Bolení břicha těch našich politických stran
RSS

Bolení břicha těch našich politických stran




ŠTĚPÁN CHÁB
Dovolím si poslední eurovolební text, kde se pokusím shrnout nešváry jednotlivých stran. Vezmu to hezky od spodních příček těch, kteří překročili hranici pěti procent.


Končí Tomio Okamura a jeho SPD v české politice? Je jejich propad při volbách do Evropského parlamentu náznak budoucího pádu do nicoty? Není. SPD tu s námi bude na věčné časy a nikdy jinak. Před evropskými volbami totiž udělali v SPD dvě zásadních chyby. Šli do holportu s až snad programově arogantní Trikolorou a na první místo kandidátky bůhví proč umístili Petra Macha. Jako kdyby si nevážili svých prověřených tváří.
Trikolora je marný pokus, podivný trojský kůň, kterého by příčetná politická scéna nechala zdechnout v pangejtu. Trojský kůň, který se před koalicí s SPD s pohrdáním nejvíc opíral právě do SPD. Ze strany SPD to je jako si hýčkat a krmit svou vlastní tasemnici. Potentátům z Trikolory měl Okamura nabídnout členství, rozhodně ne koalici. Jejich přínos pro SPD je, jak to tak čtu, v záporných číslech.
A teď nevalná sázka na Petra Macha v čele kandidátky. Petr Mach povídá sice pěkně, ale jeho minulost je nedůvěryhodná. Získal místo europoslance za Svobodné, pak se ho vzdal a prokaučoval dobrou pověst Svobodných. A Okamura jej umístí rovnou na vrchol kandidátky SPD? Kam dal rozum? Kam zmizela jeho politická sázka na jistotu? SPD má svá jména a těmi se měla ohánět. Získala by možná víc. Navíc je potřeba přemýšlet nad cílovou skupinou. Skupina Ortel a Petr Mach, to mi k sobě, promiňte, příliš nesedí. Skupinu Ortel si Okamura pozval na demonstraci na Václavák, Petra Macha zase do čela kandidátky. Měl by si vybrat. Obojí dohromady jde zkombinovat snad jen v záchvatu padoucnice. Ne při jasném vědomí.
Piráti ztratili svou pirátskou podstatu. Zařadili se do pruhu „velké“ politiky. Za jejich vlády zhynul server Uložto, do kriminálu se dostávají lidé za pěstování konopí na zahradě. Svoboda internetu je pod neustálým tlakem. Piráti najeli na politiku – dezinformace a boj proti nim a se stejnou arogancí, kterou předvádí jejich bývalý koaliční inseminátor ze STANu, chtějí umlčet společnost. Popřeli tím vlastně všechno, na čem jejich kořeny rostly. Trojice pirátských europoslanců v Evropském parlamentu byla ztělesněním prázdnoty doby. Řešili s nebývalou rétorickou agresivitou věci, které jsou prostě mimo realitu. Dávno zapomněli, na jakých základech v roce 2009 postavili svou existenci. Ivan Bartoš se politicky vyčerpal. Zařadil se a jeho rebelství začíná být podobně důvěryhodné, jako mladický elán u padesátileté plešatící máničky. Jeho práce na rozvojovém ministerstvu je nevýrazná a vedená ve stylu – na co sáhnu, to se mi rozpadá pod rukama. Je rok a kousek do parlamentních voleb, Stavební zákon stále není ve formě, aby nás posunul kupředu.
STAN dělá vše dobře a já mu s nadšením tleskám. Vyvolává nenávist, nominuje eurofanatiky, hraje si na klub vyvolených, takové ty prázdné morální majáky, kteří se snaží dovychovat společnost dle vlastního pohledu na svět, svým bojem proti dezinformacím se pokouší pokřivit svobodu projevu. Ještě chvilinku a dostane se s úspěchem z mapy české politiky. Jen tak dál. Víc, pane Rakušane, víc vaší nenávisti do veřejnosti.
Konečná se svým Stačilo! vedla výbornou předvolební kampaň. Ale byla to sázka na jednu tvář. Tedy na samotnou Konečnou. A s pomocí pořadu Aby bylo jasno Jany Bobošíkové i Ondřeje Dostála. Ale do dalších voleb nemají další tváře. Třeba se nějaká vyloupne. Ale spíš ne. Na cestu do Poslanecké sněmovny to bez zázraku nevidím.
To samé a hned dvojnásobně u Filipa Turka. Toho pro změnu stvořila internetová televize V.O.X. Petra Kubelíka. Na mediálním úspěchu Turka a jeho proti všemu se vyhraňující politice se svezla i neznámá a nevýrazná Nikola Bartůšek. Co mají v záloze v koalici Přísaha a Motoristé dál? Jaké tváře?
Na Turkovi jde vlastně vidět, jak se nám ta politika mění na podivnou reality show. Stačí být dostatečně hlasitý a provokativní, sníst nějaké ty pálivé chlebíčky ve V.O.X., být nekorektně „autentický“ a člověku se začnou hrnout hlasy. To staré strany neumí… ale do příštích velkých voleb se to jistě pokusí naučit. Nebo alespoň napodobit. Měly by začít hned. Permanentní reality show jako kampaň. Hlavně neformálně, ukřičeně, ať se z toho dělají dobré titulky. To je cesta k úspěchu v této době vyprázdněné politiky. Ne rakušanovské ponižování oponentů na besedách „bez cenzury“. Ale vytváření podhoubí revolučního souhlasu.
Šlachta není šoumen. Ani Macinka. Oba předsedové Přísahy a Motoristů. Na nich to stát nemůže. Bez Turka by se plácali někde u jednoho až dvou procent. Komické na tom trochu je, že Robert Šlachta byl tím, který v době Nečasovy vlády zlikvidoval na jedno desetiletí ODS jako takovou. Teď s ní vlastně koaluje. S tou starou, ale koaluje. Na jejich oslavách se nechal fotit jak prezident Klaus, tak i matador ODS Jan Zahradil. … že by Zahradil byl sázka na volby do parlamentu? Ne, to ne, to je blbost. … i když. Ne, blbost je to. Ale dávalo by to smysl. Zahradil se tak vyhraňuje proti SPOLU, až je s podivem, že na něj ještě neposlali exorcistu. Máme tu jednoho exorcistu ve spolku skeptiků Sisyfos, ten v tom jistě umí chodit.
Upozorním, že Stačilo! i Přísaha a Motoristé se ocitli jako poslední dva lístky, které jsem chtěl hodit do urny. A jedny z nich jsem tam i hodil.
Chudáci SPOLU. Koalice z antibabišovské nouze, která z nich udělala jen toho antibabiše bez faktických hodnot, naráží na své mantinely. A ukazuje to vlastně Jan Zahradil, který pronesl, že by nedokázal být na jedné kandidátce s Markétou Pekarovou Adamovou. A tak na to kouká a bude koukat i volič. Jeden, ten bez hodnotového ukotvení, jen s nenávistí k Babišovi, jim to hodí. Ale ten, který v sobě hodnoty má, řekne to samé jako Zahradil. A půjde to hodit Turkovi, Svobodným ( v případě TOP 09 pak odejde k Pirátům nebo STANu), případně se na volby vykašle úplně. Jenže SPOLU už se z koalice nevyváže. TOP 09 i lidovci by skončili mimo politickou mapu, ODS samotná by se stala jen malou nevýznamnou stranou.

