JINDŘICH KULHAVÝ
Světová ekonomická situace je tristní. Cena vzácných kovů šplhá do dosud nedosažených výšin a především zlato je neskutečně drahé. Inflace je vyšší, než se očekávalo, a neustále stoupá. Platí to i pro Českou republiku, kde navzdory k dalším falešným vládním slibům a nadějím dochází opět k vzestupu cen a již tak těžký život je ještě složitější. Všeobecné zdanění přesáhlo v celé EU už hranici, kdy je neochota platit daně pro řadu firem i občanů prioritní a jejich zatížení povinností odvádět státům úlitbu neúnosné. Jestliže je 50% daň v součtu všech možností získání peněz od obyvatelstva považována za hraniční, u nás se pohybuje vysoko nad 70%, dokonce se hovoří až o 82%. A to zdaleka Fiala nebrzdí a uvažuje o dalších mechanismech, jak z nás dostat další částky navíc.
Celkově odborníci za stávající situací vnímají stav financí v USA. Nepředstavitelné zadlužování pokračuje a americké výdaje stoupají s tím, jak se roztáčí válečná mašinérie. Snaha zatlačit Rusko do defenzívy stojí mnoho peněz, zvláště když se Moskva chovala k budoucnosti mnohem zodpovědněji a s předstihem se na nové závody ve zbrojení připravila. Západ výrazně zaspal a vyvolanou válku na Ukrajině prohrává na celé čáře. Nejde jen o úspěchy na frontě, které se nedostavují, ale i o naprostý nedostatek moderní výzbroje a korupcí prorostlé ukrajinské prostředí. Tamní aparát spotřebovává většinu zahraniční výpomoci pro své bohatnutí a samotná armáda je na pokraji krachu. V Evropě začal hon na uprchlé Ukrajince a snaha vyexpedovat je na frontu připomíná svou ignorací samotné podstaty lidského života a svobody nucené práce na špičce dělostřeleckého granátu. Už na hranicích lovci lidí sbírají omylem se navrátivší na Ukrajinu a bez jakýchkoliv ohledů a respektování názorů je odesílají přímo do 1.bojové linie. Jedinou cenou úniku je opět vysoká korupce. Cena za svobodu je zase mnohem vyšší.
Jak už jsme zmínili, za vším hledej Ameriku . Nelze slučovat soukromé majitele všeho důležitého a stát. Soukromí investoři bohatnou a shromažďují kapitál, který budou potřebovat na skupování všeho, co tu díky sebedestrukci EU zůstane. Naopak samotné USA se propadají stále hlouběji do dluhů a ani neustále zrychlovaný tisk dolarů jim nepomáhá. Svět už pochopil systém amerického FEDu, tedy soukromé organizace ovlivňující finančnictví na celé planetě, a země sdružení v BRICSu plánují přechod na obchodování ve svých národních měnách a nezávislost na dolaru. Což by Američany poškodilo mnohem více, než si sami připouští. BRICS je především o Rusku a Číně, ale množství přidávajících se států napovídá, jak je na tom svět s trpělivostí vůči USA. Kdysi uznávaný četník je na pokraji blížícího se kolapsu a jedním z možných řešení je pro něj světová válka. V té jí brání jen vyspělost nyní na Ukrajině zkoušeného protivníka. Rusové jsou navíc schopni nahradit případný nedostatek lidských zdrojů palebnou jadernou silou a riziko likvidace velké části života na planetě je reálnou hrozbou i pro Amíky, nejen pro náš kontinent, byť se právě Američané snaží vrátit k osvědčené klasice. Tedy k přenesení svých starostí i tužeb právě na bojiště v srdci Evropy.
Americká ekonomická krize dopadá pokaždé na celý svět. Snaha Ruska, Číny, ale i arabských států oprostit se od spojení s americkým dolarem je zjevná a má přeskupit trhy i události na Zemi. Nejde to snadno, bolí to, lidé chudnou a umírají. Afrika se od Západu odklání stejně jako velká část Asie. Evropa je v zásadních problémech a jen tak se z nich i díky podřazenosti americkým zájmům a špatné ideologii prosazované vládnoucími špičkami nedostane. Dopad na její obyvatelstvo je tragický, přičemž vše doplňují ještě následky migrace. EU naprosto ignoruje mizerné hospodářské i obchodní výsledky, likvidaci průmyslu, vývoje a snižování životní úrovně. Sebedestrukční chování liberálů propagujících nesmyslný a ničím neomluvitelný Green Deal nás uvrhne do nedostatku a vrátí nás o desítky let zpět. Jsme již za hranicí možného návratu a obrat bude už nyní velmi složitý, náročný a možná nemožný. I proto se tak často ozývá slovo válka. Ta byla častým a účinným řešením pokleslé ekonomiky, bohužel za cenu umírání těch, kteří se včas nevzepřeli mocenským strukturám.
Jen minimum z nás by šlo bojovat za ideály Pětikoalice, liberálů EU či amerických investorů. Přesto k tomu spějeme. Nejsme schopni vzepřením se placení vysokých daní a okrádání o svobodu postarat ani sami o sebe. Stádo občas nespokojeně zabučí, ale strach z daňových úřadů a hospodářské kriminálky je silnější než pud sebezáchovy. Dřeme jako ve středověku, kdy poddaní odváděli církvi desátky a panstvu velkou část výdobytků své práce. Jen platíme, platíme a platíme. Lidé se zadlužují, splácí vysoké půjčky, ještě vyšší úroky a daně připomínající jidášský peníz odváděný mocným. Jak dlouho chcete žít v podřadném postavení, jehož potvrzením jsou úkony dohlížecích orgánů, jakými jsou justice, policie a státní úřady?
Copak Vám nevadí systém, ve kterém jste neúměrně trestáni i za naprosto běžné věci. Jedete 2x rychleji, přijdete o řidičák, přestože rychlostní omezení je často mimo reálné možnosti lidí i techniky? Postavíte si dům a musíte 100x obhajovat, proč je takový, jaký jste si vysnili, zaplatili a vybudovali, navíc Vám počítají každý rok stále vyšší daně za to, co vlastníte? A když písknou, opustíte vše včetně rodiny a necháte se zabít či budete vraždit ve jménu zájmů elit kdesi v bahně na frontě? Není už konečně čas říct NE! a vzepřít se? Zkuste se nad tím systémem zamyslet a přiznat si, jak nicotní díky své lenosti a hluchotě zůstáváme. A kdo na to upozorňuje, stává se rebelem, zločincem. Za co by byl považován, kdyby se postavil třeba i se zbraní v ruce se zájmem ukončit vládu těch, kteří sami sebe staví na úroveň dávných bohů? Za blbce, blázna, mučedníka, vraha či obtížný hmyz? Každopádně by díky chování ostatních byl osamocen. A to je to nejsmutnější.
Jindřich Kulhavý
The post Kam nás to sune? first appeared on Pravý prostor .
