Ve všech členských zemích je zavádění digitální diktatury na různém stupni vývoje. Někde jsou již poměrně daleko, jinde zaostávají. Nicméně všechny země souhlasily jak se zaváděním digitálních identit, tak s postupným zavedením digitálních zdravotních záznamů.
Ostatně, co týká elektronických zdravotních záznamů, tak toto sjednocení v rámci EU (plánuje se i sjednocení EU s USA) započalo již v roce 2018, kdy jsme patřili mezi země, které se k této společné databázi začaly hlásit jako první.
V zavádění ID a digitálních očkovacích pasů se pak chlubí svým prvenstvím Belgie a Maďarsko, nicméně i další země je následují, aktuálně například Rakousko.
Řecko se pak například snaží vnutit ID tím, že od příštího roku již nebude možné navštěvovat fotbalová utkání bez platné ID a lze očekávat, že tento požadavek se rozšíří i na další oblasti.
Začátkem tohoto týdne zveřejnila Evropská komise (EK) svou druhou zprávu o „Stavu digitální dekády,“ v níž vyzývá členské státy, aby zlepšily přístup k digitálním ID a elektronickým zdravotním záznamům a podpořily je.
EU je zároveň spokojena s pokrokem v boji proti „dezinformacím,“ „online škodám“ a podobně.
V tiskové zprávě Evropská komise uvedla, že zpráva byla připravena k posouzení pokroku směrem k cílům programu Digitální dekáda (DDPP), přičemž rok 2030 je rokem cílovým.
Členové EU nyní do dokumentu poprvé přispěli analýzami svých národních „Strategických plánů pro digitální dekádu.“ A zde není Evropská komise zrovna spokojená: snahy členů nesplní „úroveň ambicí“ EU, pokud se věci budou i nadále vyvíjet jako doposud, varuje dokument.
Ačkoli je zpráva obecně pozitivní, pokud jde o přijetí přihlašovacích údajů pro digitální identitu (systémy eID) a používání služeb elektronického zdravotnictví, autoři poznamenávají, že v přijímání systémů e-ID existují „stále značné rozdíly mezi zeměmi“.
Aby bylo možné v těchto oblastech dohnat členské státy, které jsou napřed, doporučuje se zlepšit přístup k elektronické identifikaci a elektronickým zdravotním záznamům, aby bylo dosaženo cílů pro rok 2030.
EU chce, aby tyto dva systémy byly do té doby dostupné pro 100 % občanů a podniků – poznamenává, že elektronická identifikace je v současnosti dostupná pro 93 % občanů ve 27 zemích EU, ačkoli přijímání je různé.
Zpráva Evropské komise přesto ukazuje, že tvůrci politik v Bruselu jsou optimističtí, že peněženka EU pro digitální ID bude „pobídkou“ k používání eID.
A autoři dokumentu jsou spokojeni se způsobem prosazování kontroverzního zákona o digitálních službách (DSA). Kritici se však domnívají, že zákon je navržen tak, aby potlačoval svobodu projevu pod rouškou boje proti „dezinformacím.“
EU to popisuje jako „posílení ochrany proti online škodám a dezinformacím,“ přičemž také uvádí, že zahajuje vyšetřování (na online platformách), aby zajistila vymáhání DSA.
A aby se posílilo poselství, že DSA je zapotřebí jako síla pro dobro, zpráva tvrdí, že „online rizika jsou na vzestupu a dezinformace byly identifikovány jako jeden z nejvíce destabilizujících faktorů pro naši společnost, který vyžaduje komplexní, koordinovanou akci a vyžaduje překročení hranic.“
Tolik zpráva, která ukazuje, že největším zájmem EU je nejen zavádění digitálních ID a zdravotních záznamů, ale také cenzura. Podle stávajícího složení EP se navíc nezdá, že by se na tom mělo cokoli změnit…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 3 Průměrně: 5 ]
