V poslední době je po celé Evropě patrná záměrná snaha o potlačení preferencí politických stran, které jsou jakoukoli hrozbou pro Brusel. Těsně před eurovolbami se tak doslova rojí různé diskreditační kampaně.
Ty jsou znatelné zejména v zemích, ve kterých viditelně hrozí, že by mohly do EP vyslat příliš mnoho politiků, kteří posílí nepohodlnou frakci.
Zatímco my – jako tradičně – vysíláme do EP velmi silný kontingent oddaných eurohujerů, kteří posilují ty „správné“ probruselské frakce (a navíc máme pouze 21 europoslanců), jinde se voliči rozhodli zásadně posílit euroskeptiky.
A jde mnohdy o velké země jako Německo či Francie nebo o země střední velikosti s podobným počtem poslanců jako máme my – což je například Rakousko či Belgie.
K těmto stranám patří zejména německá AfD, francouzská RN, Rakouská FPÖ či holandská PVV, ale i některé další strany z jiných zemí. Čím větší země, tím více europoslanců do EP vysílá, což také znamená, že pokud by byly silné strany dané frakce, bude to hrozbou pro samotnou EU.
Německo má tradičně nejvíc europoslanců a podle preferencí, které byly patrné ještě tak před dvěma měsíci, mělo právě Německo vyslat víc protibruselských europoslanců než kolik jich máme my celkem.
Tedy AfD výrazně posílila, což vedlo k řadě diskreditačních kampaní, o kterých jste si zde ostatně mohli již dříve přečíst. Poslední diskreditační kampaň, která měla za cíl srazit preference AfD, byla osnována ve spolupráci s českou vládou.
Jejím cílem bylo zdiskreditovat kandidáta do EP českého původu Petra Bystroně. Je v Německu u voličů velmi oblíbený a jeho diskreditace – i dokonce vyřazení z kandidátky – mohla vést ke kýženému sražení preferencí pro eurohujery nebezpečné AfD.
Jde o i vám jistě dobře známou kauzu webu „Voice of Europe.“ Zatímco AfD již seznala, že šlo o úmyslnou diskreditaci a Petr Bystroň může i nadále kandidovat, mainstream mezitím stihl vylít „kýble hnoje.“
Důsledky všeho pak dopadají zejména na Fialovu vládu, která celou kauzu pomohla rozběhnout. Otázka je, zda by nyní nebylo na místě vyloučení ODS z frakce ECR.
Meloniová, jejíž strana frakci ECR vede, chce příště užší spolupráci frakcí ECR a ID zejména při zastavení Green Dealu, nicméně podobné kroky, za kterými stojí i česká vláda reprezentovaná ODS, mohou plánované spolupráci zabránit.
Ale nyní zpět k důsledkům diskreditační kampaně, která měla za cíl zabránit posílení protibruselských sil. Co se o kampani píše v Německu?
Poslanec AfD Petr Bystroň se po několika dnech mediálního rozruchu stal terčem výhrůžek smrtí a vydírání. Jak informoval deník BILD, jeho kancelář v Bundestagu v Berlíně obdržela anonymní dopis s textem:
„… Pokud si vážíte svého života, pak rychle shromáždíte 100 000 € a zavoláte sem…“
Vyděrač urážel zahraničněpolitického experta AfD jako „kreténa“ a přidal koláž s Bystroňovou fotografií s namalovaným Hitlerovým knírkem.
Policie Spolkového sněmu bere záležitost vážně a zahájila vyšetřování (spis č. Vg/949/2024). Podle deníku BILD Bystroň o hrozbě smrtí říká:
„Jsou to plody pomlouvačné kampaně posledních dnů. Ptám se českého premiéra Fialy: ‚To je to, čeho jste chtěl dosáhnout?'“
Petra Fialu nyní několik insiderů z pražských úřadů obvinilo z osobní odpovědnosti za zveřejnění Bystroňova jména v souvislosti s kauzou zpravodajského portálu Voice of Europe.
Česká tajná služba na začátku minulého týdne zveřejnila, že podezřívá dva Ukrajince z tajné propagandy pro Rusko. Obvinění ze spolupráce s portálem a dokonce z braní peněz byla namířena proti šesti evropským stranám, z nichž všechny jsou proti válce na Ukrajině a jsou i proti EU.
Bystroň řekl, že jde o pomstu za jeho vystoupení na protivládních demonstracích v Praze, jako byla například demonstrace na Václavském náměstí v roce 2022, kde statisíce Čechů provolávaly slávu politikovi AfD a zároveň hlasitě požadovaly demisi nenáviděné Fialovy vlády.
Podle posledních průzkumů důvěřují české vládě jen dvě procenta jejích občanů.
Investigativní novináři Michael Shellenberger a Gregor Baszak uvádějí v časopise „Public“, že během voleb do Evropského parlamentu jsou státem financované neziskovky, jako je „Correctiv“, využívány příslušnými vládami k rozdmýchávání nálad proti opozici v příslušných zemích před volbami do Evropského parlamentu.
Jménem NATO mají používat dezinformace k veřejné diskreditaci opozičních stran, které nepodporují válku na Ukrajině. V Německu se to týká hlavně AfD. Kampaň proti Bystroňovi v České republice zahájil také protějšek německého Correctivu Deník N a neziskovka Evropské hodnoty, kterou financují USA a Soros.
To však nebrání deníku BILD, aby pokračoval ve své agitaci proti Bystroňovi a obviňoval ho z „pochybných kontaktů s Kremlem“ a v článku o výhrůžkách smrtí ho nazýval „Putinovým přítelem.“
Bystroň se s Putinem nesetkal ani jednou (na rozdíl od Donalda Trumpa), neměl ve směru k Putinovi žádné projevy přátelství a Moskvu navštívil pouze v rámci oficiální služební cesty společně s Alicí Weidelovou.
Bystroň opakovaně říkal: „Každý, kdo se v posledních dvou letech postavil za zájmy Německa, byl očerněn jako ‚Putinova děvka‘. Každý, kdo se postavil za americké zájmy, byl oslavován jako velký zachránce Ukrajiny. Obojí je špatně.“
Ve skutečnosti každý, kdo se odváží postavit se proti dalším dodávkám zbraní na Ukrajinu nebo proti důkladnému vyšetření výbuchu Nord Streamu, bude přesunut do blízkosti Kremlu.
To platí především pro politiky AfD.
