Vzpoura u německých veřejnoprávních médií: Iniciativa vyzývá k větší rozmanitosti obsahu a odmítá očerňování těch, kteří smýšlejí jinak
RSS

Vzpoura u německých veřejnoprávních médií: Iniciativa vyzývá k větší rozmanitosti obsahu a odmítá očerňování těch, kteří smýšlejí jinak




JANA KUNŠTEKOVÁ

Napadlo vás někdy zamýšlet se nad obsahem pojmu „veřejnoprávní“? V Německu vznikla iniciativa, která  to popisuje docela přesně. I to, co se za „veřejnoprávní“ vydává dnes.



Web nachDenkSeiten zveřejnil „manifest“ zaměstnanců veřejnoprávních německých médií ARD, ZDF a Deutschlandradio, který jasnými slovy vyzývá k větší rozmanitosti obsahu a odmítá očerňování těch, kteří smýšlejí jinak. Mnohá anonymní prohlášení také demonstrují vnitřní atmosféru strachu ve veřejnoprávním vysílání (ÖRR). Princip ÖRR je důležitý, ale praxe podávání zpráv je nepřijatelná. Iniciativa kritických zaměstnanců je proto důležitým začátkem.
Zaměstnanci ARD, ZDF a Deutschlandradio zveřejnili manifest za reformu veřejnoprávního vysílání. Zaměstnanci jasně vidí ohrožení principů a poslání veřejnoprávních médií.
Autoři „Manifestu“ chválí princip příspěvkově financovaného veřejnoprávního vysílání (ÖRR) „jako základní pilíř naší demokracie a kultury“, ale požadují „veřejnoprávní médium, které bere své publikum vážně, umožňuje diskusi a široce „reprezentuje spektrum názorů bez pomluv“.
Web také jasně cituje výroky některých anonymních zaměstnanců: „ Pro mě je ‚Tagesschau‘ (hlavní zpravodajská relace, pozn. překl.) jako ‚hledač faktů‘ dobrým ukazatelem toho, který narativ je třeba znovu potvrdit.“ Nebo: „To už není žurnalistika, která může být popisována jako „čtvrtá mocnost“ ve státě, ale spíše taková, která, jak se mi zdá, dělá spíše společnou věc s vládou.“  Nebo:
„Podle mého názoru veřejnoprávní žurnalistika vráží klín do společnosti – v míře, která byla dříve nepředstavitelná: protože předstírá, že zná ‚pravdu‘ a věří, že ji musí šířit na misijním základě.“
Protože je v „manifestu“ zachována anonymita zaměstnanců, německý svaz novinářů (DJV) obviňuje iniciativu z „nedostatku transparentnosti“, jak informují různá média. Iniciátor textu pro Tichys Einblick řekl, že někteří kolegové ani nechtěli dokonce ani notáři sdělit svá jména – tak velký byl strach z represálií mezi některými zúčastněnými, pokud by jejich podpora pro výzvu vyšla najevo.
Nyní lze diskutovat o podrobnostech obsahu „manifestu“ a možných důsledcích z pohledu zaměstnanců. Také o návrzích týkajících se konkrétních kroků, které je třeba podniknout. Pokud jde o praktický přístup, iniciativa mimo jiné vysvětluje, že „ve spolupráci s německou akademií pro televizi (DAFF)“ by bylo cílem, „aby se všechny relevantní iniciativy, které prosazují změny ve veřejnoprávním vysílání, spojily v mediální úmluvě. “
Zde je manifest v plném znění se jmény prvních signatářů pod textem:
MANIFEST PRO NOVOU VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZI V NĚMECKU
„My, zaměstnanci ARD, ZDF a Deutschlandradio, stejně jako všichni ostatní signatáři, si ceníme silného, nezávislého veřejnoprávního vysílání v Německu jako základního pilíře naší demokracie, sociální komunikace a kultury. Jsme přesvědčeni o zásadách stanovených ve Státní smlouvě o sdělovacích prostředcích a programovém mandátu. Ale oboje vnímáme jako ohrožené.  Důvěra lidí ve veřejnoprávní vysílání stále více klesá.  Pochybnosti o vyváženosti programu sílí. Rostoucí nesoulad mezi programovým mandátem a realizací pozorujeme již řadu let. Tento manifest jsme napsali proto, aby náš hlas a odborné znalosti o budoucnosti veřejnoprávního vysílání byly slyšet ve společenském diskurzu.
Naše zásady
Různorodost názorů a informací
