Hokej, liga, extraliga – sportovní nebo obchodní model?
RSS

Hokej, liga, extraliga – sportovní nebo obchodní model?



Sportu zdar, hokeji zvláště. Skončila ligová sezóna. Skončila i extraligová sezóna. A když skončí i bitvy o medaile na MS a o pohár lorda Stanleyho, začne pro hokejové fanoušky okurková sezóna. Téměř každý Čech je fotbalovým, tenisovým, hokejovým, házenkářským, volejbalovým a biatlonovým trenérem.

Tedy aspoň v tom smyslu, že se cítí být oprávněn vyjadřovat se ke všemu možnému ve sportovním dění – jak by to mělo být, jak by to nemělo být, co je špatně, kdo to má vést apod. A tak si i já dovolím předložit ctěnému čtenářstvu své úvahy. Meritem textu je zamyšlení nad hracím systémem hokejových soutěží, zejména tedy 1. ligy (pro někoho – pralesa) a extraligy (pro někoho – extrapralesa neboli ELH). Impulzem k tomuto textu pro mě byly a jsou (kromě letitých zkušeností pasivního diváka) zejména názory nebo spíše výkřiky v debatách, které nebývají podloženy rozumným argumentem nebo které se nezamýšlí nad argumenty již dříve vznesenými a nijak se s nimi nevypořádávají.
Aktuální systém v ELH byl takový, že ze 14 týmů jich do play-off postoupilo 12. Což je číslo poněkud vysoké a jde o relikt dob covidových. Pravděpodobnost, že váš oblíbený tým nepostoupí do play off je tedy minimální (1:7) a nabízí se otázka o co se hraje celých 52 kol. Pravděpodobnost, že váš tým bude hrát baráž je ještě menší (1:14). Pokud fandíte Kladnu, tak musíte kroutit hlavou, protože pravděpodobnost, že 3x za sebou budete hrát baráž je cca 1:2744 a přece k tomu došlo. A protože pro možnost, že to bude 4x za sebou to vychází na 1:38416, tak jako správní fanoušci věříte, že se vám baráž v příštím roce vyhne. Jak na sviňu ale sport občas přináší i nečekané výsledky. V řeči čísel je třeba úplně stejná pravděpodobnost, že Třinec bude 4x za sebou mistr ligy a kupodivu – stalo se. Je jím dokonce 5x (pro forma – 1:537824). Statistické okénko berte prosím s rezervou, určitě je nám všem jasné, že to bude trošku složitější…
Když jsme u play off (vyřazovací systém) – tento systém, je dle mého názoru celkem osvědčený. Dříve stačilo nasbírat za celý rok nejvíc bodů a byl znám vítěz. Důvodů proč je play off atraktivnější je celá řada, netřeba je uvádět. Ne nadarmo přešly všechny (možná ne všechny, ale všechny významné) ligy a turnaje na tento systém. Napříč všemi sporty. Čtvrtfinále, semifinále, finále. Souboje mají náboj a když si koupím lístek na finále, vím, že budu sledovat souboj nejlepších. Vyvrcholení ligy by se mělo hrát systémem play off. V tomto, předpokládám, panuje konsenzus.
U opačného konce tabulky a tedy i sestupů a postupů mezi ligami je naopak názorů více. Od klasického poslední z vyšší ligy padá do nižší ligy a nejlepší z nižší ligy postupuje do vyšší ligy, tedy přímého postupu a sestupu, přes různé formy baráže až po uzavření ligy. Sám si dovedu představit téměř všechny varianty. A mnohé jdou i logicky zdůvodnit. Současný systém je ale kočkopes. Pokud už je před sezónou jasné, že extraligový tým může přes 40 dní odpočívat a chystat se na baráž s vítězem 1. ligy, tak je něco špatně. Pochopitelně někomu vyhovuje, zejména manažerům extraligových klubů. Mnoho lidí kvůli tomu osočuje Kladno, potažmo přímo pana Jágra, ale pokud by v tom byl sám, tak už je to dávno změněno. Vezměte si například hrací termíny 1. ligy, která má reprezentační pauzy úplně stejně jako extraliga. Podle mě zcela zbytečně. Že si nepamatujete reprezentanta, který hraje nižší ligu? Já taky ne.* Ale vůle upravit termínovou listinu bohužel není a z toho lze též odhadnout, jaká asi bude vůle k jiným změnám.
