jak jsou programy vedeny, taková nepřátelská akce by klidně mohla existovat s „referencí 127 echa“, která by byla vedena bez souhlasu Kongresu USA. Ebrightová řekla, že to vyžaduje americká ústava.
„Existuje důvodné podezření, že ministerstvo obrany využilo „127-Echo-Partner“ k účasti na bojových operacích, které přesahují rámec licence k použití vojenské síly nebo oprávněné sebeobrany,“ uvedl právník poradkyně a dále vysvětlil:
„Tento typ nezákonného použití síly, a to i ze strany partnerů a nikoli samotných amerických vojáků, by porušil ústavní principy.“
Jakékoli dotazy ze strany The Intercept do Bílého domu zůstaly samozřejmě dosud nezodpovězeny. Když byl mluvčí Rady národní bezpečnosti požádán o politický komentář k užitečnosti „projektů 127-Echo“ a jejich roli v protiteroristické strategii vlády USA, pouze odpověděl zpravodajskému magazínu, že je „v působnosti ministerstva obrany“.
Ale Pentagon také odmítá jakékoli vysvětlení, „neposkytujeme žádné informace o programu „127-Echo“, protože jsou tajné.“ A používají vždy zneužívaný argument „ochrany národní bezpečnosti“.
Počátky „programu 127-Echo“ lze tedy vysledovat do počátků americké války v Afghánistánu, kdy se komanda a agenti CIA pokoušeli podpořit afghánskou Severní alianci v jejím boji proti Talibanu. Podle zprávy Velitelství speciálních operací USA (SOCOM) velmi brzy uznalo, že nemá pravomoc provádět přímé platby svým novým zástupcům v terénu.
Není divu, že tento program byl zahájen za Bushe Jr. Byla založena administrativa, tehdy se člověk vyznačoval zvláštní „flexibilitou v pravdě“, aby mohl rozpoutat války ve „prospěch“ USA. Jen si vzpomeňte na Bushovo nepravdivé tvrzení o zbraních hromadného ničení v Iráku.
Takže v té době tam byli nuceni spoléhat na financování CIA. To přimělo SOCOM podniknout širší tlak na zajištění svých vlastních výhod při podpoře cizích sil na takzvaných „misích“. CIA začala používat náhradníky z domobrany.
Tato síla, tehdy známá jako „sekce 1208“, byla podle bývalého vysokého představitele Pentagonu také používána v prvních letech americké invaze do Iráku. To bylo nakonec zakotveno v právu USA podle USC Hlava 10 § 127e.
Zatímco název, následně citovaný jako „127-Echo “, se podle The Intercept zaměřuje na „protiteroristický boj“ , jiné mocnosti umožňují elitním americkým silám, včetně Navy SEALs, 1st Special Forces Command (Airborne SFC; Green Barets) a United States Marine Corps (USMC; Marine Raiders), provádět tajné zpravodajské a kontrarozvědné operace a napomáhat zahraničním ozbrojeným silám v nepravidelném válčení v souvislosti s tzv. „Great Power Struggle“.
Zde opět vycházejí najevo jasně rozpoznatelné paralely k letitým „aktivitám USA“ na Ukrajině.
„11. září“ pravděpodobně otevřelo dveře takovým operacím ještě víc a především víceméně legitimizovalo agrese USA.
V roce 2019 americký generál Richard D. Clarke, současný velitel speciálních operací, řekl Kongresu USA, že „programy 127 echo“ „ vedly přímo k dopadení nebo zabití tisíců teroristů , narušení teroristických sítí a aktivit.“ Připravily teroristy o manévrovací prostor v celé řadě operací, a to za zlomek nákladů na jiné programy.“ Zmínil také dříve nenahlášené „projekty 127-Echo“ v Libanonu, Sýrii, Jemenu a Egyptě s kódovým označením „Enigma Hunter“.
Kongres USA je vždy „ohromen“ nákladovým faktorem a definice terorismu je tak jako tak svěřena výhradně USA. Není však známo, kolik zahraničních ozbrojených sil a civilistů bylo při těchto operacích zabito.
Bývalý americký úředník však deníku The Intercept potvrdil, že v průběhu „programů 127 echo“ byli oběťmi také občané USA. USA dlouhodobě podporují jak egyptské, tak libanonské armády, ale použití egyptských a libanonských sil jako zástupců pro americké protiteroristické mise představuje podle několika odborníků znepokojivý vývoj v těchto vztazích.
