Rusko a Čína přecházejí na „plán B“
RSS

Rusko a Čína přecházejí na „plán B“


HSP
Rusko a Čína nadále prohlubují své partnerské vztahy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho protějšek Wang I jednali v Pekingu o otázkách společného boje proti západním sankcím, jakož io vytvoření alternativních mezinárodních institucí v hospodářské a bezpečnostní oblasti. Nad tím, jak nastíněné plány přibližují vytvoření multipolárního světa se zamýšlí  článek deníku Vzgljad.


Na snímku ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (vlevo) si podává ruku se svým čínským resortním partnerem Wangem I během jejich setkání v Pekingu
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se v Pekingu setkal se svým čínským protějškem Wang I. Diplomaté jednali o širokém spektru otázek týkajících se budoucího partnerství mezi Ruskem a Čínou. Lavrov poznamenal, že vztahy mezi oběma zeměmi dosáhly bezprecedentní úrovně a dialog mezi státy je postaven na zásadách vzájemného respektu a důvěry.
Na závěr setkání se strany dohodly na způsobech boje proti sankcím prostřednictvím mechanismů ŠOS a BRICS. Rozhodlo se také o zahájení dialogu o euroasijské bezpečnosti za účasti dalších podobně smýšlejících zemí. Podnětem k této iniciativě byla  snaha Ruska a Číny posílit bezpečnost v regionu, zejména vzhledem k neschopnosti OBSE a NATO plnit tuto funkci.
Kromě toho Moskva a Peking odsoudily USA za zasahování do záležitostí jiných států a regionů. V této souvislosti Wang I navrhl Lavrovovi myšlenku  „dvojí protiakce“ vůči západním zemím. Mělo by jít o protiopatření vůči koncepci „dvojitého odstrašování“ prosazované USA, jejímž prostřednictvím se Washington snaží zpomalit formování multipolárního světa.

Lavrov vysvětlil, že Rusko a Čína budou společně čelit takovým pokusům, zatímco „USA a jejich spojenci se snaží udržet své nespravedlivé postavení v mezinárodním systému“.

Diplomaté také potvrdili podobnou vizi konfliktu na Ukrajině: Moskva a Peking považují za  zbytečná jakákoli mezinárodní setkání, která ignorují legitimní bezpečnostní požadavky Moskvy.  Pokud jde o „mírovou formuli“ navrhovanou Vladimírem Zelenským, je ultimativní a neodpovídá současné mezinárodní realitě.
Kromě toho Lavrov uvedl, že Moskva a Peking mají  jednotný postoj k Tchaj-wanu, který považují za nedílnou součást Číny.  Obě strany se také vyjádřily proti vnějšímu zasahování do záležitostí regionu a  odsoudily vytváření uzavřených vojenských aliancí v asijsko-tichomořském regionu ze strany Spojených států.  Lavrov zdůraznil, že Rusko a Čína mají zájem na stabilitě na Korejském poloostrově a budou spolupracovat na jejím zachování.
Kreml předtím uvedl, že Spojené státy a Evropská unie porušujíce všechny mezinárodní normy vyvíjejí bezprecedentní tlak na ostatní země a nutí je nespolupracovat s Ruskem. „Tím, že Rusko a Čína hovoří o dvojí protiakci, vysílají USA a Evropě důležitý signál. Tímto způsobem opět naznačujeme západním zemím, že nastal čas, aby změnily svůj přístup k politice,“ domnívá se Stanislav Tkačenko, profesor na Katedře evropských studií Fakulty mezinárodních vztahů Petrohradské státní univerzity a expert Valdajského klubu.
„Moskva a Peking se do velké míry zabývají stejnými otázkami. To přispívá k naší spolupráci. Oba státy jsou například kategoricky nespokojené s politikou sankcí Západu.  USA nejenže uvalují omezení na Rusko, ale snaží se přimět i Čínu, aby je dodržovala.  Nesouhlas s takovým nátlakem nás spojuje. Kromě toho nejdůležitějším bodem interakce mezi státy je snaha o řízené budování multipolárního světa. Na rozdíl například od Spojených států, které si sice uvědomují nezbytnost tohoto procesu, ale snaží se jej zpomalit a zachovat si vlastní hegemonii,“ zdůrazňuje Tkačenko.

