Před podáváním genových injekcí se všichni výrobci zprostili jakékoli zodpovědnosti za vedlejší účinky. Bylo tedy celkem očekávané, že většina těch, kteří byli nějak postiženi na zdraví, se žádného odškodnění nedočká.
V některých zemích mělo několik málo postižených štěstí, že jim byla vyplacena kompenzace od státu, ale takový přístup byl velmi ojedinělý – a v mnoha zemích se nepodařilo získat odškodnění žádné z obětí.
V Německu soud nyní na základě žaloby mladé ženy, jejíž zdraví prokazatelně poškodila takzvaná „vakcína,“ přikázal firmě, která se vyvlékla ze zodpovědnosti, aby zveřejnila vedlejší účinky svých přípravků.
Na odškodnění však bude muset pravděpodobně zapomenout, neboť vše je nastaveno tak, aby kompenzace nemusely být nikomu vypláceny.
Mladá žena, která po očkování proti Covidu utrpěla trombózu střevních žil, požaduje od výrobce AstraZeneca zveřejnění vedlejších účinků a náhradu škody.
Žalobkyně nyní dosáhla částečného úspěchu v procesu u Vrchního zemského soudu (OLG) Bamberg. Soudci rozhodli, že společnost AstraZeneca musí zveřejnit údaje o vedlejších účincích své vakcíny proti Covidu.
Třiatřicetiletá žena z Hofu požaduje od farmaceutické společnosti AstraZeneca odškodné nejméně 250 000 eur, 17 200 eur za ztrátu na výdělku a až 600 000 eur za budoucí znehodnocení.
V březnu 2021 byla očkována vakcínou Cov-19 „Vaxzevria“ od britsko-švédské společnosti. Po očkování prodělala trombózu střevních žil a upadla do kómatu. Nakonec jí musela být odstraněna část střeva a následky si nese dodnes.
Její poškození očkováním je státem uznané. Žena žaluje společnost AstraZeneca ve druhé instanci u Krajského soudu v Bamberku (OLG). Civilní spor je jedním z prvních proti výrobci Covidové vakcíny v Německu.
Včera soud nařídil výrobci léčiv, aby zveřejnil údaje o poškození vakcínou související s případy trombózy.
Společnost je nyní povinna poskytnout údaje o všech známých účincích a vedlejších účincích své vakcíny „Vaxzevria,“ jakož i o všech dalších zjištěních, která mohou být důležitá pro posouzení přijatelnosti škodlivých účinků vakcíny, „v rozsahu, v jakém ovlivňují trombózu, syndrom mit-trombocytopenie (TTS)“ – za období od 27. prosince 2020 do 19. února 2024.
Volker Loeschner, advokát žalobkyně, německé tiskové agentuře řekl, že on i jeho klientka měli z rozhodnutí soudu velkou radost.
Předpokládá, že po tomto úspěchu budou následovat další žádosti o informace v podobných řízeních. Údaje, které nyní AstraZeneca zpřístupní, by mohly být relevantní pro další současná i budoucí řízení, uvedl Loeschner.
Mluvčí soudu upozornil, že informace se týkají pouze nemoci ženy a musí být zpřístupněny pouze žalobkyni.
Třiatřicetiletá žena ve své žalobě také požadovala od společnosti AstraZeneca informace o všech interakcích s vakcínou, to však komora zásadně odmítla. Proti dílčímu rozsudku soud odvolání nepřipustil.
Krajský soud v Hofu žalobu ženy v prvním stupni zamítl, protože nedokázal (nebo nechtěl) identifikovat vadu výrobku nebo informační chybu v souvislosti s vakcínou.
Právníci AstraZeneky s odkazem na toto rozhodnutí zatím vylučují smír se žalobcem. Řízení o odškodnění a bolestném žalobkyni pokračuje. V dalším kroku chce soud rozhodnout, zda bude pořízen znalecký posudek na podezření na poškození očkováním.
Vektorová vakcína od společnosti AstraZeneca byla schválena 27. prosince 2020. Brzy po schválení se objevily zprávy o případech trombózy.
Nejprve bylo dočasně pozastaveno očkování, poté bylo zastaveno pro osoby mladší 60 let kvůli riziku trombózy a nakonec se kontroverzní vakcína v Německu přestala aplikovat.
Výrobci Covidových vakcín vydělali během takzvané pandemie miliardové zisky. Oběti vakcíny, které byly očkovány v dobré víře, že vakcíny jsou účinné a nemají žádné vedlejší účinky, jsou nyní ponechány bez pomoci.
Žádosti o odškodnění a náhradu škody mají malou šanci na úspěch. U soudu jde o poměr rizika a přínosu a o to, zda většina lidí měla z očkování prospěch.
Stále se na základě bezcenných modelových výpočtů a za předpokladu falešných událostí tvrdí, že očkování údajně zachránilo miliony životů.
To tvrdí v situaci, kdy záhy po takzvaném očkování výrazně vzrostla úmrtnost ve všech vysoce proočkovaných zemích.
Všichni, kteří utrpěli poškození zdraví způsobené vakcínou, měli prostě smůlu. Těžko se tedy prokazuje, že utrpěná škoda je větší než tvrdošíjně prosazovaný prospěch pro celek, zvláště před soudci, kteří takzvanému „očkování“ věří.
Uvidí se, zda výrobci vakcín budou do budoucna povinni doložit proklamovanou bezpečnost svých přípravků – a jak velký prostor jim v tom bude poskytnut.
