První žňové dojmy
RSS

První žňové dojmy

VIDLÁK
Tak nám začaly žně. První fůry pšenice se hrnou na silo, já jsem od rána do večera při tom a o tomto víkendu mě nejspíš čeká hlavní nápor. Ještě nepřijeli všichni, ještě nemám ucelený obrázek z celého Znojemska, ale o první dojmy se s vámi mohu podělit:



Letošní počasí bylo specifické. Slušné množství vody na podzim, výjimečně suchá zima, na jejímž konci trochu napršelo, a pak značně suchý březen i duben. V květnu zapršelo až ve druhé půli, ale zato velmi vydatně. Máme tedy značné rozdíly mezi plodinami.
Řepka ještě v době kvetení byla nízká a tak slabá, že zemědělci uvažovali o jejím zaorání. Ale po deštích se zázračně vzpamatovala a dává teď velmi slušný výnos. Inu, to jsou ty hluboké kořeny schopné dostat se ke spodní vodě a nadělat si zásoby. Jen ta nejhorší a nejsušší místa přemohla i tuto odolnou plodinu. Průměrná úroda bude tak 3,5 t/ha, což je velice slušné. Já vím, že se opakuju, ale boj proti řepce je nesmysl všech nesmyslů.
Ozimným ječmenům sucho prakticky vůbec neuškodilo. Jsou odolnější než pšenice a snesou horší zacházení. Letos se to projevilo. Průměrné výnosy jsou daleko přes 5 t/ha, což je leckde víc, než výnos pšenice. Tyto ječmeny se ale používají takřka výhradně na krmení, a tak jich nejsou zase tak velké plochy. Každopádně, kdo krmíte nějaké ty slepice, krůty či prasátka, nakupte si co nejdřív. Zemědělci sklidili nad očekávání, tak rádi něco pod rukou pustí. Nebude to ale trvat dlouho.
Zato pšenice… naše nejdůležitější plodina. Nečekali jsme od ní letos moc. Viděli jsme ty zaschlé odnože a rezavé vršky rolí. Čekali jsme výnos kolem 6t/ha, ale bude to asi ještě méně. I když se pšenice seje na podzim ve stejnou dobu jako ječmen, není prostě tak odolná a těch čtrnáct dní v květnu, co ještě nepršelo, tak rozhodlo. Výnos je pod očekáváními.
Zároveň se dá na první analýzu poznat, jak to nakonec bylo s hnojením. Mohu nyní potvrdit, že asi čtvrtina ploch osetých pšenicí nedostalo skoro žádná hnojiva. Zemědělci jsou samozřejmě agronomicky vynalézaví, takže využili všech dostupných možnosti, aby ta pšenice nějaký dusík měla. Například seli pšenici po řepce, což je dobrá předplodina. Zároveň loni stály výnosy řepky za houby, takže v půdě dost dusíku zbylo. Řepková sláma navíc nemá žádné hospodářské využití a tak zůstane na poli k zaorání. Výsledkem jsou použitelné sklizně i bez hnojení. Ale jen jednorázově. Znovu to už nepůjde.
Zemědělec, který loni vsadil na taktiku nízkých nákladů a nízkých výnosů, tak to neudělal vůbec špatně. Díky nízkému výnosu zbylo na jednotlivé rostlinky víc zbytkového dusíku a nakonec jim z toho vyšla potravinářská pšenice. Parametry jsou leckdy na hraně a první bouřka jim z toho udělá krmný materiál, ale dokud nezaprší, utekli hrobníkovi z lopaty a ušetřili na nákladech.
Nám stačí udělat analýzu a hned poznáme, jak to měli s hnojivem. Je to jako ohnivým písmem. A ať už se hnojilo nebo nehnojilo, ať se použily jakékoliv triky, všechny fůry mají jedno společné – jako sláma z bot z toho letos čouhá, že se s hnojivy sakra šetřilo, pečlivě se počítalo a zvažovalo se, jestli je na pole dát a nebo nedat, případně jaké množství.
Pokud mohu soudit, v letošní sezóně se na pole sypal ledek v průměrné ceně přes 10.000,- Kč/t a pro pracovníka ze sila je to na první pohled znát.
Podotýkám, že jsou to ceny zprůměrované. Takřka každý měl alespoň část hnojiv za předválečné časy, kdy byl ruský plyn levný a dodávky spolehlivé. Letos začínají zemědělci sezónu na ceně minimálně 15.000,- Kč za tunu ledku, kterého navíc není nazbyt.
Jsem sám velmi zvědavý, co se příští rok projeví. Jestli adaptace na nové podmínky a nebo panika, že je to úplně v háji. Já vás zatím své předpovědi ušetřím, protože mi k tomu chybí dva parametry – celkové množství obilí u nás ve skladech a cena. Teď přes žně cena docela hodně klesla a pohybuje se okolo 7.000,- Kč/t, což vystačí jen těm, kteří vsadili na nízké náklady razantním seškrtáním hnojiv. Kdo hnojil, pro toho je to málo. Ale současná cena moc neznamená. Jen malá část úrody se za ní prodá. Záleží, jak se cena pohne v příštích třech měsících. To už budou zemědělcům docházet peníze a alespoň něco budou muset prodat.
Už jsem tu psal, že se nedovedu rozhodnout, co je pro nás horší, jestli nízká výkupní cena komodit, která zlikviduje zemědělce, nebo vysoká cena, která zlikviduje kupující. Ptal jsem se našich obchodních manažerů a ani oni nevědí, jak se to vyvine. Jen jsme se shodli, že to rozhodne Putin. Buď vývoz přes Černé moře nebude a ceny brzy vystoupají a nebo naopak se vývoz rozjede a ceny spadnou téměř až k loňským číslům, protože Rus prý má dost obilí aby zajistil svůj i ukrajinský export… Pro Putina je výhodné obojí, každé jiným způsobem. Záleží, čemu dá geopoliticky přednost.
Zároveň také ještě nevím, kolik pšenice se teď nakládá na polské kamiony přímo u pole. Nevím, kolik se toho reálně prodalo za hotové a beze smluv kamsi do Arábie. Překupníci (takřka výhradně Poláci) chodili, lákali a platili. Zároveň stejným postupem nabízeli levná ruská hnojiva za super cenu. Ovšem rovněž bez faktury a v hotovosti. Na takové hnojivo si nejprve musíte vydělat prodejem. Pokud se na „mém“ sile shromáždí cca 8.000 tun pšenice, tak to bude při současném výnosu víceméně běžná situace. Pokud se shromáždí méně, budu mít představu, jak moc se toho prodalo pod rukou.
Zatím, věren svému apokalyptickému pesimismu řeknu, že ono „zklamání“ zemědělců z výnosu pšenice se dá také připsat tomu, že ve skutečnosti je výnos větší, ale pětina úrody jede rovnou do Gdaňsku na loď a tak se o ní nebude mluvit…
Za čtrnáct dní uvidíme.

 
  Vidlák
The post První žňové dojmy first appeared on Pravý prostor .


Nejčtenější za týden