„Donedávna Moskva a Peking nenamítaly proti procesu budování multipolárního světa na bázi OSN, například snížením vlivu Washingtonu v řídících orgánech této organizace. Tyto státy se však o této otázce nechystají jednat,“ vysvětluje expert.

„Proto se Rusko a Čína rozhodly přejít na  plán B budování multipolárního světa a konfrontace se Západem.  Mohlo by jít o interakci v rámci BRICS a ŠOS. Tam jsou státy schopny řešit otázky týkající se ekonomiky, sankcí a euroasijské bezpečnosti, aniž by se dívaly na názor západních zemí,“ zdůrazňuje Tkačenko.
Lze také očekávat, že  Moskva a Peking vytvoří paralelní finanční struktury, které podpoří obchod v národních měnách, a tím pomohou účinněji obcházet sankce,  připouští Vasilij Kašin, ředitel Centra komplexních evropských a mezinárodních studií (CCESI) na Národní výzkumné univerzitě Vysoké školy ekonomické.
„Realizace tohoto procesu se může uskutečnit na základě BRICS a ŠOS. Je to dost obtížné v podmínkách, kdy obchod s více zeměmi, které jsou v něm zahrnuty, není vyvážený, ale perspektiva zde je,“ dodává. „Dokazuje to například bilaterální interakce mezi Ruskem a Čínou. Konkrétně jsme již prakticky přešli na platby v národních měnách. Kromě toho země vybudovaly systém, který umožňuje obchodování v rámci úplných sankcí. Ano, ne všechno jde hladce, ale v této oblasti již bylo dosaženo obrovského pokroku,“ konstatuje Kašin.
„Pokud jde o prohlášení o dvojí protiakci, hovoří o záměrech vytvořit užší úroveň koordinace mezi Ruskem a Čínou. USA, opíraje se o svůj systém aliancí, se snaží zadržovat naše země. To tlačí Moskvu a Peking ke spolupráci v různých oblastech,“ zdůrazňuje. „Taková koordinace může být realizována v rámci vytváření vlastní technologické základny. Pravděpodobně se bude realizovat i prostřednictvím přesměrování dodavatelských řetězců zboží. Možné jsou společné diplomatické kroky našich zemí a společná vojenská cvičení,“ zdůrazňuje expert.

Na tomto pozadí bychom měli očekávat další sbližování mezi Moskvou a Pekingem. S největší pravděpodobností Vladimir Putin po své inauguraci navštíví Čínu recipročně po návštěvě Si Ťin-pchinga. Je pravděpodobné, že během návštěvy budou dosaženy nové dohody mezi státy.

Důležité je i to, že  Čína si uvědomuje nemožnost vyřešit krizi kolem Ukrajiny bez účasti Ruska.  Vize Pekingu je v rozporu se Zelenského formulí. Zároveň ČLR zcela nesdílí názor Moskvy, protože by to narušilo její úlohu potenciálního zprostředkovatele.
Obecně si boj proti sankcím v současných podmínkách budování multipolárního světa vyžaduje využití speciálních ekonomických a politických mechanismů, které by měly být zatím utajené. Jak upřesňuje politolog Alexander Asafov, v opačném případě mohou státy tyto informace využít a připravit protiopatření.
„Dá se však předpokládat, jakým směrem se bude rozvíjet spolupráce mezi našimi zeměmi. Půjde o  budování nových finančních vazeb, které budou mimo kontrolu USA.  Také je třeba si všimnout vytvoření logistického prostoru a nových platebních nástrojů na bázi ŠOS a BRICS, růst vzájemného obchodního obratu a tak dále,“ konstatuje Asafov.
„Důležité je, že za našeho strategického partnera považujeme nejen Čínu, ale i většinu Asie včetně Indie a Pákistánu. Tyto státy jsou připraveny sdílet naše hodnoty, respektovat suverenitu Ruska a hodlají spolupracovat navzdory požadavkům Washingtonu. Ve skutečnosti nás USA tím, že brání vytvoření multipolárního světa, jen tlačí k hlubší spolupráci,“ uzavřel Asafov.
Jak uvádí  čínský deník Global Times  ministra Lavrova přijal i čínský prezident Si Ťin-pching.
Setkal se s ním v úterý v Pekingu a čínští analytici uvedli, že toto setkání vysílá silný signál, že  Čína bude navzdory tlaku ze strany Západu pevně rozvíjet své strategické partnerství s Ruskem.  Čínsko-ruské partnerství je i nadále klíčové pro globální strategickou rovnováhu a naději na podporu multipolárního světa, ve kterém budou mít větší roli země globálního Jihu.
Si požádal Lavrova, aby předal jeho upřímné pozdravy ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Jsi poznamenal, že letos si připomínáme 75. výročí navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi, a uvedl, že Čína a Rusko se vydaly na novou cestu harmonického soužití a oboustranně výhodné spolupráce mezi velkými zeměmi a sousedy, což prospělo oběma zemím a jejich národům a přispělo moudrostí a silou k mezinárodní spravedlnosti a čestnosti.
Čínský ministr zahraničí Wang I jednal dříve v Pekingu s Lavrovem a obě strany vyjádřily naději na posílení praktické spolupráce v různých oblastech, uvedla agentura Sin-chua. Wang, který je zároveň členem Politického byra Ústředního výboru Komunistické strany Číny, uvedl, že Čína je připravena spolupracovat s Ruskem v souladu s konsensem, kterého dosáhly hlavy obou států, s cílem posílit synergii rozvojových plánů obou zemí a podpořit praktickou spolupráci v různých oblastech.
Po setkání se uskutečnila společná tisková konference nejvyšších diplomatů obou zemí. Wang na tiskové konferenci zmínil zásadu  „pěti vždy“.  Řekl, že obě země by se měly  vždy řídit strategickým vedením diplomacie hlavy státu a měly by vždy dodržovat zásadu nezúčastněnosti, nekonfrontace a nezaměření na třetí stranu.