Nuže, proč nezavést přímý postup a sestup? Protože baráž táhne lidi do hlediště, případně k obrazovkám. To je argument celkem zásadní a já jej pochopitelně respektuju. Tyto zápasy, ve kterých o něco jde by měly zůstat. Mají jiskru, o „něco“ v nich jde. Jedni se těší, že můžou postoupit výš, druzí se třesou, aby nesestoupili a hrají o „bytí a nebytí“ v extralize. Myslím, že baráž i přímé postupy a sestupy lze elegantně spojit. Nevidím důvod, proč nenechat hrát baráž třeba předposledního s druhým?
Z pozice diváka se to přemítá jednoduše. Rozumím tomu, že z pozice manažera ligového klubu je to jiné. Opravdu. Nechci je nějak očerňovat. Tito lidé se snaží udržet hokej ve svých městech na nějaké úrovni a není to jednoduché. Já si ale myslím, že přímý postup/sestup byl vhodný. Ono totiž to „bytí a nebytí“ je takové zrádné. V současném nastavení je pochopitelně pád o soutěž níž velký problém (v tom má pan Jágr pravdu), ale v případě jednoduché prostupnosti mezi soutěžemi to už tak tragicky nevypadá. Na tento argument se často zapomíná, byť v tom „nebytí“ slušně funguje celá řada týmů.
Já bych dokonce zašel ještě dál. Snížil bych počet extraligových týmů na 12 a stejnou redukci bych navrhl i pro 1. ligu (tam by to byla dokonce redukce o 4 týmy, protože je nutno přičíst 2 týmy z ELH). Ač to zní celkem drasticky, mělo by to své výhody. Rozhodně by to obě ligy zkvalitnilo. Konečně by extraliga byla opravdu extra. Mohlo by to ukončit stesky manažerů, že na trhu není kde brát české hráče. Už by to ani nevypadalo tak zle, kdyby Kladno sestoupilo a hrálo v nižší lize třeba proti Jihlavě, Mladé Boleslavi, Zlínu, Vsetínu, Slavii. A v případě úspěchu by mělo otevřenou cestu zpět do ELH, zatímco z ELH by spadla třeba Plzeň (týmy jsem vybral podle letošní tabulky). Herní systém by pak už byl jednoduchý a osvědčený. Do play off postoupí prvních 6 týmu klasicky. Týmy na 7. – 10. místě by mohly hrát předkolo play off o to, kdo vyzve ve čtvrtfinále tým z 1. resp. z 2. místa. Lze si představit i play off jen a pouze pro prvních 8 týmů, zápasy základní části by tím mohly získat vyšší váhu. Týmy na 11 a 12 místě by mohly hrát něco jako play-down o to, kdo sestoupí a kdo bude hájit svou účast v ELH s týmem z 1. ligy. Play-down ideálně systémem na 4 vítězné zápasy, ale dovedu si představit i dodatečné zápasy, které by se počítaly do původní tabulky. Baráž vítězného týmu z play-down proti poraženému finalistovi z 1. ligy rovněž na 4 vítězné zápasy, výhodu domácího prostředí bych nechal týmu z ELH.
Léta byla otevřená soutěž tradiční a v podstatě se dá mluvit o tom, že to byl systém s přívlastkem „sportovní“. Svaz ledního hokeje řídí soutěže od nejvyšší po nejnižší.** A podle výkonnosti jednotlivých týmů tyto buď postupují výš nebo sestupují níž. Pak se ale vynořily nejrůznější obezličky, jak tyto fluktuace omezit, pochopitelně s dobrým úmyslem. Tak se objevilo něco jako licenční řád s podmínkami jako kauce 7 000 000 Kč (nyní již jen 3 000 000 Kč), bezdlužnost vůči hokejovým subjektům, ošetřovna nebo fungující rozhlas, ale třeba též minimální divácká kapacita 5000 míst (nyní 4200), minimální počet 3500 (nyní 2000) míst k sezení… Drtivá většina těch podmínek jsou rozumné požadavky, ale ukázalo se, jak je to šikovně upravitelné tak, aby to vhodilo klacek pod nohy mnohým týmům, které se sportovní cestou snaží o posun vpřed. A tím se ze „sportovního“ systému posunul směrem k jeho alternativě nebo možná spíš protikladu, tedy k systému „obchodnímu“. Bohužel jen trochu. A díky tomu se domnívám, že už nemáme „sportovní“ systém, ale ještě nemáme „obchodní“ model. Proto jsem jej výše nazval kočkopsem…