Rovnováha a spravedlnost
Transparentnost a nezávislost
Podpora kultury a vzdělávání
Účast občanů
Financování z příspěvků
Kde v současnosti vidíme problémy?
Již nějakou dobu jsme svědky zúžení prostoru pro debatu namísto rozšíření perspektivy. Uniká nám zaměření na náš hlavní úkol: nabízet občanům informace z různých úhlů pohledu. Místo toho se mínění a zpravodajství stále více zamlžují způsobem, který odporuje zásadám seriózní žurnalistiky. Jen velmi zřídka dochází k relevantním věcným sporům s opačnými názory.  Hlasy, které zpochybňují společenský konsensus – nesený médii – jsou buď ignorovány, zesměšňovány nebo dokonce vyloučeny.  Inflačně se pro tento účel používají různé „bojové termíny“, jako jsou „Querdenker“ (ti, kterým to myslí šikmo, pozn. překl.) „příznivci konspiračních teorií“, „popírači klimatu“, „chápači Putina“, „pacifisté“ a další, které se pokoušejí očernit menšiny s odlišnými názory. A umlčet je.
Pečlivé přezkoumání pochybných zpráv je důležité. Takzvané kontroly faktů však často svým designem, nadpisy a formulací naznačují údajně absolutní pravdu, která ale existuje jen zřídka. V důsledku toho je svobodný společenský diskurz bolestivě omezován.
Vnitřní a vnější podmínky znamenají, že zaměstnanci veřejnoprávního vysílání již nemohou plnit své novinářské a etické standardy.  Patří mezi ně interní postupy, jako je předem dané základní sdělení příspěvků, stanovené již před začátkem natáčení nebo reportáže, centralizace zpravodajství prostřednictvím takzvaných redakcí nebo zpravodajských pultů, přílišná časová tíseň při průzkumu, programování orientované převážně na sledovanost, přijatá úsporná opatření ze strany vysílatelů v pořadu a v neposlední řadě skutečnost, že dvě třetiny redakčních pracovníků mají smlouvy pouze na dobu určitou nebo dokonce musí pracovat jako tzv. freelanceři bez jakéhokoli pracovního poměru. To vede k existenčním obavám, které zase podporují „přizpůsobivou“ žurnalistiku. Vzhledem k vysoké fluktuaci zaměstnanců často nezbývá čas na předávání technických znalostí.
Vnitřní svoboda tisku v současnosti v redakcích neexistuje . Redaktoři ve veřejnoprávních médiích jsou formálně nezávislí a obvykle existují redakční komise, které mají novinářskou nezávislost sledovat. V praxi se však veřejnoprávní média orientují na názorové spektrum politické a parlamentní většiny. Nesouhlasné hlasy občanské společnosti se do prostoru debaty dostanou jen zřídka.
Vnější vliv politiky, byznysu a lobbistických skupin ztěžuje nezávislou kvalitní žurnalistiku.  Vzájemné vztahy mezi politikou a byznysem jsou jen zřídka ukazovány a diskutovány v každodenních článcích. Ve své podstatě zůstává každodenní průzkum často povrchní.
Při koncipování programu nesmí hrát roli faktory jako divácká sledovanost, která je v současnosti všudypřítomným argumentem pro dramatické prořídnutí a populistickou orientaci kulturní a vzdělávací nabídky.  Veřejnoprávní vysílání musí také zobrazovat a snažit se zprostředkovat domnělé „speciální oblasti“ – což by odpovídalo jeho vzdělávacímu poslání, ale děje se to stále méně. Veřejnoprávní vysílání navíc nesmí používat přísně a jednotně formátované programy soukromých vysílatelů jako (špatný) model, jak je tomu v současnosti ve velké míře.
Přispěvatelé se přímo nepodílejí na výběru členů rozhlasových, televizních a správních rad, nejvyšších kontrolních orgánů veřejnoprávních rozhlasových a televizních společností. Správní rady kontrolují hospodaření veřejnoprávních stanic, ale kdo řídí správní rady?
To znamená: přispěvatelé se neúčastní mediální politiky, finančních a personálních rozhodnutí.
