Za mého mládí svět nefungoval tak, jak ho známe nyní. Žádná ekonomická konjunktura a práce všude, kam se podíváte. Žádný internet a stránky, na nichž po vás zaměstnavatelé touží. A přesto, i když peněz nikdy nebylo nazbyt, život byl jaksi krásnější.
Náš tatínek byl povoláním zedník, takže jsem dřinu poznal velmi záhy. Vozit kolečka s cihlami byl můj denní chleba už v momentě, kdy moji vrstevníci chodili čutat s merunou. Nikdy jsem si nestěžoval, vlastně mne takhle otec naučil znát dřinu a pomohl mi uvědomit si, že chci studovat.
Promo článek:
Promo článek
číst dál