Ireálná realita
RSS

Ireálná realita


LIBOR ČÍHAL
Při občasných návštěvách příhraničního Německa můžeme pozoruvat tiché pomalé změny podivného typu. V Hofu se hlavní třída rychle arabizuje, židovský krámek v uličce proti sv. Lorencovi, kde mladší Žid kromě jiného nabízel nevšední červené z golanských svahů, se proměnil v tuctový arabský kšeft samozřejmě bez vína. Německá média jsou plná antifašistických plků, ale židovský byznys pokud ho ve dne v noci nehlídá policie, musí zmizet. Návštěvníka Německa překvapí podivný psychický stav etnických Němců, podobný známe z filmů o přírodě, moment, kdy gazela pochopila, že nemá před tygrem šanci a její šílený strach ji paralyzuje. V německém případě luzoidní typ politických elit nejhoršího druhu vydal vlastní obyvatelstvo na pospas cizím predátorům a navíc je učinil bezbranným. Německá realita je krutá, normalita každodennosti to jsou násilné činy, které režimní tisk kvalifikuje jako ojedinělé případy.

Režimní taktika je celkem logická, udržet za každou informace o vraždách a násilí pouze v lokálních médiích nejnižší úrovně a zablokovat celostátní informování o případech, jsou ovšem zločiny těžkých kalibrů, kdy to není možné. Např. případ 20letého Philippose T. v Bad Oeynhausen. Vracel se večer domů a zkrátil si cestu přes park, napaden grupou mladých muslimů, fatální úder mu zasadil Syřan Mwafak A. Jak si vraždu interpretovala ministryně vnitra socanka Nancy Faeserová: „Nezdařila se jeho (vraha) sociální integrace, budeme ji muset znovu prohovořit.“ V lednu 2024 16letý Filip S. napaden arabským gangem při skatu v parku v Meinerzhagenu, zemřel po pár dnech kómatu. Režimní média si případu nevšimla. V případě vraždy 17letého Niklase P. V Bonnu byl pachatel Walid S. vyšetřován na svobodě.
Němci si zvykli na to, že režimní média jim očividně lžou o každodenních událostech, což je ovšem i v Česku zcela běžné. Němec posledních sto let nikdy nežil v normálním duchovním klimatu, dnes jsou celé generace mladých vychovávány k nenávisti ke své zemi a ke kultuře, cizí primitivní imigrant je nedotknutelnou společenskou modlou. Ovšem když zničíte duchovní principy, které jsou společenským motorem, přestanou fungovat i ekonomické principy, které plodí společenský blahobyt. Multi kulti společnosti není tvořivost vlastní, je to krutá, hrubá a nesolidární společnost.
Koncem června při návštěvě Německa prohlásil Viktor Orbán, který je velmi dobrým znalcem německých reálií, že zemi nepoznává: „Když srovnám dnešní Německo s dobou před deseti lety, musím říct, že to není stejná země, není to ta země, v které viděli naši rodiče svůj vzor. Země nevoní a nechutná jako dřív, byla to země pilných lidí, nyní je to pestrobarevný multikulti svět, kde imigranti nejsou jenom hosty..“ Orbán je šokován stupněm válečné obsedantnosti, která se země zmocnila. Myšlenka, že by se Německo mohlo účastnit války, byla ještě před pár lety absolutně nemožná. Poprvé od konce světové války je cítit válečná atmosféra, režim umlčuje kritiky konfrontačního kursu německé politiky.
Slavný fotbalista Tony Kroos se raději odstěhoval do Španělska. V interview v podcastu Lanz&Pracht podobně jako Orbán fotbalista říká, že dnešní Německo je úplně jiné než před deseti lety. Svou 7letou dceru by raději vychovával v Německu, ale bylo by to nebezpečné. Podle fotbalisty Německo potřebuje kvalifikované a pilné imigranty, ale tato skupina se nedá rozpoznat od ostatních, kteří nejsou pro Německo dobří a nakonec to dopadne špatně, před pár lety fotbalista pro imigraci horoval, dnes končí s kariérou a tak se nebojí říct pravdu.
The post Ireálná realita first appeared on .


Nejčtenější za týden