Pořady také z velké části vznikají bez účasti diváků. Většina stížností přispěvatelů programu je stěží vyslyšena, a proto mají malý vliv na podávání zpráv a obecný návrh programu. Jak publikum, tak zaměstnanci veřejnoprávního vysílání obecně nejsou informováni o reakcích a stížnostech na program.
Na internetu je k dispozici pouze část obsahu veřejnoprávních médií a většinou jen po omezenou dobu. Tato praxe je v rozporu s myšlenkou veřejného vysílání a myšlenkou univerzálního nárůstu znalostí na internetu.
NOVÁ VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE ZÍTŘKA
Princip placení vysílacích poplatků bude zachován. Zajišťuje nezávislost nového veřejnoprávního vysílání. To znamená, že veřejnoprávní stanice jsou financovány obyvateli, ale také kontrolovány.
Finanční toky jsou transparentní a veřejně viditelné.  Týká se to zejména rozdělení rozpočtu mezi jednotlivá oddělení, redakční týmy a administrativu. Mzda všech zaměstnanců, včetně vedoucích funkcí až po ředitelské funkce, je transparentní a jednotně upravena podle kolektivní smlouvy, která platí pro všechny. Zprávy státních kontrolních úřadů lze snadno najít na platformách veřejnoprávního vysílání.
Nová veřejnoprávní televize se vzdá všech druhů příjmů z reklamy , aby smlouvy o reklamě nemohly vést k zkreslení zpravodajství.
Nové veřejnoprávní médium patří k přispěvatelům . Jejich většinové zapojení v kontrolních výborech je tedy samozřejmostí. Tato práce bude patřičně odměněna. Vylučuje zastávání jakékoli jiné funkce, která zahrnuje střet zájmů. Reprezentativní složení kontrolních orgánů by se dalo modelovat například podle složení občanských rad. Přímá volba, princip rotace nebo loterijní systém jsou možnosti, jak reprezentovat společnost.
Nová veřejnoprávní televize působí jako čtvrtý pilíř demokracie . Jménem obyvatelstva přebírá důležité kontrolní úkoly nad výkonnou, zákonodárnou a soudní složkou vlády. Aby mohla toto poslání plnit, je zaručena její nezávislost na státu, byznysu a lobbistických skupinách.
Efekty ‚otáčivých dveří‘ mezi politikou a novým veřejnoprávním vysíláním jsou vyloučeny díky několikaletým blokovacím obdobím; profesionální vzdálenost je vždy zaručena. Jakýkoli typ střetu zájmů je deklarován, jak je ve vědecké práci obvyklé.  Vedení musí každoročně předkládat veřejnou zprávu o transparentnosti . Manažerské pozice musí být zveřejněny a obsazeny po transparentním výběrovém řízení a jsou časově omezené. Prodloužení smlouvy je možné pouze po koordinaci přímo podřízenými zaměstnanci.
Nová veřejnoprávní televize kontroluje politiku a nikoli naopak . Politika nemá žádný vliv na obsah. Reporting je neutrální, multiperspektivní a bez cenzury v rámci základního zákona.
To zahrnuje povinnost neustále kontrolovat domnělé pravdy. Pro zpravodajství to znamená otevřený a nezaujatý výzkum a také prezentaci různých úhlů pohledu a možných interpretací.
Publikum má právo zabývat se problémem a utvářet si názor nezávisle, namísto toho, aby mu byl prezentován „nařízený“ pohled.
Zprávy od tiskových agentur se v rámci možností nepřebírají bez kontroly. Nový veřejnoprávní vysílatel přebírá odpovědnost za výzkum a zpravodajství o událostech nad rámec agenturních zpráv.
Vzájemná férovost a respektující interakce jsou středem našeho jednání , a to jak v rámci vysílacích středisek, tak vůči našemu publiku. Novináři nového veřejnoprávního média nepoužívají kádrování ani hanlivé výrazy.
Petice a programové stížnosti poplatníků koncesionářských poplatků bere nový veřejnoprávní rozhlas vážně. O jejich zařazení, provedení a zveřejnění rozhoduje ombudsman. Opravy obsahu hlášení jsou sdělovány na stejném místě jako chybné hlášení v programu.
