Summit NATO: Je Aliance skutečně silná a jednotná?
RSS

Summit NATO: Je Aliance skutečně silná a jednotná?


VSA
9. až 11. července se ve Washingtonu  sejde  32 spojenců NATO, aby přijali klíčová rozhodnutí o tom, jak nadále chránit miliardu svých občanů v době, kdy svět čelí nejnebezpečnějšímu bezpečnostnímu prostředí od dob studené války.

Z evropského pohledu je před summitem NATO, který se koná u příležitosti 75. výročí založení vojenské aliance, v sázce vše: americký prezident Joe Biden, který považuje soudržnost NATO za nejdůležitější úkol svého funkčního období, je pod obrovským tlakem, aby se vzdal své prezidentské kandidatury. V listopadových volbách v USA by se mohl vrátit Donald Trump, který NATO opakovaně zpochybnil a mohl by vojenskou alianci rozhodujícím způsobem oslabit,  uvedl  německý list  Handelsblatt .
Hlavní protivník NATO, ruský prezident Vladimir Putin, se naopak domnívá, že jeho spojenectví s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem ho posiluje. Právě v době konání summitu se Putinovi opět podařilo Evropany rozdělit – minulý týden navštívil Moskvu maďarský premiér Viktor Orbán.
Výroční schůzka ve Washingtonu má ve skutečnosti vyslat signál síly a jednoty. Vojenská aliance se však potýká s mnoha vnitřními konflikty a výzvami do budoucna. Jedná se o těchto pět událostí:  obavy o Bidena  (svým katastrofálním výkonem v televizním duelu s Trumpem před necelým týdnem podnítil pochybnosti o svém zdraví),  Ukrajina  (šéfové vlád chtějí Kyjevu slíbit, že mu v příštím roce poskytnou vojenskou pomoc ve výši nejméně 40 miliard eur; pokud jde o případný vstup Ukrajiny do NATO, tak diplomaté hovoří o vybudování „mostu ke členství“),  výdaje na obranu  (na summitu bude pokračovat debata o národních výdajích na obranu),  Čína jako nový protivník  (na naléhání USA se chce NATO také více angažovat v Indopacifiku, aby zadrželo rostoucí vojenskou sílu Číny), z měna ve vedení  (Jense Stoltenberga ve funkci generálního tajemníka NATO  nahradí  1. října Nizozemec Mark Rutte).
Méně USA?
Proces obranného plánování NATO a souběžné procesy EU identifikovaly nedostatky evropské obrany, ale Evropa musí překonat několik výzev, aby je mohla řešit. Evropské země potřebují důkladný plán, který by byl udržitelný po dobu deseti let a který by posílil jejich schopnost bránit Evropu s menší účastí Ameriky,  píše  v rozsáhlém článku  Camille Grand  z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR).
Kromě Ruska se také širší bezpečnostní prostředí Evropy jeví jako stále nepříznivější, protože v sousedství Evropy od Sahelu po Blízký východ dochází k mnoha dalším krizím a rozvíjí se velmocenská konkurence, včetně silného rozměru tvrdé síly. Tradiční kooperativní přístup Evropy k mezinárodním záležitostem se zdá být na toto prostředí nepřipravený. Její dlouhodobá přílišná závislost na USA v oblasti bezpečnosti je další slabinou.
Navzdory válce na Ukrajině a hrozbě ze strany Ruska již Evropa není hybnou silou, která určuje priority amerického obranného plánování a na kterou se vyčleňuje nejvíce prostředků. Na fiskální rok 2024 a v době, kdy na Ukrajině zuří válka, Pentagon ze svého rozpočtu  vyčlenil  3,6 miliardy dolarů na „Evropskou iniciativu odstrašení“, zatímco na „Tichomořskou iniciativu odstrašení“ bylo vyčleněno 14,7 miliardy dolarů. Tento přístup zaměřený na Čínu nejenže vytváří konkurenci pro omezené americké vojenské zdroje, ale také připravuje USA na jiný druh soutěže s nově vznikající supervelmocí.
Tyto trendy naznačují, že míra angažovanosti USA v oblasti evropské bezpečnosti zůstane v nejlepším případě stabilní na současné relativně skromné úrovni a s největší pravděpodobností se v nadcházejících letech sníží, nebo dokonce částečně zanikne. Geopolitické události a výsledek prezidentských voleb v USA mohou tento proces zpomalit nebo urychlit. Ignorovat tuto transformaci nebo se jí bránit by proto nemělo smysl: Evropa se musí být schopna bránit s menšími nároky na Ameriku, míní Camille Grand.
The post Summit NATO: Je Aliance skutečně silná a jednotná? first appeared on .


Nejčtenější za týden