LUBOMÍR VYLÍČIL
Jen pár hodin po sjezdu SPD, který ve funkci potvrdil T. Okamuru, se proti straně ostře vymezily špičky nejvýznamnější opoziční síly, hnutí ANO. “Neumím si představit, že by hnutí ANO, které je jasně prozápadní stranou, bylo v koalici s někým, kdo chce referendum o vystoupení z EU, kdo zpochybňuje naše závazky” vykopla jako první míč proti brance SPD šéfka poslanců ANO, Alena Schillerová. Učinila tak v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Vzápětí se přidala Klára Dostálová v pořadu Partie Terezie Tománkové na Primě. I pro ni je nepřijatelné, že SPD vůbec uvažuje o možnosti vystoupení ČR z Evropské unie. Ránu z milosti pak vyhlídce na spolupráci obou opozičních subjektů zasadil sám Veliký Bocian, Andrej Babiš, podle kterého je Tomio Okamura člověk, který nedrží slovo a navíc chce vystupovat z NATO a z té únie….
Zbláznili se? Babišovu osobní nechuť k Okamurovi lze vcelku pochopit. Okamura jej nepodpořil v presidentské volbě, což byla mimochodem Tomiova veliká, taktická chyba. Ale politicky? To si skutečně myslí, že když jsou v současné době nejsilnějším opozičním subjektem, tak že už mají napořád vyhráno a že tak můžou mávnout rukou nad hlasy, nebo alespoň sympatiemi národně a konzervativně orientované části voličstva? To se fakt domnívají, že upoceným důrazem na „prozápadní” směřování si více voličů udrží, než ztratí?
Argumenty o ekonomické sebevražednosti vystoupení z EU, lze v případě malého státu, jako je ČR, vcelku dobře pochopit a přijmout. Nedávný příklad mnohem větší Británie byl dosti názorný a odstrašující. Ale dá se s tím přece pracovat diplomatičtěji. Třeba tak, jak to předvedl starý politický lišák, Miloš Zeman, ve svém vystoupení na sjezdu SPD. Budoucí koaliční spolupráci SPD a ANO brání, podle něj, jen dvě překážky. První je, že SPD nepodpořilo Babiše v loňské prezidentské volbě. „To je politická chyba, která by se neměla stát, ale stalo se a už je to za námi,” řekl Zeman. „Ale jedinou podstatnou překážkou je to, že chcete odejít z Evropské unie”. Tak nějak šlo tančit mezi vejci, tak nějak to šlo vyjádřit, kdyby byla dobrá vůle (a politická předvídavost): vadí nám, že chtějí vystupovat, ale konec konců, při skládání vlády musí každý přinášet kompromisy…
Z bleskurychlého vystartování špiček ANO by se proto dalo usoudit, že plány hnutí směřují k povolební spolupráci s ODS. K vytvoření společné vlády, ve které bude oslabená a volebním debaklem demoralizovaná ODS tahat za kratší konec. Ale současně bude pro ANO takovým pomyslným, fíkovým listem, kterým Babiš v Bruselu formálně zakryje „populismus” a stane se tak pro západního páníčka zkousnutelným. A pak se pojede dál, kočárem bílým kol černých skal. Babiš bude doma hlásat odpor vůči nesmyslům Bruselu a současně posílat do centra říše další Jourové a Maxové…
Je ovšem otázkou, jak na podobné plány, které útok na Okamuru odhaluje, zareagují voliči ANO: Současná ODS rozhodně není jejich šálkem kávy. Fialova strana pro ně, mimo jiné, symbolizuje aktivistické schválení zákazu normálních a běžnému člověku dostupných aut. Je původcem podpisu migračního paktu, o němž nám milovaný ministr vnitra tak usilovně lhal, dokud to ještě šlo. Má punc zachránce Ukrajiny a německého hospodářství a v zájmu toho zdražovatele všeho, co běžný člověk k životu potřebuje. A připočteme-li hrozící uhlíkové daně na komín vašeho domu a výfuk vašeho auta, pak se takové spojenectví může, přiznejme si, potýkat s jistým nesouhlasem v řadách občanů, kteří by jinak ANO volili.
I z hlediska politické taktiky je takové odhalení karet, jaké předvedly špičky ANO, totálním amatérismem. Babišovo hnutí je v pozici bohaté nevěsty, kterou si před volbami (a po nich dvojnásob) budou namlouvat strany zleva i zprava. Logické by tedy bylo vysílání signálů na obě strany. Strašení Fialy, že s Okamurou je už ruka v rukávě, pokud…. a současný tlak na Okamuru, že Fiala už přišel s rozdělením rezortů a že je proto fakt škoda, že SPD tak trvá na tom vystoupení z EU…. Babišovy bláboly o západní orientaci a nepřípustnosti úvah o opuštění EU jej tak z pozice žádoucí nevěsty přesouvají do pozice blbé nevěstky, která si sundává kalhotky dříve, než dokončila jednání o ceně transakce.
Navíc pak tohle, tolik zdůrazňované, „prozápadní směřování”, už opravdu není voličským tahákem. Spíše naopak. Těch pár velkoměstských liberálů, zapálených pro Brusel, to stejně hodí Pirátům, nebo TOP 09. A pro zbytek obyvatelstva už pojem Západ poněkud vyčichl. Namísto dřívější symboliky prosperity, svobody a rozkvětu, se jim ten slavný Západ stává, čím dál více, synonymem pro nejrůznější úchylárny a běžný život (zbytečně) komplikující nesmysly. Multikulturalismus, migrace, LGBT, 64 pohlaví člověka, praktická nedotknutelnost nejrůznějších ničemů, jakož i Záchrana Planety, skrze zničení naší svobody a přivedení životní úrovně někam do 18. století… Lidé dobře vidí, odkud to přichází.
Jak tedy chápat nejnovější počin páně Babišova hnutí? Buď jako důkaz akutního zatemnění mysli celého vedení. Anebo jako důsledek tlaku zahraničního páníčka, pro kterého je Babiš týmem „B”, který v čase potřeby nahradí zprofanovaný Fialův tým „A” a bude pokračovat v téže politice. S lepším PR a vlasteneckými řečmi. Co je pravděpodobnější, nechť každý posoudí sám.
Pro nás z toho vyplývá jediné. Ze stran, které mají reálnou šanci ulovit nějaké to křeslo v nastávajících volbách do Europarlamentu, už konzervativnímu a vlasteneckému voliči zbývají pouze spolky Okamury a Konečné. Mnozí, přemnozí, je fakt nemusí. Ale jiná možnost už není. Bohužel. Zacpěte si třeba nosy a nasaďte gumové rukavice…. Ale běžte k volbám a hoďte jim to. Vše ostatní jsou hlasy pro Grýndýl.
The post Zatmění mysli v ANO? first appeared on Pravý prostor .