Nedávno jsem si z nostalgie znovu přehrál výpravný film USA z roku 1964 Pád říše římské (Fall of the Roman Empire), který všem doporučuji. Popisuje úpadek impéria po smrti císaře Marca Aurelia, příchod barbarů a pokus o jejich integraci udělením římského občanství. Ukazuje vrchol materiálního bohatství, jdoucího ruku v ruce s naprostým morálním úpadkem, kdy mj. všechny veřejné funkce jsou na prodej, včetně stolce císaře. Kbyby dnes žila moje babička, moudrá žena z lidu, tak by asi řekla, že se lidé měli tehdy tak dobře, že už nevěděli roupama, co dělat. Film končí komentátorskou větou, že „Velká říše nebývá zničena zvenčí dřív, než se zničí sama zevnitř.“
Na tuto prorockou větu jsem si vzpomněl právě dnes, když jsem četl v novinách zprávu o tom, že v Praze byl po vzoru Barcelony, Amsterodamu a Německa otevřen první nevěstinec se silikonovými pannami (název a adresu podniku neuvádím, abych mu nedělal reklamu). Jsou prý „ultrarealistické“, takže se stávají dokonce atraktivnějšími než reálné ženy. Podle provozovatelů nevěstince, tento podnik „bude doslova přístavem pro osamělé duše, ostýchavé stydlivé partnery nebo řešením potlačovaných fantazií.
jaroslav král
Promo článek:
Promo článek
číst dál