Němci vydrží prakticky cokoli, pokud jim nesáhnete na peníze. Bez nějakých větších protestů akceptovali, že je jejich vlastní vláda vyměňuje za dovážené Turky, Araby, Afghánce a Afričany, většina jich opakovaně také ochotně nastavila paži pro aplikaci experimentální látky a většina i oddaně podpořila odstávku jaderných elektráren. Němci jsou ochotni k čemukoli, ale musí mít pocit, že si zachovají svoji životní úroveň. Jenže nyní jim tento pocit zcela jasně bere nejen až fanaticky zelená politika vlády, ale i ničivé sankce, které někdo omylem nazval protiruskými, i když jde spíš o sankce protievropské.
Podpora německé vlády Ukrajině a sankční politiky se mezi německým obyvatelstvem rychle snižuje – přestože Rusko dosud nepřijalo žádná aktivní protiopatření.
Nicméně více než polovina Němců má nyní pochybnosti o politice spolkové vlády. Informoval o tom německý deník Welt s odkazem na průzkum ústavu pro výzkum veřejného mínění Infratest dimap.
V souladu s tím pouze 39 procent Němců v současné době podporuje politiku koalice ve válce na Ukrajině. Naproti tomu úctyhodných 56 procent Němců má obavy.
Zároveň se stále více Němců obává důsledků podpory Ukrajiny. Ačkoli sedm z deseti respondentů popisuje svou vlastní ekonomickou situaci jako „dobrou“ nebo „velmi dobrou“, téměř polovina dotázaných pohlíží na své budoucí vyhlídky „se skepticismem a obavami“. Především se obávají energetických překážek a ztráty kupní síly. Nálada je jasná: téměř polovina dotázaných (48 procent) se obává, že jejich osobní ekonomická situace bude za rok horší než dnes.
Průzkumy veřejného mínění také zaznamenávají podobnou změnu nálady v jiných zemích. Německý institut pro světovou ekonomiku (IfW) 6. července poznamenal, že podpora Ukrajiny ztrácí dynamiku po celém světě. Od 24. února IfW dokumentuje vojenskou, finanční a humanitární pomoc, která byla přislíbena Ukrajině.
Podle studie zveřejněné na webových stránkách organizace: „Dynamika dalších příslibů podpory Ukrajině se zpomaluje. Zarážející je také velká propast mezi podporou, která byla přislíbena, a podporou, která byla skutečně poskytnuta. Pokud jde o vojenské i finanční závazky, výkonnost je nižší než to, co Ukrajina identifikovala jako své potřeby a co bylo zemi slíbeno.“
Podle expertů zasahuje zapojení Německa do ukrajinského konfliktu a jeho lpění na protiruském kurzu Západu na Němce nejtvrději, více než na ostatní Evropany. Pokud budou sankce zachovány, hrozí Německu, které již vyřadilo z provozu všechny jaderné elektrárny, masivní energetická krize. Zdá se, že si to uvědomují nejen postižení občané, ale také stále více politiků.
V neposlední řadě ruští pozorovatelé zaznamenávají změnu nálady v Německu. Takto to vysvětlil ruský politolog Andrej Manoilo na ruské zpravodajské platformě RT: „Nespokojenost skutečně roste, protože Němci se obecně nestarají o Ukrajinu nebo budoucí světový řád, když jejich vlastní zájmy trpí. Starají se jen o sebe a vidí, jak ceny rostou, což zatěžuje jejich rozpočty.“
Alexander Kamkin, výzkumný pracovník institutu IMEMO Ruské akademie věd, sdílel tento názor. Neustálý růst cen, pokles sociální stability a uzavírání podniků v mnoha odvětvích uprostřed ukrajinského konfliktu nepomáhají posílit důvěru německých občanů v cestu, kterou se vydala vláda.
Kamkin rozvedl: „Zejména se již hovoří o potřebě oddělit ekonomickou a politickou složku. Konvenčně řečeno, prosím, podpořte Ukrajinu, ale proč vést sankční válku na úkor našich vlastních zájmů? To se stalo hlavním důvodem nespokojenosti.“
Poprvé za zhruba dvě desetiletí má euro hodnotu přesně jednoho dolaru. Toto je předběžný konečný výsledek sestupného kurzu, který trval roky: V roce 2008 mělo euro stále hodnotu 1,60 amerických dolarů, v roce 2014 1,34 dolaru a naposledy několik let 1,20 dolaru.
To bylo až do úterního poledne, kdy společná měna EU poprvé od roku 2002 dosáhla parity s měnou USA. Naposledy mělo euro hodnotu přesně jednoho dolaru v říjnu 2002 – krátce poté, co bylo euro zavedeno jako hotovost.
Na jedné straně k poklesu přispěla hrozba nedostatku energie a s ní spojené obavy z recese a na druhé straně měnová politika Evropské centrální banky (ECB).
Hlavním důvodem oslabení eura je však slábnoucí německá ekonomika. Od sloučení evropských měn s eurem je veřejným tajemstvím, že síla měny EU je především důsledkem silné německé ekonomiky.
Po desetiletí umožňovala „táhnout s sebou“ i slabé partnery, jako je Itálie nebo Řecko. To je ale pryč: motor evropské ekonomické moci je sám pod extrémním tlakem. A to nejen kvůli současné krizi, ale také kvůli sebevražedné politice zelené energie, kterou německé vlády po léta prosazovaly. Dlouho před současnou krizí byla cena elektřiny v Německu nejvyšší na světě v důsledku různých nástrojů snižování produkce CO2.
Voliči už toho ale mají dost…
K uvedenému jen dodávám, že naše ekonomika je plně závislá na té německé, takže jde-li volným pádem do propasti Německo, stáhne nás s sebou. A naše energetická politika je ostatně ještě sebevražednější, neboť dosud žádná vláda nebyla schopna zajistit, aby se u nás vyprodukovaná elektřina nejprve levně prodala našim spotřebitelům a teprve přebytek rozprodal do ciziny. Totéž lze říct o plynu, který překupujeme velmi draho od Němců, aniž bychom si dosud byli schopni zajistit přímý kontrakt třeba v Rusku, jako to mají jiné evropské země.
Lze tedy říct, že všechny naše dosavadní vlády to v tomto směru vedly snad ještě hůř než vláda německá. Ostatně, nač je nám to, že jsme – na rozdíl od Němců – nezavřeli žádnou jadernou elektrárnu, když elektřina z nich je vyráběna především právě ve prospěch Německa a my jsme odsouzeni ji za drahý peníz nakoupit na lipské burze??
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 4 Průměrně: 5 ] Článek Většina Němců již nepodporuje vládní kurz podporující Ukrajinu se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda - nepřikrášlená realita islamizovaného světa .