Čína a Rusko by měly vždy zůstat na správném kurzu v důležitých principiálních otázkách. Čína a Rusko jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN a hlavní rozvíjející se země aktivně reagují na společné touhy a oprávněné obavy obyvatel všech zemí, prosazují novou cestu vztahů mezi státy, která zahrnuje dialog a partnerství namísto konfrontace a vytváření aliancí, a aktivně podporují budování společenství se společnou budoucností pro lidstvo, řekl Wang.

Jang Ťin, spolupracovník Ústavu ruských, východoevropských a středoasijských studií Čínské akademie společenských věd, v úterý pro Global Times uvedl, že Siovy poznámky a zásada „pěti vždy“, které Wang přednesl, poskytují „rámec a náčrt“ pro budoucí rozvoj komplexního strategického partnerství a Ruska v oblasti koordinace.
Mnohé hlasy ze Západu, zejména z USA, jakož i někteří vysocí představitelé NATO, však trvají na tom, aby se vztahy mezi Čínou a Ruskem vykreslovaly jako něco podobného „protizápadnímu spojenectví“, což je zcela nesprávné. Potvrzením zásad „nezúčastněnosti, nekonfrontace a nezaměření se na žádnou třetí stranu“ Čína a Rusko vyvracejí tyto hlasy jasným postojem, uvedli experti.
Multipolární svět
Čína vždy přikládá velký význam rozvoji čínsko-ruských vztahů a je připravena posílit bilaterální komunikaci s Ruskem a posílit multilaterální strategickou koordinaci v rámci BRICS a Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), uvedl Si při setkání s ruským ministrem.
Uvedl, že obě země projeví větší odpovědnost,  sjednotí země globálního Jihu v duchu rovnosti, otevřenosti, transparentnosti a inkluzivnosti, podpoří reformu systému globálního řízení a budou energicky vést budování společenství se společnou budoucností pro lidstvo.
Čína a Rusko se snaží prosazovat multipolární svět, ve kterém budou větší roli hrát rozvojové země a rozvíjející se ekonomiky globálního Jihu, což je protikladem unipolárního světa, kterému dominují USA, uvedli analytici.
“Čína a Rusko se nezaměří na žádnou třetí stranu, ale pokud hegemonistické síly ohrozí Čínu a Rusko nebo ohrozí světový mír, Čína a Rusko se postaví společně a budou bojovat na ochranu svých vlastních zájmů a společně ochrání světový mír,” řekl Li Chaj-tung , profesor na Čínské univerzitě zahraničních věcí.
Právě proto Čína a Rusko, jakož i další členové Rady bezpečnosti OSN,  prosazují okamžité příměří a obnovení humanitární pomoci pro Gazu, i když USA tyto pokusy opakovaně vetovaly,  zatímco nakonec 25. března přijaly rezoluci o ramadánovém příměří, uvedli experti.
Wang na společné tiskové konferenci uvedl, že Rusko letos předsedá BRICS a Čína letos převezme rotující předsednictví ŠOS. Obě strany se budou při předsednictví navzájem podporovat a prosazovat „pohled Jihu“ na globální řízení.
Richard Sakwa, profesor ruské a evropské politiky na Fakultě politiky a mezinárodních vztahů britské Univerzity v Kentu, na fóru v Pekingu 28. března pro Global Times řekl, že  čínsko-ruské vztahy jsou „jednou z klíčových os mezinárodní politiky a jsou nejen velmi důležité, ale také nezbytné“ k udržení globální strategické rovnováhy.
Lavrov na setkání s Wangem uvedl, že Rusko podporuje Globální bezpečnostní iniciativu iniciovanou Čínou a je připraveno prohloubit spolupráci s Čínou na multilaterálních platformách s cílem podpořit vytvoření spravedlivějšího a demokratičtějšího mezinárodního řádu.
Ukrajinská krize a boj proti terorismu
Wang na společné tiskové konferenci s Lavrovem uvedl, že pokud jde o otázku Ukrajiny, Čína doufá, že se co nejdříve dosáhne příměří a ukončení války. Čína podporuje včasné svolání mezinárodní konference uznané Ruskem i Ukrajinou, které by se zúčastnily všechny strany, a spravedlivou diskusi o všech mírových možnostech, ať už jde o jedno nebo druhé řešení, uvedl Wang.
Cchuej Cheng, vědec z Čínského národního institutu pro mezinárodní výměnu a soudní spolupráci ŠOS se sídlem v Šanghaji, v úterý pro Global Times uvedl, že „některé západní země vždy obviňovaly Čínu z jejího proruského postoje, ale ve skutečnosti jen žádáme o mechanismus, který by mohly akceptovat všechny strany a který by zacházel se všemi stejně“.