„Existují oprávněné obavy ohledně spolupráce USA s některými egyptskými vojenskými jednotkami,“ řekl Seth Binder, vůdce Projektu o demokracii na Blízkém východě. „Amnesty a Human Rights Watch zdokumentovaly četná porušování lidských práv egyptskou armádou na Sinaji. Jsou to stejné jednotky, se kterými pracujeme při provádění operací? To je skutečný problém,“ řekl Binder.
Ve společném prohlášení z loňského podzimu se představitelé USA a Egypta zavázali, že „prodiskutují osvědčené postupy ke snížení civilních škod při vojenských operacích“, což je tiché uznání, že civilní škody budou i nadále problémem.
„Program 127-Echo“ dosud nepodléhal téměř žádné kontrole. Podle zprávy jsou relevantní, zákonem požadované operativní zprávy klasifikovány tak vysokým stupněm utajení, že k nim většina zaměstnanců zákonodárného sboru nemá přístup.
Podle oficiálního zdroje, který pro The Intercept mluvil pod podmínkou anonymity, takové zprávy ve výborech čte málokdo. „Je pravda, že kterýkoli člen Kongresu si mohl přečíst kteroukoli z těchto zpráv, ale myslím, že ani neví, že existují,“ řekl úředník administrativy. Řekl, že program byl navržen tak, aby zabránil kontrole.
Ale nejen americký Kongres je o programu z velké části ponechán v nevědomosti. Dokonce ani úředníci amerického ministerstva zahraničí o něm často neví.
Nedostatek dohledu na všech úrovních vlády USA je zčásti důsledkem extrémního utajení, s nímž si představitelé Pentagonu zachovali svou autoritu nad programem, řekl další americký představitel The Intercept .
„Je to proto, že stát se nemůže zeptat na něco, co neví. Velvyslanci jsou ohromeni těmito čtyřhvězdičkovými generály, kteří přicházejí a říkají: „Pokud nám to nedovolíte, všichni zemřou.“
Pokud se na tento přístup podíváte blíže, je to zjevně armáda, kdo má v USA konečné slovo, prostě nemůžete nebo nechcete vystupovat jako „vojenská diktatura“, protože to jsou ti zlí, tedy ti ostatní.
Sarah Harrisonová, hlavní analytička International Crisis Group a bývalá zástupkyně šéfa obrany na ministerstvu obrany (Office of General Counsel, International Affairs), souhlasí.
„Zdá se, že generálové, kteří mají na starosti program, jsou proti zvýšenému dohledu nad 127-Echo. Nejsou nakloněni změně zákona za účelem zvýšení státního dohledu, ani náležitě nesdílejí dokumenty související s programem s osobními zaměstnanci Kongresu.“
Jak dále uvádí The Intercept, programy zahrnují také sílu známou jako Section 1202, která poskytuje „ pomoc cizím silám, neregulérním silám, skupinám nebo jednotlivcům zapojeným do neregulérního válčení , které se výslovně zaměřuje na takzvané zaměření blízkého konkurenta.“
Kromě toho program opravňuje americké vojáky k provádění zpravodajských a kontrarozvědných činností v reakci na hrozby „důvěrné, výjimečné nebo naléhavé povahy“ v rámci pravomoci.
„Toto je příběh mnoha těchto programů řízených ministerstvem obrany,“ řekl Stephen Semler, spoluzakladatel Institutu pro reformu bezpečnostní politiky, základního zahraničního politického think-tanku ve Spojených státech.
„Komunita speciálních sil si autonomie velmi „cení“. Nemají rádi, když se musí brodit byrokracií, a tak neustále vymýšlejí nové pravomoci a snaží se najít způsoby, jak z nějakého důvodu zatemnit své operace.“
Stručně řečeno, je třeba si položit otázku, proč vlastně USA odsuzují nedostatek transparentnosti a demokracie ve světě? Američané by si tak měli především zamést před vlastním prahem v situaci, kdy americký údajně „demokratický“ systém evidentně nemá vůbec žádnou kontrolu nad vlastní armádou.
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 2 Průměrně: 5 ] Článek Tajný program amerických válek – „127 Echo Project“ se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda - nepřikrášlená realita islamizovaného světa .