A vina za bídu kandidátky jde za ODS, kterým se tak na zádech svezli tři političtí paraziti občanských demokratů, jakými jsou eurofanatici Niedermayer a Kolář (božínku) a lidovec Zdechovský. SPOLU jako prefabrikát mrtvé politiky, která pro tu vidinu korýtek zahodila jakékoliv hodnoty. A její voliči s ní. Voliči ovšem budou bez krmítek. Jen s těmi vidinami. Často notně pokřivenými, jak to tak přes vlastní pokřivené vidění politiky vnímám já.

A nakonec vítěz voleb, ANO Andreje Babiše . Babišova strana není odboj. Vlastně ani pořádná opozice. Je to politický mainstream, který se velmi umně postavil do role Orbána české politiky. Ale on tam není. A pochybuju, že pro to získá Babiš a jeho partaj odvahu. Dosud byly europoslanci za ANO ve frakci Renew Europe, která slouží politickým potřebám francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a jeví se velmi progresivně. Protlačuje Green Deal, otevírá dveře migraci a zasazuje se za zrušení práva veto. Pokud v této frakci europoslanecký klub ANO zůstane, naprosto tím popře to, co sliboval před volbami. Pak uvidíme, jak se přímo bezostyšně žere z korýtka. A jak se popírají další hodnoty, za které tam byli poslanci zvolení. Nuž, uvidíme, kam je vůně z koryt zavane.
Pěkně jsme těm našim ať už zapřísáhlým demokratům, nebo komunistům, extremistům, populistům a nacistům rozdali královsky placená místečka. Naši zemi a ani Evropskou unii to ze srabu nedostane. Jen se ta břečka bezčasí a zoufalství trochu naředila, systém přesto nedostal ani škytavku. Volby do Evropského parlamentu byly jen… realityšou. Posun bude nulový. Mlaskání od koryt bude slyšet úplně stejně. Svět Evropské unie je svět byrokracie, ne demokratické politiky. A tenhle svět se nabourat, natož opravit, nedá. Ten se dá pouze zbourat. A toho se volbami nedomůžeme.
A hlásím, že si po tomto textu dám politický detox. Zítra o filmech. Možná.


Štěpán Cháb, Krajské listy



The post Bolení břicha těch našich politických stran first appeared on Pravý prostor .


Nejčtenější za týden