Před pár dny jsem napsal článek o velice zvláštním úkazu. Spousta politiků, kteří zpočátku vypadali jako duševně zdraví lidé, začali jevit znaky choromyslnosti v momentu, kdy vstoupili do vlády. A teprve až je z vlády vyhodili, rozum se k nim zas vrátil. Jako domácí příklad pro tuto tezi jsem uvedl Lubomíra Zaorálka, který byl zdravě uvažujícím mužem před svým vládním angažmá, což dokládal např. svým odporem ke stavbě amerického radaru v Brdech, ale po svém jmenování ministrem zahraničí jako by jej všechen intelekt náhle opustil, začal hulákat, že konečně už dneska někam patříme (čímž myslel EU a NATO), a musíme se prý podle toho chovat, projevoval kladný poměr k Američany spunktovanému fašistickému převratu na Ukrajině, ale – když posléze už zase jako obyčejný poslanec opouštěl Černínský palác - měl to už v hlavě poobracené všechno zase naopak.
Jenže samozřejmě, hned s tím na veřejnost vyjít nemohl, to by nebylo ehrwürdig, a tak si pár měsíců počkal a v minulých dnech s tím do médií vtrhl: Naše vojenské mise v zahraničí počítaje v to samozřejmě ztráty životů našich lidí, jsou protismyslné a skončí nejspíš nakonec tak bídně, jak skončili Američané ve Vietnamu.
man lubomir
Promo článek:
Promo článek
číst dál