Malovat čerta na zeď nechci. Varovný prst ale zvednu. Možná nejsem sám, alespoň doufám, kdo si všímá jisté politické aktivizace Ukrajinců na našem území. Netýká se Tomazse Peczynskeho a dalších aktivistů samozvaného „pražského Majdanu“. Tyto exoty vážně vážně neberu. Na mysli mám rostoucí enklávu Ukrajinců, kteří buď již nalezli, anebo teprve ještě hledají útočiště v naší zemi.
Nevím proč, ale v té souvislosti se mi pořad před očima odvíjí skvělý film Díky za každé dobré ráno. Především famózní Franciczek Pieczka v roli ukrajinského tatínka autorky knižní předlohy snímku. Sympaťák každým coulem. Až na to, že vehementně zapírá, že by byl kdy ukrajinským nacionalistou. No a po jeho smrti vychází najevo, že jim byl a k tomu ještě jedním z největších.
Promo článek:
Promo článek
číst dál