V Africe poslední rok dochází ke změně politického kurzu. V několika zemích byly odstraněny prozápadní loutkové vlády – a souběžně s tím byli ze země vyhnáni Francouzi, kteří v (bývalých) koloniích dosud setrvávali, ale i Američané, jejichž základny se najdou po celé planetě.
V Nigeru se nyní vyskytla bizarní podívaná, kdy odcházející Američany na jejich základně střídají Rusové. Obě armády se tam tedy setkávají – a údajně s tím nemají nejmenší problém…
Američtí diplomaté a Pentagon jsou na ústupu ze západoafrického státu Niger a zároveň se snaží udržet si tam určitý vliv poté, co v červenci 2023 nigerská armáda svrhla vládu loutkového prezidenta Mohameda Bazouma přátelskou k USA, který byl vzat jako rukojmí.
Jedním z prvních rozkazů junty bylo nařídit americkým vojákům v zemi, aby si sbalili věci a odešli . Odhaduje se, že USA měly v zemi 1 100 vojáků. Junta zároveň dává najevo své vřelejší vztahy s Ruskem a jeho silami a vyhlašuje spojenectví s „antiimperialistickými“ národy. Francouzské jednotky již opustily zemi.
V pátek se rozšířily zprávy, že ruské jednotky skutečně vstoupily na americké vojenské základny , přičemž američtí vojáci aktuálně odcházejí, ale někteří jsou stále přítomni. To se prý již děje na letecké základně 101 v hlavním městě Niamey.
Je překvapivé, že existuje určitý stupeň logistického překrývání, když Rusové proudí dovnitř a personál Pentagonu je stále na místě :
Vysoce postavený představitel amerického ministerstva obrany řekl agentuře Reuters , že ruské síly se na základně nemísí s americkými jednotkami, ale místo toho používají samostatný hangár .
Úředník popsal situaci jako „ne skvělou, ale zvládnutelnou“ v krátkodobém horizontu . Zdroje CNN podobně řekly, že Rusové a Američané neoperují ve stejné části základny, ale jeden z nich řekl, že „to není tak velká oblast.“
Ministr obrany Lloyd Austin se snažil tuto bizarní situaci bagatelizovat v prohlášeních vydaných z Havaje.
„ Rusové jsou v odděleném komplexu a nemají přístup k americkým silám ani k našemu vybavení,“ řekl Austin. „Vždy se zaměřuji na bezpečnost a ochranu našich vojáků… Ale právě teď zde nevidím žádný významný problém, pokud jde o ochranu našich sil.“
Možná, že se ze soupeřících jednotek nakonec stanou kamarádi, kteří si společně popijí a budou se snažit vyléčit „novou studenou válku 2.0“?…
Uprostřed tlaku vlády a neúspěšných snah o změnu kurzu se nyní Pentagon zavázal opustit Niger, ale nevydal časový harmonogram úplného stažení .
Rusové a těžká technika, která zahrnovala nejméně jednu baterii protivzdušné obrany, začali do Nigeru přicházet ve větším počtu od minulého měsíce, informovala tehdy státní média. Je pravděpodobné, že v zemi působí i Wagnerovci.
Nejen v Nigeru je tak vidět tentýž obrázek: Washington je na odchodu a Moskva přichází. Zdá se, že by se to mohlo dít i v jiných částech Afriky, což by mělo dopad na operace amerického AFRICOM.
Od svržení prezidenta Bazouma vojenskými generály se Bidenova administrativa snaží získat vliv i v době, kdy se junta spojila se dvěma sousedními zeměmi, které jsou také nepřátelské vůči Západu: Mali a Burkinou Faso.
Jedním z prvních velkých činů, které nigerská popřevratová vláda učinila, bylo vyhnání asi 1 500 francouzských vojáků, kteří nakonec odešli v prosinci .
Američtí představitelé byli obzvláště znepokojeni kvůli hlavní základně bezpilotních letounů , která byla postavena teprve nedávno za cenu 110 milionů dolarů.
Ta se nazývá Letecká základna 201 a byla klíčová pro sledovací operace Pentagonu nad regionem.
Je pravděpodobné, že nyní bude muset být uzavřena, ale američtí diplomaté jsou bezpochyby zaneprázdněni prosbou nigerské popřevratové armády, aby jí dovolila zůstat.
Tolik k situaci v Africe, která je jakýmsi předobrazem ztráty světové hegemonie USA. Na druhou stranu se nyní Američané „hojí“ v Evropě, kde vzniká spousta nových základen, především v nových členských zemích Švédsku a Finsku.
Loutkové země USA se tak nyní soustřeďují zejména na „kolektivní Západ“ a několik asijských zemí, ve kterých se podařilo usadit prozápadní vlády…