„Postoj Číny vychází ze snahy zastavit krveprolití, ale postoj USA je využít tohoto konfliktu k co největšímu oslabení Ruska. Vývoj krize do určité míry závisí na prezidentských volbách v USA koncem letošního roku,“ poznamenal Cchuej „Pokud bude zvolen Donald Trump, bude šance na prolomení patové situace, ale i když bude znovu zvolen Joe Biden, můžeme být také svědky určitých změn, protože Washington a jeho spojenci si už nebudou moci dovolit pokračování války.“

Si na setkání s Lavrovem zdůraznil, že Čína podporuje ruský lid v následování cesty rozvoje, která odpovídá jeho národním podmínkám, a podporuje Rusko v boji proti terorismu a při udržování sociální bezpečnosti a stability.
Na společné tiskové konferenci s Lavrovem v úterý Wang zdůraznil, že Čína musí věnovat pozornost také řešení dalších globálních a regionálních horkých otázek včetně pokračování boje proti terorismu. “Čína opět zopakovala své odsouzení teroristického útoku v Moskvě a vyjádřila soustrast a podporu Rusku,” řekl Wang.
„Čínský lid byl také obětí terorismu a terorismus byl vždy společnou hrozbou, které lidstvo čelí. Mezinárodní společenství by mělo rozhodně bojovat proti všem formám terorismu s postojem nulové tolerance, pevně podporovat úsilí všech stran o zachování národní bezpečnosti a stability, posílit mezinárodní spolupráci v oblasti boje proti terorismu, koordinovat rozvoj a bezpečnost a odstranit živnou půdu pro terorismus,“ poznamenal Wang .
“Chci poděkovat Číně za soustrast v souvislosti s teroristickým útokem v Moskevské oblasti 22. března a za podporu boje Ruska proti terorismu,” řekl Lavrov v reakci na Wangova slova. “Všichni účastníci teroristického útoku budou určitě potrestáni”, prohlásil ruský nejvyšší diplomat. „Naše spolupráce v oblasti boje proti terorismu bude pokračovat, a to iv rámci mnohostranných institucí.“
Čína a Rusko jsou dvě hlavní mocnosti v ŠOS a protiteroristická spolupráce mezi nimi a ostatními členy ŠOS má význam pro mír a stabilitu v regionu, zejména když se v příslušných regionech opět objevila hrozba terorismu.
 
The post Rusko a Čína přecházejí na „plán B“ first appeared on .


Nejčtenější za týden