Aby byla reprezentována politická a sociální rozmanitost, je lokální žurnalistika nezbytným základem nového veřejnoprávního vysílání. Do programu se musí promítnout i témata z řídce osídlených regionů, která mají údajně pouze lokální význam nebo se dotýká menšiny. Rozhodnutí podávat zprávy z oblastí daleko od městských oblastí nebo metropolí se musí řídit novinářskými standardy a nesmí se podvolit tlakům na náklady.
Nové veřejnoprávní médium ve stejném rozsahu plní svůj mandát také v oblasti vzdělávání a kultury.  Vzdělávání a kultura hrají podstatnou roli v nabídce programů a jsou přiměřeně rozpočtovány a personálně zajištěny vybavený.
Kultura ve své široké rozmanitosti je důležitým stavebním kamenem a výrazem demokratické společnosti. Tuto rozmanitost je třeba obsáhle prezentovat a dokumentovat. To platí pro všechny obory jako je hudba, literatura, divadlo, výtvarné umění a další. Zvláštní pozornost je věnována aktivní podpoře, například vlastní produkcí a podporou regionálních umělců.
Nový veřejnoprávní rozhlas klade důraz na kulturní život svými vlastními orchestry, jako jsou orchestry, big bandy a pěvecké sbory, a angažuje se v oblasti rozhlasových rozhlasových her.
Archivy nového veřejnoprávního média jsou volně přístupné.  Jsou nezbytnými zdroji znalostí a identity v naší společnosti, a proto mají velký kulturní a historický význam s nesmírnou přitažlivostí. Nová služba veřejnoprávního vysílání může neustále čerpat z archivů, které by měla neustále ve velké míře rozšiřovat, čímž sebe i společnost ujišťuje o relevanci kultury a vzdělávání.
Obsah archivů a mediaték veřejnoprávního vysílání je trvale dostupný. Již odvysílané příspěvky a inscenace jsou k dispozici po neomezenou dobu. To znamená, že ke kolektivní paměti společnosti lze přistupovat kdykoli. To je zásadní pro utváření veřejného mínění.
Nová veřejnoprávní stanice má nekomerční internetovou platformu pro komunikaci a výměnu financovanou z poplatků za vysílání.  To používá otevřené algoritmy a neobchoduje s uživatelskými daty. V této oblasti vytváří protiváhu komerčním poskytovatelům, protože necenzurovaná a nenásilná výměna je jedním z hlavních úkolů nového veřejnoprávního vysílání.
Kvalitní žurnalistika potřebuje pevné základy . Většina novinářů pracujících v nové veřejnoprávní službě jsou trvale zaměstnaní novináři, takže do značné míry nepodléhají ekonomickým a strukturálním omezením. Díky tomu jsou nezávislí a zavázaní se výhradně k tiskovému kodexu. Na výzkum je dostatek času. Individuální odpovědnost redaktora nebo reportéra musí být zaručena a nesmí být centralizována redakcí nebo zpravodajským pultem.
Žurnalistická autonomie je zásadním příspěvkem k zajištění novinářské kvality a názorové rozmanitosti. Nezávislost redakční činnosti na výběru témat, ztvárnění námětů a využití zdrojů je proto zakotvena nejen v redakčním statutu, ale také v tiskových zákonech státu a státních vysílacích smlouvách.
Outsourcing je kontraproduktivní. Brání veřejné kontrole a podporuje mzdový dumping. Výrobu programového obsahu, zajištění výrobní technologie a personálu a zpracování divácké zpětné vazby tedy zajišťují vysílatelé.
Nové (stejně jako to současné!) veřejnoprávní vysílání nesoutěží se soukromými médii. Proto bude zrušeno prioritní hodnocení na základě hodnocení sledovanosti nebo přístupových čísel.
Stabilita naší demokracie vyžaduje transparentně řízené nové veřejnoprávní médium jako otevřený prostor pro diskusi.  Mezi její základní kameny patří nezávislost podávání zpráv, zastoupení různorodosti názorů a účast občanů.“


  Jana Kunšteková

The post Vzpoura u německých veřejnoprávních médií: Iniciativa vyzývá k větší rozmanitosti obsahu a odmítá očerňování těch, kteří smýšlejí jinak first appeared on Pravý prostor .


Nejčtenější za týden