I „obchodní“ systém má svá pozitiva a v USA a v Kanadě funguje znamenitě. Hokej tam není ani tak sport jako spíš produkt. NHL je franšíza a ten, kdo si zaplatí a splní další podmínky prostě rovnou postoupí mezi ostatní týmy. A pokud podmínky přestane dodržovat, odchází. Nemá to nic společného se sportovní stránkou věci, jde o obchod. Pochopitelně jdou obchody líp, když se sportu daří, ale ten rozdíl je zásadní. NHL je vtom, co dělá velmi dobrá. Vydělává peníze a chce v tom pokračovat, proto si svůj produkt hýčká a stále jej vylepšuje.
NHL nechce, aby byl v lize tým, který bude otloukánkem. Alespoň ne dlouhodobě. Koho by bavilo sledovat zápasy, které by předvídatelně končily příděly branek v síti nešťastníka. Proto se zavedly platové stropy, ale i platové podlahy. Proto se v draftové loterii zvyšuje horším týmům šance na lepší hráče (ale jen se jim zvyšuje šance, nemají to jisté, aby je nic neponoukalo odfláknout sezónu). Proto si NHL upravila proceduru pro vznik nového týmu tak, aby byl rovnou konkurenceschopný, což jak Seattle, tak o pár let dříve Las Vegas potvrdily (Tampa Bay mohla jen závidět, když se v 90. letech potácela u dna soutěže). Proto si upravují pravidla, aby se udržela nebo zvýšila atraktivnost zápasů (zrušení ofsajdu na červené, rozšíření útočného pásma, prodloužení 3 na 3…). A taky proto mají přesně stanovené přestupní termíny a podmínky, za kterých lze s hráči jednat o smlouvě. Čímž si mimo jiné udržují jistou sledovanost i v off-season, tedy jak u nás říkáme – v okurce. Všechny tyto podmínky jsou dodržovány pod patřičnými sankcemi. Zkrátka mají svou tradici a tu si udržují a vylepšují.
Jak to bude u nás? Já bych velmi preferoval sportovní model. Hokejisté vesměs taky (soudě dle mnoha reakcí na úvahy o zavření ligy před několika lety). Ideál dle mého vkusu jsem nastínil výše. Určitě k tomu mají co říct i majitelé či manažeři klubů, sponzoři, média a další fanoušci. A pokud by to bylo neprůchozí, tedy prosím o klasický obchodní model. Splníš podmínky? Hraješ. Nesplňuješ? Končíš. Žádné pokusy o třetí cesty a úpravy podmínek ad hoc, aby seděly Frantovi nebo Pepovi (jména berte orientačně, případně si dosaďte dle svého uvážení). Sám tak nějak nevěřím, že toho jsme v Česku schopni. Vždyť se u nás nedodržují ani přestupní termíny a každou chvíli se vynoří zpráva o tom, že nějaký hráč už v půlce sezóny podepsal smlouvu jinde. A to se to potom padá do střel o něco míň radostněji než když vás můžou manažeři lanařit až po sezóně.
Nuže, nabízím svůj pohled fanouška, kterému se současný systém nepozdává. Každý bod by se mohl dále podrobněji diskutovat, ale chtěl jsem do případné debaty trošku přispět. Sportu zdar, hokeji zvláště!
Yenin



* Teda pamatuju si, že v 90. letech hrával ve finské reprezentaci hokejista, který se „zakopal“ ve druhé švýcarské lize a přesto měl místo v repre jisté. Musel jsem trochu gůglit, pač jsem si jeho jménem nebyl jistý. Pro pamětníky tedy – Mika Nieminen.
** Aktuálně řídí ELH APK, ale je otázkou, zda je to není další ústup svazu ze sportovního systému směrem k obchodnímu. Nejsem si jistý, jestli v dřívějších dobách, kdy APK řídila ligu a její tehdejší šéf Stanislav Šulc svolával zasedání APK do Velké Bíteše, byl sport na prvním místě…


Nejčtenější za týden