Olympijská nástupová kolekce: Spojení absurdního “woke aktivismu” s exaltovaným uctívání ošklivosti a disharmonie
RSS

Olympijská nástupová kolekce: Spojení absurdního “woke aktivismu” s exaltovaným uctívání ošklivosti a disharmonie



LUBOŠ ZÁLOM
Olympijská nástupová kolekce, kterou navrhl člověk jménem Jan Černý , je takřka dokonalá a jejího autora lze právem nazvat mistrem svého oboru. Podařilo se mu totiž vyjádřit všechny podstatné atributy současných kreativních oborů. Zejména spojení absurdního “woke aktivismu” s exaltovaným uctívání ošklivosti a disharmonie. Kolekce pana Černého má dle jeho slov být bezgenderová, tedy bezpohlavní. A má být odlišná od tradičních kolekcí, v nichž na úvodním ceremoniálu defilují sportovci jednotlivých států. A že odlišná skutečně je. Odlišná od hrdosti v harmonii a slušivosti, která je vlastní normálním nástupovým kolekcím. Negace spojení harmonie a slušivosti má výraz adorace beztvarosti a nihilismu – což je v pravém slova smyslu implicitní odmítnutí sportu jako prostředku a výrazu touhy po výkonu, po dosažení nějakého cíle, kdy tím cílem nejvytouženějším je pak zlatá olympijská medaile. Adoraci beztvarosti a nihilismu, která vládne současnému umění, tedy Jan Černý vyjádřil dokonale. Problém je, že nejde o parodii – on to samozřejmě myslí zcela vážně.
On samozřejmě musel předem počítat s tím, že velká část veřejnosti jeho výtvor odmítne. Provokace je v případě lidí typu Jana Černého účelem sama o sobě. Čím je výtvor horší, resp. čím rozhořčeněji je odmítán a hlavně čím větší části veřejnosti je odmítán, tím lepší. A pokud výtvor, a je jedno, zda je o obraz (cákance na plátně), sochu (hromadu hlíny vyklopenou doprostřed výstavní síně) nebo třeba divadelní představení (neartikulované skřeky “herců”), navíc nese i jakési angažované poselství nějakého moderního “progresivního” -ismu, je publicita a sláva jeho tvůrce vlastně zajištěna. Komu se dílo nelíbí, je zpátečník, dezolát, primitiv, nerozumí tomu. Naproti tomu odborníci, ti vědí, co je správné, vkusné a co odpovídá společensko-kulturním potřebám správného člověka dnešní doby: hodnotné je zejména to, co se nikomu nelíbí. Zatímco to, co se líbí, je přece podbízivé, laciné, přízemní, primitivní. Pokud dílo odmítá valná část veřejnosti, dává to vykladačům vkusu možnost moralizovat a školit, mluvit o nedostatečnosti a omezenosti veřejnosti, o jakési její netušené potřebě být vychována a kultivována, třeba prostřednictvím hábitů pana Jana Černého. Ten si ostatně svoji mediální slávu užívá přesně v tomto duchu: “Nechci se zavděčit všem. Primitivní názory budou vždy.”
Mimochodem, dle médií jsou prý sportovci nadšení a už se těší, jak budou modely pana Jana Černého (kterého jsem v tomto článku ani jednou nenazval návrhářem, protože by to bylo urážkou těch, kteří si stále ještě váží harmonie a v tomto duchu dokáží tvořit) nosit i po skončení olympijských her. Já jsem ale spíše skeptický. Obávám se, že mnoho sportovců se prostě neodváží vystoupit a říct: “Mne se to nelíbí.” Dostali by se totiž do množiny zpátečníků, dezolátů a primitivů. Ostatně soudím, že téma nástupové kolekce jim ani nepřipadá důležité – pro ně je alfou a omegou jejich sport.
Osobně pokládám nástupovou kolekci pana Jana Černého za nedůstojné plivnutí do tváře českým sportovcům, a především za plivnutí na jejich budoucí sportovní výkony a medaile, které mnozí z nich snad přivezou domů. Je to vyjádření, že hodnoty nejsou důležité. Lze je totiž zakrýt flekatým hadrem, který spíše než na těla našich sportovců by se daleko lépe hodil jako výbava strašáka do zelí.
 
FB

The post Olympijská nástupová kolekce: Spojení absurdního “woke aktivismu” s exaltovaným uctívání ošklivosti a disharmonie first appeared on Pravý prostor .


Nejčtenější za týden