LUBOMÍR VYLÍČIL
Německá vláda maká. Pro občany a zemi, pochopitelně. Ve svém úsilí, zajistit Německu lepší budoucnost, se přitom nenechává mást a svádět z cesty malichernostmi, jako jsou inflace, nedostatek plynu, elektřiny, hnojiv, natož pak cenami pohonných hmot, nebo potravin. Kdepak. V Německu jdou přímo k jádru problémů, které občana trápí. Na přelomu června a července do toho řízli a předložili zcela nový zákon. O sebeurčení transexuálů….
Ministr spravedlnosti Marco Buschmann (za FDP) a ministryně pro rodinu Lisa Paus (Zelení) představili novinářům základní parametry nového zákona „o sebeurčení“. Podle jejich návrhu by měl mít v budoucnu každý německý občan od 14 let možnost určit si sám své pohlaví a nechat si ho na matričním úřadě zapsat do svých dokladů. Příslušný úředník přitom nesmí vyžadovat žádná potvrzení či lékařsko-psychologické posudky, natož pak aby poukazoval na zjevný nesoulad mezi vzhledem osoby a její identifikací. Každý Němec si bude moci tímto způsobem změnit pohlaví (identitu) jednou ročně.
Hrdostí se nadnášející ministryně pro rodinu (!) Lisa Paus od Zelených předlohu komentovala slovy: „dnes je dobrý den, protože Německo se stává rozmanitějším a také svobodnějším, otevřenějším a modernějším“. Což občané určitě ocení. Ale, jak už to dnes bývá pravidlem, ruku v ruce s touto novou moderností Německa přichází i nová zpřísnění. Pro většinovou populaci, pochopitelně.
Ministr spravedlnosti Marco Buschmann v rámci zákona požaduje zákaz a trestnost tzv. „deadnamingu“. Tímto pojmem se rozumí oslovení osoby tak zvaným „vyřazeným“ jménem, nebo pohlavím. Třeba když „novoženě“ při setkání řekneme pane, nebo Karle. Přestože to kdysi Karel býval a má plnovous, že by se za něj kanadský dřevorubec nemusel stydět. Ne, ne, teď je to žena, Božka, a vaše oslovení ji nejen hluboce uráží, ale způsobuje jí i „nucený coming-out“. Což je další z konstrukcí páně ministra. Má znamenat zhruba to, že svými slovy vzbuzujete v okolostojících lidech podezření, že snad (ta mužná, vousatá) Božka kdysi bývala Karlem. Což je ovšem strašlivé pošlapání její osobnosti, které si, jak jistě uznáte, zasluhuje trestu nejpřísnějšího.
Ale dost ironie. Na uvedeném, německém příkladu je vidět, jak se k nám, do našich končin Evropy pomalu plíží mor trans-šílenství. Idea, která má „potenciál společenského rozvratu“ ještě tak o tři řády vyšší, než dosavadní formy liberálního škůdcovství (LGBT, klimaalarmismus, multikulturalismus…). Zasahuje totiž společnost na velice citlivém, zranitelném a přitom naprosto kritickém místě. Ve schopnosti reprodukce. V takovém ultraliberálním Švédsku (které je ve všech ujetostech poněkud napřed) se od roku 2008 do roku 2018 zvýšil výskyt transsexuality u dívek ve věku 13 až 17 let o strašlivých, neuvěřitelných 1 500 %!
Proč tomu tak je? Proměna dítěte v dospívajícího je, a vždycky byla, dramatický proces. Dívky však zasahuje mnohem silněji, než chlapce. V nějakých jedenácti – dvanácti letech (u dobře živené evropské populace) přijde šok. Děvčata jejich tělo náhle zradí. První menstruace. Ošklivá a nepříjemná záležitost a k tomu pocit nespravedlnosti – kluci „to“ nemají! Taková kudla do zad! V dobách, kdy svět ještě fungoval, se situace, s přispěním matek a babiček, postupně normalizovala. Dívka se časem smířila a vyrovnala se svým údělem ženy. Rodina i celá společnost ji k tomu plánovitě i neformálně vedly.
Ovšem dnes? V liberálních státech a na liberálních školách tlačí už od počátku školní docházky dívkám i chlapcům do hlav, že pohlaví si jde vybrat. Zvolit, změnit… Potom může nejednu dívku napadnout, že být chlapcem by bylo vlastně docela fajn. Stačí přece chtít. A liberální společnost jí vyjde radostně v ústrety. Třeba v takové Francii mohou dospívající ve věku 14 a více let podstoupit hormonální a chirurgické změny identity, včetně mastektomie u nezletilých dívek a dokonce i definitivní, genitální chirurgii. Úžasné, ne? Taková svoboda…
Má to ovšem takový malinký háček. Každý z těchto „nových chlapců“ je vyřazen z rozmnožování. Natrvalo. Kdysi zdravá dívka, kterou by její (normální) okolí postupně připravilo na roli matky, se stane neplodným podivínem. Pro svůj rod, lid a národ, pro jeho přežití a další pokračování je ztracena.
A tady asi můžeme hledat kořen oné úporné snahy, vnutit Evropanům tak zvanou volbu pohlaví, transgenderismus. Protože mimo náš, euroamerický civilizační okruh, nejsou žádné podobné „moderní a liberální“ snahy pozorovatelné. Jako by si někdo vybral právě a jen nás, původní Evropany, a začal nás zvolna, ale neúprosně kormidlovat k etnické sebevraždě.
Německý návrh zákona O sebeurčení transexuálů je z tohoto pohledu dalším malým krůčkem po katových schůdcích ke smyčce. Ale pozor! Nemávejme nad Němci rukou, že dobře jim tak a nás se to netýká. Denně vidíme, kolik našich politiků poslouchá pokyny z úplně stejných mocenských kruhů.
The post Německá vláda ví, co je důležité… first appeared on Pravý prostor .
