Dá se ještě Německo (a nás s ním) zachránit?
RSS

Dá se ještě Německo (a nás s ním) zachránit?


VÁCLAV KLAUS
Před dvaceti lety se ptal můj dobrý přítel, nejznámější německý ekonom současnosti, prof. Sinn, zda se Německo dá ještě zachránit. Přesně tak se jmenovala jeho široce diskutovaná kniha z roku 2004. Chvíli to vypadalo, že snad ano. Pak ale přišla krize let 2008-2009, řecká krize a krize eura. V polovině minulého desetiletí pozvala německá kancléřka do Evropy každého, kdo by o to stál. O pár let později chtělo Německo být premiantem nejen v covidových opatřeních, ale i v Green Dealu. Nakonec si nechalo vyhodit do povětří Nord Stream. Takže nevím.
V dnešní době máme v médiích téměř denně i u nás doma nějaký headline o Německu. V den, kdy jsem psal tuto glosu, byly to např.: „Brutální střet gangů na ulici v Lipsku“, „V Německu se kdosi snažil prokopat k rakvi exšéfa Bundestagu Schäubleho“, ale i „AfD bude možné sledovat jako podezřelou z extremismu, lze nasadit i odposlechy“.
Začnu tím posledním. Alternativa pro Německo má v dnešních předvolebních průzkumech podporu přes 20 % německých voličů a v několika spolkových zemích je dokonce na prvním místě. Vypadá to, že rozbíje od druhé světové války vládnoucí kartel CDU (spolu s CSU) a SPD, což tyto strany nechtějí připustit. Nikoli lepší politikou, ale démonizací AfD.
Mluvil jsem jako řečník na mnoha akcích AfD, našel jsem tam náladu, emoce a elán jako na našich politických mítincích v počátku 90. let. Extremismus jsem tam neviděl, naopak. Viděl jsem extremismus levicové Antify, která opakovaně rozbíjela okna budov, kde se akce AfD měly konat. Dvakrát nebo třikrát jsem byl pozván na úřady povolenou akci, aniž by mi bylo předem řečeno, kde přesně akce bude – z obavy před útokem Antify se místo oznámilo až krátce před zahájením. Říkal jsem si: prostě Německo.
AfD nikoho dalšího neohrožuje, není znám ani jeden takový případ. Přesto je démonizována . Novinkou je obvinění předsedy AfD v Durynsku Björna Höckeho z fašismu, protože údajně použil výrok bojůvek SA z Hitlerovy NSDAP „Alles für Deutschland“ (Vše pro Německo). Jeho právníci to u soudu obhajují tím, že šlo o vytržení slov z kontextu a že to od řečníka bylo použití zcela logického výroku.
Nemám potřebnou německou citlivost či přecitlivělost na některé věty a slova, ale v týdeníku Die Weltwoche jsem před několika dny náhodou četl rozhovor s Rupertem Scholzem (ročník 1937), profesorem ústavního práva, bývalým senátorem za CDU v Berlíně, a dokonce ministrem obrany ve vládě Helmuta Kohla. V tomto rozhovoru byl velmi kritický k dnešním poměrům v „německé rozpolcené společnosti“. Jako dítě prožil nacistické Německo, ale tvrzení, že je AfD „nacistická strana“ rezolutně odmítá. Bývalý ministr obrany doslova řekl: „Do dnešního dne jsem nevěděl, že jednotky SA používaly heslo Vše pro Německo“. Přiznám se, že mi to otevřelo oči, resp. potvrdilo mé obavy.
To ale není o Německu všechno. V polovině letošního dubna se v Berlíně konala mezinárodní konference o Palestině. Jako řečník byl pozván i bývalý řecký ministr financí Yanis Varoufakis (který proslul svými velmi nestandardními – pro mne chybnými – pokusy vyřešit řeckou měnovou a rozpočtovou krizi v polovině minulého desetiletí). Jako politik, který byl tehdy ve své funkci mnohokrát na nejvyšších summitech EU, nebyl tentokráte vpuštěn do Německa. Byl mu vydán zákaz vstupu do země na dny 10. až 14. dubna 2024, kdy se konference konala. Ač byl jedním ze spoluorganizátorů konference. Jeho předem připravený projev, který jsem četl ve švýcarském čtrnáctideníku Zeit-Fragen (z 30. dubna), doporučuji každému, ale neodvažuji se z něj citovat. Stal bych se hříčkou v rukách našich progresivistických a jednostranně proizraelských médií.
Na konferenci v Berlíně německá vláda nepustila ani Prof. Dr. Sittaha, britsko-palestinského lékaře, rektora University of Glasgow, který v posledních měsících řadu týdnů – jako expert na plastickou válečnou chirurgii – pomáhal v nemocnicích v Gaze. V tomto švýcarském časopise otiskli podrobný popis jeho zážitku ze dne 12. dubna. Mimo jiné v něm napsal: „Při pasové kontrole jsem byl zadržen, zaveden do sklepa letiště, tři a půl hodiny vyslýchán. … Nakonec mi řekli, abych si zabukoval zpáteční let do Velké Británie. Pas mi byl vrácen až po nástupu do letadla.“ Rektor univerzity v Glasgow asi není žádným nebezpečným teroristou či rušitelem veřejného pořádku.
Považuji to za tragické příklady dění v Evropě a zejména v Německu. Tragické a varovné. Neměli bychom to podceňovat. Chci věřit, že by si něco takového naše vláda, ani náš ministr vnitra udělat nedovolili. Zatím.

Václav Klaus, IVK

The post Dá se ještě Německo (a nás s ním) zachránit? first appeared on .


Nejčtenější za týden